Opel Insignia je na trhu již téměř pět let (prodej byl zahájen už na jaře 2009), bylo tedy jasné, že musi přijít facelift. A ten také před několika měsíci přišel. Modernizace se zdaleka nezaměřila jen na vzhled, ale inženýři to vzali pěkně od podlahy. Vnější i vnitřní design, výbava, doplňky, motory, verze (třeba zvýšený a oplastovaný Country Tourer)… O tom už jsem se rozepisoval tady. Pojďme se tedy na facelift podívat zevrubněji po týdenním soužití.

test-opel-insignia-16-sidi-turbo-p1

Designové změny jsou spíše decentní, Insignia se přiblížila moderním trendům automobilky. I tak je však mezi původním a faceliftovaným modelem vidět znatelný posun vpřed. Vzhledem k paketu OPC line, kterým byl testovaný vůz vybaven, to modernizovanému vozu opravdu sluší.

Pod testovaného auta byla novinka předloňského roku, přeplňovaný benzínový motor 1,6 SIDI Turbo o výkonu 125 kW/170 koní a s točivým momentem 260 Nm. S tím Insignia zrychlí z 0 na 100 km/h za 9,2 sekundy a jede maximální rychlostí 220 km/h. Nejsou to bůh ví jaké hodnoty, ale je potřeba si uvědomit, že auto váží nezanedbatelných 1,5 tuny.

Motoru se líbí spíše vyšší otáčky, v těch nízkých a středních působí trochu vláčněji. Když potřebujete výrazněji zrychlit, musíte podřadit a motor vytočit. Ani tak ale nejde o žádného rychlíka. Pokud pod kapotou nechcete naftu a přesto chcete jezdit rychle, nezbyde vám než si připlatit za přeplňovaný dvoulitr (184 kW/250 koní, 400 Nm, 0-100 km/h: 7,6 s a 250 km/h) a nebo za vrcholné OPC ( V6 2.8 Turbo 239 kW/325 koní, 435 Nm, 0-100 km/h: 6,0 s, 250 km/h).

Spotřeba paliva se má podle technických údajů pohybovat na hodnotách 7,5 l/100 km ve městě, 5,0 l/100 km mimo město a 5,9 l/100 km v kombinovaném režimu. Jenže… Ve skutečnosti jsme se pohybovali až u devítilitrové hranice, a to jsme auto nijak nehonili.

test-opel-insignia-16-sidi-turbo-p2

Když si odmyslíte jen průměrné dynamické vlastnosti a vyšší spotřebu, pak budete z auta příjemně překvapeni. Motor je neskutečně kultivovaný a tichý. Na volnoběh nepoznáte – skoro ani zvenku – že je nastartováno. Řazení šestistupňové manuální převodovky je (kromě trojky, kterou musíte přemlouvat) dobré a řízení tuhé, ačkoliv bez odpovědí.

Sedadla v testovaném voze jsou ortopedická, sportovní, nabízejí velmi slušné boční vedení a přesto jsou pohodlná. Velkou výhodou je možnost nastavení délky sedáku. V interiéru se možná budete – i díky černému čalounění sloupků a stropnice – cítit malinko stísněněji, ale prostoru je dostatek.

Přečtěte si také:  Test Porsche Macan (2021)

Když se pořádně zadíváte do fotogalerie a vyberete si fotku s koly, můžete si všimnout, že jsou poměrně velká. S příplatkovým balíčkem OPC line totiž na auto dostanete obří dvacítky. Mohlo by se zdát, že se tím úplně zabije něco, čemu by se dalo říkat jízdní komfort. U jiného auta by tomu tak zcela jistě být mohlo, u testované Insignie však nikoliv. Adaptivní podvozek FlexRide dokáže divy. Speciálně v komfortním režimu Tour se auto přes většinu (drobných) nerovností přenáší s lehkostí a na dálnici se jen tak pohupuje. Stačí ale přepnout na Sport, budíky zrudnou, podvozek znatelně přitvrdí a auto se srdnatě vrhá do zatáček. Chybí tam ale taková ta lehkost, kterou má třeba konkurenční Mazda6.

Insignia je velmi praktické auto, zejména v testovaném provedení liftback a kombi. Objem zavazadlového prostoru je v základním uspořádání 530 litrů, po sklopení opěradel zadních sedadel vzroste až na 1470 litrů.

test-opel-insignia-16-sidi-turbo-p3

Opel při modernizaci vsázel na technologie a možnost doplnění výbavy. Kromě již známých asistentů, které hlídají mrtvý úhel, jízdní pruhy nebo čtou dopravní značky, přibyl automatický parkovací asistent a hlavně nový multimediální systém Opel IntelliLink. Ten nabízí skvělou grafiku, spoustu funkcí a ovládání klasickým kolečkem na středovém panelu, dotykem a nebo zcela novým touchpadem za řadící pákou. Je potřeba se s ním naučit, speciálně při „psaní“ nějak nechtěl přečíst mojí „osmičku“. 😀

S Opely vybavenými příplatkovými světlomety AFL je radost jezdit speciálně v noci. Jsou to – společně s Mercedesy – nejlepší světla, s nimiž jsem v noci jezdil. Světla mění tvar světelného paprsku v závislosti na rychlosti (na dálnici se zvýší) a natočení volantu. V nízkých rychlostech do zatáček přisvětlují přídavnými žárovkami.

Je vidět, že Opel na Insignii sází a i do faceliftu se pořádně obul. Říkal jsem to už při prvním krátkém seznámení a říkám to i teď. Insignii facelift prostě a jednoduše prospěl. S testovaným přeplňovaným benzínovým motorem 1,6 SIDI se sice úplně nehodí na časté ježdění a rychlé výlety po dálnici, protože má celkem vysokou spotřebu, ale s naftovým motorem pod kapotou půjde o zcela ideální služební auto. Nakonec, testovaný benzínový turbomotor nepořídíte v základní výbavě,a le až v prostřední výbavě Edition a zaplatíte za něj minimálně akčních 643 900 Kč, nejlevnější naftové provedení (2,0 CDTI 81kW/110 koní) stojí přibližně o 90 tisíc méně…

Přečtěte si také:  Test Kia Ceed SW 1.5 T-GDI EDC (2021)

Kompletní (akční) ceník je k nahlédnutí zde.

-PS-