Na pódiu se objevil sněžný muž a s ním nečekaná studie vozu SUV ŠKODA. Tak začínalo v roce 2005 představení konceptu YETI na ženevském autosalonu. Revoluční designová studie, která předznamenala úspěšnou SUV ofenzivu značky ŠKODA, dnes odpočívá v depozitáři ŠKODA MUZEA v Mladé Boleslavi. Jaké je pozadí vzniku tohoto vozu, předchůdce dnešních SUV modelů KODIAQ, KAROQ a KAMIQ?
Vraťme se nejdřív na pódium stánku značky ŠKODA na ženevském autosalonu v roce 2005. Tehdejší šéfdesignér Thomas Ingenlath začal svou prezentaci vozu v těžkých horolezeckých botách, které by se hodily pro expedici za sněžným mužem v Himálajích, pro běžné nošení jsou ale poněkud nepraktické. Hned na začátku se proto přezul do lehkých pohorek. Udělal to přímo v kufru designového konceptu, respektive na praktické výklopné části zadních pátých dveří.
„Když nejedete do Himálaje, není třeba s sebou táhnout všechnu tuhle tíhu,“ prohlásil tehdy, aby ukázal, co vlastně chce značka ŠKODA touto studií říci. Místo obleku prováděl prezentaci v plátěných kalhotách a bílém tričku. Tím podtrhoval myšlenku, že YETI má být auto pro všechny aktivně žijící lidi, autem, které se neztratí ve městě, ale také autem do nepohody, avšak bez agresivního image velkých terénních aut.
Čtyřmetrový koncept navázal na dříve představenou studii ROOMSTER. Čelní sklo a okna bočních dveří tvořila díky černě lakovanému A sloupku opticky provázaný pás. Čelní sklo bylo na tehdejší dobu relativně málo skloněné, zadní partie byla ostře „useknutá“. Takové řešení mělo mít i praktické důvody – interiér by se díky tomu ve slunečných dnech méně ohříval a vysoká střecha dávala nadprůměrně místa pro cestující.
Auto neslo i několik zajímavých technických řešení. Především na čelním skle byl pouze jeden stěrač, v klidovém režimu ukrytý v pravém předním sloupku. Do středu střechy bylo integrováno podlouhlé čelní sklo. Zadní dveře byly vymyšleny jako dvoudílné – jedna část se otevírala nahoru, druhá dolů. Největší zvláštnost v sobě ukrýval právě tento spodní výklopný díl, který byl řešen jako dvojité víko. Když se sklopil vnější díl, zůstal interiér díky vnitřní části víka stále uzavřený. Na vyklopenou část se dalo posadit, nebo na ni umístit nosič na dvě jízdní kola či speciálně konstruovaný hliníkový box.
Škoda Joyster je zapomenutý koncept z roku 2006, který do výroby přinesl několik prvků
Interiér byl zařízen hodně „outdoorově“. Například ovládání různých funkcí bylo řešeno přes výrazné tlačítkové spínače či páčky, aby se vše dalo ovládat i v rukavicích. Ve středové konzole byla umístěna chlazená nádržka na vodu se dvěma vyjímatelnými hadičkami na pití, podobně jako systém, kterým pijí za jízdy cyklisté. Navigační systém ve středové konzole byl vyjímatelný, aby se dal použít jako přenosná GPS navigace.
Poté, co se v Ženevě vynořil YETI z věčného ledu, odhodil ještě v témže roce na autosalonu ve Frankfurtu střechu a představil se jako netradiční pick-up. Také změnil barvu – původní ledově modrou nahradila zářivá oranžová. Unikátní kombinace pevného odnímatelného dílu střechy nad předními sedadly plátěné stahovací střechy nad zadními sedadly umožnila různé varianty „otevřené jízdy“. Manipulovat se totiž dalo s každým dílem zvlášť, takže si třeba jen řidič a spolujezdec mohli dopřát nebe nad hlavou, nebo naopak zůstat ve stínu a udělat z auta vzadu otevřený pick-up. K tomu přispívala i možnost sklopit obě zadní sedadla a vytvořit tak rovnou plochu podobnou té v klasických pick-upech.
Takzvaný hardtop nad předními sedadly tvořil bíle lakovaný díl, ukotvený v horním rámu předního okna a v ochranném oblouku B sloupků. Po uvolnění se daly vnější konce složit na střední díl a celý střešní systém šlo snadno schovat do speciální přihrádky na dně zavazadlového prostoru. Plátěný díl střechy šlo svinout dozadu nebo také kompletně sundat. Na vývoji tohoto systému se podílela známá německá firma Karmann.
Zadní víko se sklápělo dolů a přes mezeru, která by normálně vznikla, se automaticky vysunul další díl podlahy. Vznikla tak zcela rovná plocha dlouhá dva metry. Ovládací spínač zadní stěny byl skryt v písmenu „O“ v nápisu ŠKODA, který studie na zádi nesla.
Ohlasy na YETIHO byly obrovské. „Naše redakce míní: Spusťte to!“, psal třeba německý časopis Auto Strassenverkehr. Pozitivní ohlas vzbudila dvojice konceptů nejen u novinářů, ale i u zákazníků. „Původně se s výrobou takového SUV vůbec nepočítalo, v té době nebyla ještě tato kategorie vozů tak populární jako dnes,“ říká exteriérový designér ŠKODA AUTO Jiří Hadaščok, který tehdy pracoval na hliněných modelech obou konceptů. „Až po mimořádném ohlasu se začalo pracovat na převedení vozu do sériové výroby, která začala v Kvasinách v roce 2009.“
Před týmem vývojářů však stálo ještě mnoho úkolů. Studie YETI byla postavena na podvozku modelu FABIA, který neumožňoval zástavbu pohonu 4×4. Naopak řada designových prvků zůstala nejen na sériovém voze (zejména typické kulaté mlhovky vnořené do předních světel), ale objevují se i na dnešních vozech ŠKODA. „Například hranaté podběhy kol jsou stále typickým znakem všech vozů SUV značky ŠKODA,“ doplňuje Jiří Hadaščok.
„Druhá studie YETI měla také na zadních dveřích nápis ŠKODA, který u dnešních nejnovějších modelů nahradil tradiční logo. Nápis byl ale vyražený do karoserie, což v tehdejší době nebylo v sériové podobě technicky nijak snadno realizovatelné,“ vysvětluje Jiří Hadaščok.
YETI byl pro značku ŠKODA ve své době významným modelem, který nastartoval popularitu dnešních SUV s okřídleným šípem ve znaku. Obě studie, které byly u začátku tohoto úspěšného příběhu, jsou dnes vystaveny v depozitáři ŠKODA MUZEA v Mladé Boleslavi, kde si je mohou návštěvníci prohlédnout.
