Pick-upy jsou auta, která běžný člověk moc nevyužije, přesto se z nich za posledních víc než 10 let stalo i módní zboží. Automobilky je nabízejí v různých načančaných verzích. To v jejich kolébce za velkou louží jsou hodně využívány k práci. A jeden takový jsme vyzkoušeli jako ojetinu. Podívali jsme se na Ford F-150 z roku 2020 s pětilitrovým motorem V8.
Kam s ním?
Mám rád velká auta, bývají pohodlnější, je z nich lépe vidět a řidiči se k nim chovají lépe, než když na silnici potkají nějaké malé městské nebo snad mini auto. Zkuste si to někdy. Sedněte si do maličkého Citigo nebo třeba nějaké Kii Picanto a projeďte se po městě. Neustále budete mít někoho nalepeného na zadku, bude na vás agresivně najíždět a bude se vás snažit „zrychlit“. Platí to i v případě, kdy na padesátce pojedete třeba 60. Pak si projeďte tutéž trasu stejnou rychlostí v nějakém velkém autě a uvidíte, že řidiči se budou chovat úplně jinak. Tím spíš, pokud to bude nazvedaný americký pick-up s koulí, jaký jsme testovali.
Naše testované auto byl Ford F-150 z roku 2020 s karoserií typu Supercrew se čtveřicí samostatných dveří a ve verzi XL s prodlouženým rozvorem. Na délku tohle auto měří 619 centimetrů (bez tažného zařízení) a široké je 203 centimetrů bez zrcátek. A to jsou rozměry od evropských aut opravdu hodně vzdálené, vždyť i ty největší luxusní limuzíny od Audi, BMW nebo Mercedes-Benzu jsou o metr kratší.
To, že tohle auto je obrovské – navíc bylo oproti sérii ještě zvýšené – poznáte nejen při jízdě na silnici, ale zejména pak při parkování. Zaparkovat tohle auto u obchoďáku do jednoho parkovacího místa nejde, nevejde se tam. Nestačí mu ani dvě místa, protože na šířku byste se do nich sice vešli, ale na délku už ne. Reálně tak zaberete čtyři místa. Anebo si musíte stoupnout někam do rohu, kde nebudete tolik překážet. Parkovat pak s tímhle autem někde na sídlišti nebo snad v centru města? To je prakticky nemožné.
TIP: Prověření ojetého auta před koupí
Ověřte si historii vozidla a vyhněte se nákladným problémům. Zadejte číslo VIN a okamžitě získejte přehled o historii auta. Více zde.
Všude spousta prostoru
Ono tohle auto není obrovské jen zvenku, ale i uvnitř. Dopředu i dozadu by si mohlo sednout až šest lidí (3+3) a přitom by kolem sebe měli stále opravdu hodně místa. Přední opěradlo prostředního cestujícího se dá jeho sklopením využít jako rozměrná loketní opěrka, v níž vznikne prostor na nápoje, ale také na odložení mobilního telefonu. To, že je tady vážně spousta místa, platí nakonec speciálně pro nohy na zadních sedadlech, protože tady je rezerva v podobě několika decimetrů. A pokud vzadu nikoho nepovezete, můžete sedáky vyklopit nahoru, opřít je opěradla zadních sedadel a vytvořit další obrovský prostor pro náklad. Podobné řešení mimochodem nabízí i některé modely Hondy, která to nazývá jako ‚Magic seats‘.
A pak je tady samozřejmě korba. Její rozměry jsou 200,5 cm u podlahy na délku od kabiny pod víko a 165,6 cm u podlahy na šířku. Podle technických údajů na ní můžete naložit bezmála jednu a čtvrt tuny. A pokud by to nestačilo, můžete zapřáhnout až 3,5tunový přívěs (F-150 by utáhla skoro dvakrát tolik, ale v Evropě to nedovoluje legislativa).
Materiály v kabině jsou „americké“, tvrdé plasty, které ani na pohled nevypadají úplně hezky. Na druhou stranu pořád jde hlavně o stroj, který má sloužit především k práci. K reprezentaci tu jsou jiné modely… Testované auto navíc velmi střídmě vybavené, chyběly mu i takové věci jako například tempomat, automatická klimatizace nebo vyhřívaná sedadla. Bylo tady jednoduše to, co je k jízdě potřeba a žádné zbytečnosti. Jedinou „zbytečností“ tak zůstává jednoduché rádio, které je ale americké, takže při ladění rádia přeskakuje sudé desetiny. Ladit tak budete ve stylu například 92.10, pak 92.30, 92.50 a podobně.
Jízda
V našem případě byl pod kapotou atmosférický motor 5.0L Ti-VCT V8 s 290 kW/395 koňmi a 542 Nm. Tam lze mít kromě testovaného osmiválce i dva šestiválce: základní 2,7litrový EcoBoost, případně o něco větší 3,7litrový EcoBoost. I když jde o atmosférický osmiválec a auto vážící něco přes 2,3 tuny, nejede s ním vůbec špatně. Platí to pro dynamiku nejen z místa, ale i v pružném zrychlení mimo město. Standardem je pohon zadních kol, který se dá otočným ovladačem změnit na pohon všech čtyř kol, případně také pohon všech čtyř kol s redukcí. Nechybí ani uzávěrka zadního diferenciálu.
Zvuk osmiválce vychází z jediné koncovky výfuku vyvedené za pravým zadním kolem, přičemž jde o docela decentní a tlumený zvuk. Při jízdě sice v kabině slyšet je, ale prakticky vás nebude nijak rušit. Pokud ale dáte plný plyn, do kabiny se zvuk dostane. A je rozhodně parádní. Jízda jako taková by se ovšem dala pojmenovat jako „vyklidněná“. Za volantem vás rozhodně nebude nic provokovat k tomu, abyste plyn sešlapávali až na zem. Prostě splynete s provozem a jen pojedete.
Ostatně podvozek není na žádné divočení připraven, protože to má být primárně pracovní stroj. S prázdnou korbou to je sice na kvalitní silnici auto, které dokáže zatáčky projíždět překvapivou rychlostí, ale jakmile vás v nich potká nějaká nerovnost, auto se rozvlní, rozhází a pak odskočí. Ve spojení s pomalým převodem řízení tak rychlá jízda není ani úplně zábavná.
Testovaný kousek byl registrován v roce 2020 a má ještě volič automatické převodovky napravo pod volantem. Jde přitom o klasickou mechanickou páku, která jezdí vymezené dráze jako „po schodech“, novější modely už mají volič na středovém tunelu. Ovládá se tím klasická desetistupňová automatická převodovka, kterou má například i Ford Mustang. Ta při běžné jízdě řadí neznatelně, takže ani vysoký počet rychlostních stupňů řidiče ani posádku nijak neobtěžuje.
Vysoký počet rychlostních stupňů by se měl pozitivně projevit nejen na menším opotřebovávání motoru, protože bude častěji v nižších otáčkách, ale také na spotřebě paliva. Ta je ale i tak poměrně vysoká. Při běžné jízdě s přibližně stejným poměrem cestování po dálnici a po městě se pohybuje v rozmezí od 16 do 18 l/100 km. Předchozí majitel, který s autem od roku 2020 najezdil více než 150 tisíc kilometrů, tak využíval pohon na LPG. S tím se náklady na palivo výrazně sníží. Nádrž se přitom nacházela pod korbou a nijak neomezovala nákladový prostor. Problémem je jen chybějící místo pro rezervu, která byla v našem případě odložená v korbě.
Na co si dát pozor?
Přestože je Ford F-150 speciálně s naším osmiválcem spolehlivé auto, které na poruchy nijak zásadně netrpí, i tak si jeho majitelé na internetových fórech stěžují na pár problémů. Tyto se tam opakují nejčastěji:
- Vysoká spotřeba oleje
- Mnoho majitelů si stěžuje na nadměrnou spotřebu oleje, což může být způsobeno špatným těsněním pístních kroužků nebo jinými problémy s mazáním.
- Někteří uvádějí, že motor může spálit až 1 litr oleje na 1 500 až 3 000 km.
- Ford v některých případech prováděl servisní úpravy, ale problém u některých modelů přetrvává.
- Problémy s rozvody a hlučnost motoru
- U některých motorů se objevuje cvakání nebo klepání, které může být způsobeno opotřebovanými rozvody (časovacími řetězy, napínáky, vodítky).
- Dalším často zmiňovaným problémem je zvýšená hlučnost studeného motoru.
- Automatická převodovka (10R80)
- Tvrdé řazení, cukání a opožděné podřazování.
- U některých vozů došlo k poruše měniče točivého momentu.
- Softwarové aktualizace někdy pomohly, ale ne vždy vyřešily problém.
- Problémy s palivovým čerpadlem a vstřikovači
- Někteří majitelé hlásí, že motor kvůli problémům s palivovým systémem ztrácí výkon nebo špatně startuje.
- Vadné vstřikovače mohou způsobovat nerovnoměrný chod motoru nebo zvýšenou spotřebu paliva.
- Koroze rámu a podvozku
- U starších modelů nebo těch, které byly provozovány v oblastech s velkým množstvím soli na silnicích, se objevuje koroze rámu a zavěšení kol.
- Elektronika a infotainment
- Problémy s dotykovou obrazovkou SYNC, zamrzání systému, občasná nefunkčnost Bluetooth.
Závěr
Americké pick-upy jsou auta, se kterými se sice zajímavě jezdí, protože na silnicích patří k tomu největšímu, ale zároveň nejsou úplně praktické. Platí to jak pro parkování, tak třeba i pro náklady na palivo. Jsou ale ideální na práci – ať už pro vození nákladu na rozměrné korbě nebo pro tahání těžkých přívěsů. V případě testovaného Fordu F-150 jde navíc o auto, které platí za spolehlivé s relativně nízkými servisními náklady.
Testované auto jsme měli na test půjčené z autobazaru AAA Auto, ale dlouho se tam neohřálo. Ono se totiž v rámci týdne, kdy jsme s ním jezdili, prodalo. Na visačce byla cenovka 700 tisíc korun, což na pětileté auto v pěkném stavu není vůbec špatné. A nový majitel si to myslel také…