Audi A7 Sportback v první generaci je autem, které vypadá stále svěže. A to i 14 let od zahájení prodeje. My jsme v rámci testu ojetiny vyzkoušeli verzi před modernizací s atmosférickým benzinovým motorem 2,8 FSI, s automatickou převodovkou S-tronic a s pohonem všech kol quattro.
Stále svěží
První generace Audi A7 Sportback přišla na trh v roce 2010, tedy už před 14 lety. Facelift dostala pro modelový rok 2015. Ve výrobě zůstala až do roku 2018, kdy ji nahradila druhá generace, kterou si i dnes stále můžete koupit.
Á sedmička je docela velký pětidveřový liftback (víko kufru se tedy otevírá i se sklem), vždyť na délku atakuje pětimetrovou hranici (4969 mm) a třímetrový rozvor (2926 mm). Široká je 1926 mm bez vnějších zpětných zrcátek a na výšku má jen 1422 mm. Vybavena mohla být samozřejmě parkovacími senzory vpředu i vzadu, ale také panoramatickou kamerou, takže manipulace s autem nebyla problém ani v malých prostorech. Z auta je navíc až překvapivě dobrý výhled.
Testovaný kousek z roku 2011 vypadá i díky barvě karoserie svěže, navíc je vybaven vnějším i vnitřním paketem S Line, který vzhled vylepšuje. A řekli byste, že kola, která obouvá, jsou devatenáctky? Mimochodem, jde o auto z nabídky autobazaru AAA Auto, jehož cenovka je aktuálně 420 tisíc korun. Najeto má pouze necelých 127 tisíc kilometrů a je ve skvělém stavu – jak zvenku (má jen dvě skoro neviditelná poškození na zadním nárazníku), tak i uvnitř, ale i technicky (chtělo by to jen převážit kola).
TIP: Prověření ojetého auta před koupí
Ověřte si historii vozidla a vyhněte se nákladným problémům. Zadejte číslo VIN a okamžitě získejte přehled o historii auta. Více zde.
Nejslabší motor, ale s pohonem všech kol
Audi A7 Sportback mělo čtyřválcové, šestiválcové, ale i osmiválcové motory. My jsme měli pod kapotou atmosférický benzinový šestiválec s objemem 2,8 litru. Jeho výkon je 150 kW/204 koní a točivý moment vrcholí 280 Nm. Hodí se spíše pro klidnější řidiče, přestože hodnota zrychlení z 0 na 100 km/h není úplně špatná (8,3 sekundy). Kvůli atmosférickému plnění je totiž potřeba motor k nějaké lepší dynamice vytáčet. V nízkých a středních otáčkách se mu do zrychlování moc nechce. I díky tomu v této motorizaci bude Audi A7 Sportback vyhovovat spíše klidnějším řidičům, kteří nejezdí nijak ostře. Těm se pak odmění příjemným tichem, protože šestiválec je opravdu skvěle odhlučněný. Při klidné jízdě o něm prakticky ani nevíte a do kabiny se jeho zvuk příliš nedostane ani ve vysokých otáčkách. Platí to i pro zbytek auta, a to navzdory bezrámovým dveřím.
Na co si dát pozor?
Přestože jde o vidlicový šestiválec s objemem 2,8 litru, není to ten motor, který používal koncern Volkswagen například pro Audi A6 (C5), první generaci Škody Superb nebo Volkswagen Passat B5,5. Tato jednotka byla představena v roce 2006. Je vybavena proměnným časováním ventilů a přímým vstřikováním paliva. Obě věci mohou zazlobit, vstřikování paliva zejména při tankování nekvalitního paliva, proměnné časování ventilů při nedodržování včasné výměny oleje (maximálně 15 tisíc kilometrů, lépe ale ještě častěji).
Pozor byste si měli dávat také na rozvody, které jsou tu řešeny rozvodovými řetězy. Jejich výměna je předepsána u 250 tisíc najetých kilometrů, ale je dobré je po koupi preventivně zkontrolovat, speciálně napínací kladky. Na selhání rozvodů podle statistik více trpěly verze s manuální převodovkou, což se ovšem týká pouze Audi A6, které stojí na stejné platformě jako A7, ta ale měla pouze automatické převodovky.
A automatické převodovky jsou také důležitou kapitolou, protože i tady je potřeba připravit se na možné problémy. Jednou z převodovek, na kterou byste si měli dát pozor, je právě i u testovaného auta. Jde o převodovku S-tronic, což je dvouspojková převodovka. I když u něj měníte pravidelně podle předepsaných intervalů olejovou náplň (nejpozději každých 60 tisíc km nebo každé tři roky), stejně se jednoho dne stane, že odejde. Zpravidla je to mezi 200 až 250 tisíci kilometry. Pozor si dejte na to, pokud auto při rozjezdu cuká, případně při záběru škube. Jakmile už při přidání plynu prokluzuje anebo kolísají otáčky nebo dokonce neřadí, problém je na světě. Jeho oprava vás zpravidla vyjde na vyšší desítky tisíc korun.
Příliš dobrou volbou není ani převodovka s názvem Multitronic. Ta se pojí s verzemi s pohonem pouze předních kol a jde o lineární bezestupňovou převodovku. I ta poměrně často trpí na poruchy (první problémy se zpravidla objevují dokonce už po 100 tisících najetých kilometrech). Pokud bychom měli A7 Sportback s motorem 2.8 FSI s pohonem předních kol, měli bychom právě Multitronic.
Nejlepší možností je osmistupňový Tiptronic, který je prostě a jednoduše běžnou měničovou převodovkou s 8 rychlostními stupni, ale v Evropě se používala pouze pro nejostřejší benzinové Audi RS 7 Sportback a pro nejsilnější naftový šestiválec 3,0 biTDI quattro s 230 kW/313 koňmi a 650 Nm.
Za volantem
Interiér je přehledný,vycházejí z něj stále i některé dnešní modely Audi. Je tu ale znát, že jde o dobu, kdy se v autech nijak výrazně nešetřilo. Vždyť si vezměte například displej multimédií. Ten je, pokud je auto nenastartované, schovaný v palubní desce. Jakmile nastartujete, z palubní desky se elektricky vysune. Můžete jej ovládat sami tlačítkem a pokud jej chcete schovat, stačí jen tlačítko stisknout. Líbí se nám i použité materiály a fakt, že ani po 13 letech v autech nic nevrže ani neskřípe. A hlavně, všude jsou mechanická tlačítka a fyzické ovladače – třeba i na výklopné zadní křídlo (to se automaticky vyklápí ve vyšších rychlostech anebo kdykoliv po stisknutí tlačítka).
Tohle auto navíc pochází z doby, kdy asistenty byly pomocníky, nikoliv „otravníky“. Pokud chcete hlídání jízdních pruhů, zapnete si jej, pokud ne, vypnete si jej a ono zůstane vypnuté. Pokud si jej zapnete, vlastně budete překvapení, že funguje citlivě. Už i v tomto autě je systém Start/Stop, který se deaktivuje jednoduše stiskem fyzického ovladače. Pomáhá i čtení dopravních značek nebo adaptivní tempomat.
„Naše“ Audi A7 Sportback mělo klasické tlumiče a pružiny, za příplatek jste ale mohli mít adaptivní vzduchové odpružení. Bez něj je auto na devatenáctkách docela tvrdé a rozhodně vám o nerovnostech dá vědět. Vzhledem k poměrné nízkému nájezdu jsou nápravy pevné, řízení přesné a na nerovnostech se od kol neozývají žádné rány.
Překvapilo nás, že přestože je Audi A7 Sportback hodně nízké auto, tak se v něm sedí hodně vysoko. A to i přestože jsme měli manuálně ovládaná sedadla v nejnižší poloze. Pokud rádi sedíte „až na zemi“, tady si na posed budete muset chviličku zvykat.
Závěr
Audi A7 Sportback první generace je stále pěkné a vlastně moderní auto. Má sice některé specifické problémy, na které si musíte dávat pozor – největším problémem jsou zejména automatické převodovky – ale celkově jde o poměrně spolehlivé a robustní auto. Jízdními vlastnostmi se příliš nehodí pro řidiče, kteří si rádi užívají ostřejší jízdu, tím spíše v zatáčkách, protože auto je docela těžké a spíše nedotáčivé. A základní šestiválec není ani příliš „rychlý“. A jeho spotřeba? Ta se při běžné jízdě nejčastěji pohybuje mezi 10 a 11 l/100 km.
Technické údaje: Audi A7 Sportback 2,8 FSI quattro S-tronic (2011)
- Motor: benzinový, V6, 2773 cm³, atmosférický
- Výkon: 150 kW/204 koní při 6500 ot./min
- Točivý moment: 280 Nm při 3000 – 5000 ot./min
- Převodovka: automatická 8stupňová (Tiptronic)
- Pohon: všech čtyř kol (quattro)
- Maximální rychlost: 235 km/h
- Zrychlení 0-100 km/h: 8,3 sekundy
- Objem palivové nádrže: 65 litrů
- Pohotovostní hmotnost: 1805 kg