V posledních dvou letech se (nejen) automobilový průmysl potýká s neustálými problémy. Chybí lidé i součástky, takže se vyrábí málo aut. Když už to vypadalo, že se chipová krize začne zlepšovat a auta bude možné vyrábět, přišla ruská invaze na Ukrajinu a chybějí kabelové svazky. V roce 1988 ale nemohla škodovka svá auta dodělat, protože chyběla sedadla.
Na jaře v roce 1988 byla zahájena výroba nejnovějšího modelu Favorit, zatím ovšem ještě nikoliv sériová pro běžný lid. Ten si mohl koupit ještě původní škodovky s motorem vzadu a pohonem zadních kol (s kódovým označením 742). Jenže ani u nich to nebylo bez problémů.
2. května roku 1988 se v televizních zprávách objevila zpráva, že výrobce automobilů AZNP (Automobilové závody národní podnik – tedy automobilka Škoda) nemá sedadla. Z výrobní linky sice tedy přibližně každou minutu odjíždí auto, ale řidiči musejí sedět na něčem, co si seženou – zpravidla například na rezervním kole.
Do továrny totiž vypadly dodávky z Gumotexu Břeclav. Reportér dělal rozhovor s tehdejším náměstkem ředitele AZNP pro MTZ (materiálně technické zásobování) Jiřím Havelkou. Ten říkal, že národnímu podniku Gumotex Břeclav chybí díly z Německa, takže nemůže vyrábět. Podle jeho slov se škodovka s německým výrobcem spojila a zajistila urgentní převoz cisterny se surovinami tak, aby byla výroba ovlivněna co nejméně. Mezi Břeclaví a Mladou Boleslaví pak létala letadla a jezdily taxíky, které vyrobená sedadla dovážely.