Dacia zažívá prodejní úspěch. Třeba na českém trhu jde o třetí nejprodávanější značku, která přeskočila Hyundai a umístila se za jasně vedoucí Škodovkou a druhým Volkswagenem. Rozhodli jsme se tedy pár Dacií vyzkoušet v testech a první volba padla na Dokker.
Auto ve své ryzí podobě
Dacia patří pod křídla francouzského Renaultu a její modelová nabídka je dnes poměrně hodně široká. Vybírat lze od malého hatchbacku, přes crossovery až po rodinná MPV nebo malé dodávky. Naše volba padla tentokrát právě na kombinaci rodinného MPV a dodávky, kterým je Dokker.
Karoserie vypadá jako hodně velké kombi, ale když budete chtít nastoupit na zadní sedadla nebo dát věci do kufru, budete překvapení. Zadní boční dveře se totiž neotevírají ven, ale jsou výsuvné podobně jako například u Volkswagenu T6. Ani zadní dveře do kufru nejsou výklopné vzhůru, jak by se u takového auta dalo čekat, ale jsou křídlové, navíc nestejně velké. Díky tomu je však dozadu o něco horší výhled, protože překáží sloupek.
Ještě než opravdu začneme, zmíním naproti zvyklostem cenu. Tentokrát si ji nenechám až nakonec, od ní se totiž následující odstavce vlastně budou odvíjet. Nejnižší cena, kterou v ceníku najdete, je 214 tisíc korun. Ta aktuálně testované druhé nejvyšší výbavy Stepway pak 290 tisíc korun, ale v této výbavě je už vše, co by mohli uživatelé potřebovat. Chybět by snad mohly zadní parkovací senzory (6000 Kč) a pro ty opravdu náročné uživatele navigace za 7500 Kč nebo vyhřívaná přední sedadla za 6000 Kč. Ovšem třeba žádné aktivní jízdní asistenty v ceníku nenajdete a těch pasivních je tu také opravdové minimum.
Dacia Dokker je tak autem takovým, jakým bývalo dříve. Řidič musí řídit, nic se neděje automaticky a taková je i podoba a funkčnost auta. Jen se podívejte na přední dveře. Uvidíte vzhůru výklopnou kliku a pod ní klasický zámek – i když můžete namítat, že tak má zámek třeba i Rolls-Royce Phantom… Ten ale nemá klasický klíč s vyfrézovanou planžetou.
Samostatnou kapitolou je také osvětlení. Dnešní doba přeje LEDkám, ale v Dokkeru byste je hledali marně. Přední i zadní světlomety jsou tvořený výhradně žárovkami. To třeba Sandero po faceliftu, které jsme testovali minulý týden, anebo Duster v nové generaci dostaly alespoň LEDkové denní svícení.
https://www.facebook.com/automaniacz/photos/a.142107622565059/2031863730256096/?type=3
Důraz na cenu je znát ale i v interiéru. Třeba na čalounění – vždyť v kufru na zemi je jen koženkový koberec – anebo na ovladačích. Elektricky stahovatelná okna v předních dveřích mají dojezd jen u řidičovo okna, u spolujezdcovo je potřeba ovladač celou dobu držet. Zadní okna se stahovat nedají, jsou jen výklopná.
Samostatnou kapitolou jsou odkládací přihrádky. Předměty je možné odložit ke stropu, podobně jako u dodávek je tu přihrádka, na vrcholu palubní desky či do odkládací přihrádky k řidiči. Škoda, že do dveří se nevejde láhev s pitím a není kam odložit ani kelímek s kávou. Potěší přítomnost bluetooth handsfree, ale při jízdě (a na dálnici už vůbec ne) vás na druhé straně lidé tak úplně neslyší.
V nabídce jsou tři motory
Poměrně lehkou volbu budete mít v případě výběru pohonné jednotky. Vybírat totiž lze ze tří motorů, přičemž ne všechny jsou k dispozici ve všech výbavách. Těmi prochází jen testovaný benzinový motor 1.6 SCe. Jde o atmosféricky plněný čtyřválec se 75 kW/102 koňmi. Dalšími možnostmi je dvojice vznětových motorů Blue DCi s 55 kW/75 koňmi anebo 70 kW/95 koňmi. Pro všechny je k dispozici výhradně pohon všech kol a manuální převodovka. Testovaný motor 1.6 SCe je nicméně k dispozici pouze do vyprodání skladových zásob (plní jen Euro.6c a nemá filtr pevných částic).
Spousta lidí nadává na moderní přeplňované motory. Jsou prý malé, protože mají zpravidla litrový objem, a mají prý málo válců, protože v podobných autech dnes běžně najdeme tříválce. Když máme pod kapotou Dokkeru atmosférický a poměrně velký motor, měli bychom tedy jásat? Myslím si, že vůbec ne, což prozradí nejen technické údaje, ale nakonec i praxe.
Motor má sice poměrně pěkný zvuk, protože ho netiší turbodmychadlo, ale rozhodně to není tak, že bych si zvuk při jízdě užíval. Nevelký výkon ani točivý moment (150 Nm) neudává autu i díky rozměrům a hmotnosti téměř 1,3 tuny nijak přesvědčivou dynamiku. A to nejen tu absolutní (zrychlení z 0 na 100 km/h za 12,8 sekundy a maximální rychlost 170 km/h), ale ani pružnost.
Budete muset přistoupit na defenzivní styl jízdy, nikam zbytečně nepospíchat a nepředjíždět. Horší ale je, že pokud je na palubě byť jen řidič, neudrží auto do kopce na dálnici na pětku 130 km/h a je potřeba podřadit na čtyřku (video). Na druhé straně vyšším dálničním rychlostem nesvědčí boční vítr, protože jakmile foukne z boku a vítr se opře do velké karoserie, auto znestabilní. Ideální cestovní rychlost tak podle mého názoru leží kolem 110 km/h.
To ale neznamená, že by snad Dokker vůbec nejel. Jen je potřeba přepnout na režim nepřeplňovaného motoru. K tomu, abyste auto rozhýbali, bude stačit podřadit a dostat motor do vyšších otáček – vždyť maximum výkonu je v 5500 ot./min a točivého momentu ve 4000 ot./min. Pak se dá mluvit o tom, že zase tak pomalé auto to není.
Stabilní a takřka neměnná je u testovaného čtyřválce spotřeba paliva. V rámci testovacího ježdění jsem se s autem pohyboval kolem 8litrové hranice. A jezdil jsem spíše klidněji, protože jezdit rychle mě s tímhle autem nebavilo a spíše mě to obtěžovalo.
Za volantem Dokkeru jsem si ale připadal na českých silnicích jako v bavlnce. Podvozek je totiž nalazen hodně komfortně. Tuto notu kazí jen 16″ disky testované výbavy Stepway. I tak ale nerovnostmi tohle auto projíždí velmi hladce a od podvozku se neozve žádná rána, ráz, ale ani ťuknutí. Díky této měkkosti je ale v zatáčkách cítit vyšší náklony a stabilizace se rozbliká častěji než u jiných aut.
Závěr
Dacia Dokker mi ukázala, jak ryzí může i dnes auto být. Nenabízí žádné moderní aktivní jízdní asistenty a prosto je i jakýchkoliv moderních digitálních vymožeností – výjimkou je jen dotykový displej multimédií, ovšem s poměrně nemoderní grafikou. Vadí to? Záleží na vás. Pokud od auta chcete jen to, aby jezdilo a ovládali jste ho jen vy (s výjimkou povinné stabilizace), pak ne. Pokud jste generací, která vyrostla na chytrých telefonech, pak asi ano.
V každém případě ale potěší při jízdě fakt, že nemáte pocit, že by auto na českých silnicích jakkoliv trpělo. Působí robustním dojmem, díry a nerovnosti projíždí s působivou jistotou a v tichosti. Musíte se ale s motorem 1.6 SCe připravit spíše na defenzivní jízdu.
Jsem si jist tím, že vzhledem ke své prodejní ceně nabízí Dacia Dokker přesně tolik, co si člověk zaplatí. Tohle auto nenabídne žádné kudrlinky ani příkrasy, ale důraz čistě na funkci.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Dacia
Typ:,Dokker 1.6 SCe Stepway
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1598 ccm
Plnění motoru:,atmosférické
Palivo:,benzin
Pohon:,předních kol
Výkon:,75 kW/102 koní v 5500 ot./min
Točivý moment:,150 Nm v 4000 ot./min
Zrychlení 0–100 km/h:,12.8 s
Maximální rychlost:,170 km/h
Převodovka:,pětistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.3 – 7.8
Objem nádrže:,50 litrů
Délka:,4363 mm
Šířka:,1751 mm
Výška:,1814 mm
Rozvor:,2810 mm
Provozní hmotnost:,1274 kg
Objem zavazadlového prostoru:,800 / 3000 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]