Cítit vítr ve vlasech v parných dnech, kdy se proháníte autem, je paráda. Na trhu je nepřeberné množství kabrioletů všech možných značek i tvarů, ale také i pár těch, které vznikly přestavbami běžných automobilů. Jedním takovým je i Škoda 130 Cabriolet.
Škoda a její pověst
Na počátku druhé poloviny minulého století se Čechoslováci museli víceméně spoléhat na produkci „svojí“ automobilky z Mladé Boleslavi. To ovšem neslo i svá negativa. Značně omezená výroba i malý rozptyl nabídky. Jediné, co se zdálo lákavé, byly relativně nízké ceny vozidel. Že by ovšem šlo o atraktivní zboží pro zahraničí v podobě vývozu? Bohužel ne. Škodovky neměly úplně dobrou pověst, zejména co se poruchovosti a kvality týká. Ostatně sám herec Sean Connery na počátku tohoto tisíciletí prý odmítl dělat reklamu naší automobilce, protože její vozidla prý korodují. Samozřejmě za ta desetiletí ušel koncern značnou cestu, před těmi desetiletími ale nepředstavoval žádné terno a bohužel ve spoustě lidí je tento mýtus zakořeněn neustále. Alespoň, že ta cena byla atraktivní, tudíž si už tehdy mohla Škoda budovat monopol tahouna naší ekonomiky.
Nicméně bylo potřeba jednotlivé modely vylepšovat, aby o ně měli zájem zhýčkaní zahraniční zákazníci. Proto spousta vozidel ještě před vstupem na zahraniční trhy byla dovybavena nadstandardem v podobě lepšího rádia, spoilerů, střešních oken, volantů, potahů, kol atd. I takto vylepšené modely škodovek byly stále cenově atraktivnější než jiné typy aut zahraničních značek.
Škoda 130 ve sportu a kabrioletu
Specifickým trhem byla Británie. Zde si naše vozy zdokonalovali sami přímo na míru. Nejprve samozřejmě proběhla důkladná kontrola (hlídalo se i bezpečné utažení šroubů). Škoda 130 tak dostala například sportovní filtry s lepší propustností vzduchu, karburátory Weber, ostřejší vačky, výkonnější palivová čerpadla, dokonce se měnilo výfukové potrubí za sportovní, takže vůz měl lepší zvuk. Z původní Škody 130 s výkonem 58 koní se stala Škoda 130 Sport se silou 76 koní.
Angličani šli ovšem ještě dál, protože upravovali i karoserie. Vyrobili několik pick-upů s motorem vzadu a především ve společnosti Ludgate Design & Development se začaly vyrábět polokabriolety a kabriolety. Inspirovali se pokusem Němců, firmy Auto Meise, která v roce 1983 zkusila sejmout střechu Škodě 120 Garde. Výsledkem byl čtyřsedadlový kabriolet bez ochranného oblouku.
Pro zajímavost, toto kupátko stálo původně 9900 marek, v podobě kabrioletu stoupla jeho hodnota skoro dvojnásobně. Zároveň šlo ale stále o nejlevnější verzi kabrioletu v Německu.
Pár říznutí a je tu Škoda Cabrio
Sportovní verze Škody 130 ukázala, že tento typ vozidla je dokonale flexibilní na přeměnu z běžného vozidla nějaký na atraktivnější model. Ludgate Design & Development se proto vrhli do procesu a na základu Rapidu (mimochodem, pod tímto názvem se na královském ostrově prodával i model Garde) vytvořila rovnou dvě verze otevřeného auta.
Jednak vznikl kabriolet, model Standard. Vůz bez střechy, který měl minimalistický bezpečnostní oblouk, jenž byl spojený s rámem předního okna, přičemž to vše bylo uzavřené ocelovým profilem. Druhý model nesl název Lux. Tento typ měl rovněž dveře s původními okny i rámy, za nimi byla ovšem zkrácena boční okénka (ona typická, lichoběžníková).
Obě verze vozidla měly plátěnou střechu, polokabriolet Lux se chlubil speciálním hardtopem. Britská verze pak samozřejmě měla i volant vpravo.
Od té doby vyrobila škodovka několik modelů bez střechy, ale nejsou to sériová auta. Jde totiž o práci studentů Akademie Škodovky. Jde například o kabriolet na bázi Škoda Karoq, příznačeně pojmenovaný Sunroq, anebo nejnovější Škodu Slavia na bázi Scaly.