Bezpečnost a emise. To jsou dva hlavní atributy, které v posledních letech výrazně zasahují do dopravy a automobilismu. Stojí za povinnou elektromobilitou, ale i novými bezpečnostními asistenty, které dříve či později udělají z řidičů pasažéry. A opírají se o ně politici z celého světa, kteří je zmiňují hlavně jako vysvětlení nových omezení, týkajících se právě řidičů. Ať už je to vznik stovek kilometrů cyklostezek, v Česku často na naprosto nesmyslných a nevhodných místech, nebo povinné a plošné snižování rychlosti, důvodem a vysvětlením je vždy bezpečnost a emise.
Nejinak je tomu i v Paříži, kde se tamní radnice, respektive hlavně starostka Anne Hidalgo, rozhodla, že dost bylo typicky městské rychlosti 50 km/h. Jak slibovala svým voličům před zvolením na post starostky, zavede Paříž od září skoro v celém městě rychlost maximálně 30 km/h.
Původní padesátka zůstala jen na pár místech, například na hlavních tazích vedoucích mimo centrum, ale třeba i na bulváru Champs-Elysées. A zrovna tam je to zvláštní, protože se na této asi nejslavnější pařížské ulici denně potkávají tisíce aut a minimálně stejný počet chodců. Na pařížském okruhu pak zůstala povolena rychlost 70 km/h.
Ačkoliv se Paříž, ale i jiná města, kde je toto rychlostní omezení zaváděno, ohánějí snížením hluku, emisí a zvýšením bezpečnosti, minimálně u těch emisí je to dost diskutabilní. Některé studie sice tvrdí, že „třicítka“ zaručí nižší emise, jiné jdou ale proti a naopak popisují emisní zvýšení.
Řada především starších aut, hlavně dieselových, produkuje při takové šnečí rychlosti emise vyšší. Do výsledku se ale jistě propíše i fakt, že ve velké části Paříže platí zákaz vjezdu pro stará auta nesplňující přísné emisní normy. Navíc se začíná, nejen v Paříži, také rozmáhat zákaz vjezdu aut se spalovacím motorem do center měst. To už se na místních emisích jistě projeví.
Jestliže zpomalím dopravu v uzavřené obci téměř dvakrát, nezačne opadávat špička po ranní směně v 15:27, ale v 17:57. Těch xxx tisíc vozidel prostě bude z výfuků hulit kouř o hodinu a půl déle.
Metodika emisí EU je založena na manipulaci s daty. Brusel počítá emise v gramech CO2/kilometr. Jenže už nepočítá za jak dlouho se zplodinokilometr ujede. Co se týče rychlosti, je zajímavé, že projektanti tunelů se učí opak. Jejich normy a předpisy jim říkají, že když se zpomalí vozidla v tunelu z 80 km/hod na 30 km/hod, emise se zvýší. Počítač automaticky zvýší otáčky ventilátorů. Má v programu předepsáno, kolik vzduchu v tunelu má vyměnit za hodinu. Čím je rychlost dopravy nižší, tím vyměnuje více vzduchu, protože emise jsou vyšší.
Příklad zplodinokilometru v čase:
První auto má 2500 ot/min při druhém kvaltu a jede 30 km/hod.
Druhé auto má 2500 ot/min při třetím kvaltu a jede 50 km/hod.
Třetí auto má 2500 ot/min při čtvrtém kvaltu a jede 80 km/hod.
EU počítá, že všechna vozidla ujela 30 km a emise jsou např. 121 g CO2/km, takže každé vozidlo vyprodukovalo 3630 g emisí.
Skutečnost je taková, že:
První vozidlo ujede vzdálenost 30 km za 1 hod.
Druhé vozidlo ujede vzdálenost 30 km za 36 min.
Třetí vozidlo ujede vzdálenost 30 km za 22 min.
Nejpomalejší vozidlo vyprodukovalo nejvíce emisí. Samozřejmě, účelem tohoto nařízení je zvýšit emise. Zvýšení emisí bude sloužit k argumentaci pro elektromobily.