Škoda Garde vypadala podobně jako Rapid, ale jezdila hůř. Dnes je raritnější

Škoda Garde přinesla modernější zadní nápravu, výkonnější brzdy a přesnější řízení. Tato všechna vylepšení se však skrývala uvnitř, zatímco to, co jste mohli vidět zvenku, příliš lákavě nevypadalo. Nejen černé plastové nárazníky a dveře bez bezrámových oken byly důvodem, proč Garde vypadala hůře než Škoda 110 R. A právě to dělalo první dojem, který prostě nebyl až tak špičkový.

Dokonalá Škoda Garde rozhodně nebyla. Její volant se v létě nedal držet, motor se přehříval, v interiéru byl přes léto zápach z toho, jak se vlivem sluníčka rozžhavily všechny umělé materiály a plynové lanko, které vedlo až dozadu, často praskalo.

Výlet zpět do historie

V historii mladoboleslavské Škody se musíme vrátit zpět v čase na přelom 70. a 80. let 20. století. Tehdy se vlastně automobilka ještě nejmenovala Škoda. Úplně původně totiž nesla název ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl), po válce byla znárodněna a přejmenována na Automobilové závody, národní podnik (AZNP). Škoda Garde vznikla právě v éře, kdy šlo o AZNP.

Elegantní kupé Škoda 110 R se vyrábělo v Kvasinách a na jeho ukončenou výrobu navázala Škoda Garde. Ta se zhotovovala jak v Kvasinách, tak v BAZ (Bratislavských automobilových závodech). Bohužel se jí nikdy nepovedlo dosáhnout takového úspěchu jako to dokázalo právě předchozí erko. Ve srovnání s nim rozhodně neoplývá tak pěknou karoserií.

Škoda Garde se vyráběla v Bratislavě. Reportáž ukazuje, jak tamější továrna v roce 1984 prošla modernizací

Příběh jména Garde

Různí lidé si pod Škodou Garde představují různá auta. Jak je tohle možné? Spoustě lidem pod názvem Garde splývají v jedno auto modely Rapid a první typ 743. Aby toho nebylo málo, Garde se na zahraničních trzích prodávalo pod jinými jmény.

V Česku, respektive v Československu, byl název Garde v pořádku, na západě se však užívala označení Rapid a Škoda 120 R. Změna byla nutná zejména kvůli frankofonním zemím. Ne že by slovo „garde“ mělo nějaký hanlivý význam, ale v překladu je to „stráž“ nebo také „hlídka“. V době vrcholící studené války mohla tato slova na druhé straně železné opony evokovat odkaz na armádu, a to nebylo žádoucí.

Náš Rapid však není to stejné jako Garde, ačkoliv Rapid z Garde vychází. Ostatně, někteří majitelé Garde se rozhodli jej pomocí originálních dílů přestavět na modernější Rapid. Nový Rapid z roku 1984 se ještě dva roky vyráběl s čtyřstupňovým manuálem a čtyřválcovou dvanáctistovkou z Garde pod označením 120.

První oficiální představení roku 1981

Psalo se září 1981, v Brně se konal tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh a právě tam byla Škoda Garde oficiálně představena světu. O tři týdny později pak byla zahájena sériová produkce v Kvasinách a o pár let později i v bratislavském závodě. Garde jste však mohli spatřit už o rok dříve.

První fotka prototypu, tehdy ještě s jiným zadním čelem a chromovanými nárazníky, jež byly nakonec plastové, se objevila už v roce 1980. Otiskl ji časopis Automobil ve svém čtvrtém čísle v rámci článku ‚Hlavní směry vývoje dopravních prostředků‘. Nešlo však o žádné velkolepé představení protoypu, vůz nebyl nijak zvlášť komentován a pod fotkou jste našli popisek mluvící o pracovišti pražského ÚVMV, jež pomáhalo s vývojem zadní nápravy. Stejný snímek publikovaly i časopisy Stop, Svět motorů a další, žádný z nich ovšem nebyl příliš sdílný.

Prototypy Škody Garde

První exempláře Garde byly založené na 110 R, což znamená jednoduchou zadní nápravu. Vpředu byla kulatá světla a také již zmiňované chromované nárazníky. Oficiálně není známo, kolik prototypů vzniklo, avšak z dostupných fotografií lze rozpoznat minimálně sedm. Jeden z nich měl dokonce volant na pravé straně. Ostatně, Garde se testovala i v britském aerodynamickém tunelu MIRA. Hodnota součinitele aerodynamického odporu Cx byla 0,395, což na tu dobu nebyla vůbec špatná hodnota.

Prototypy, jež experimentovaly se zadními sdruženými světly, ještě nenesly název Garde. Na některých z nich se ovšem objevil nápis Škoda 120 GLC, což je jasným vodítkem, odkud se vzala pohonná jednotka. Objem 1174 cm³, zdvih 72 milimetrů, maximálně 55 koní při 5200 otáčkách za minutu.

Jeden z těchto prototypů se dnes nachází v muzeu Svět Škodovek ve Středočeském kraji:

Konečná verze Garde

Konečná verze kupé 743 měla karoserii o délce 4175 mm, šířce 1610 mm a s rozvorem 2400 mm. Nosná podlaha, spodní části skeletu, přední blatníky a víko zavazadlového prostoru měla ze Škody 120.

Škoda Garde byla pouze dvoudveřová, měla jeden pár prodloužených dveří. Čelní okno se vyrábělo z bezpečnostního skla, bylo dost rozměrné a skloněné. Zadní okno mohlo být vyhřívané. Do rámů však byla vsazena levnější a konstrukčně jednodušší okna na rozdíl od 110 R. Středové sloupky jsou navíc mohutné, takže výsledná kabina nevypadá tak lehce a vzdušně.

Od sedanu se kupé lišilo světly a plastovými nárazníky. Šlo o nárazníky ze SMC (nebo též Prepreg) směsi. Tu Škodovka objevila roku 1975 na veletrhu hmot a kaučuku v Düsseldorfu a ve svých autech ji začala používat zejména díky nízké hmotnosti, snadnější výrobě a nižší ceně. Kromě toho nárazníky z tohoto materiálu vyhovovaly předpisu Evropské hospodářské komise, podle nějž nesmělo při čelním nárazu do rychlosti 4 km/h dojít k poškození ani porušení žádného dílu potřebného pro bezpečný provoz.

Více než jen dvoudveřová Škoda 120 LS/GLS

Garde však přinesla i další novinky. Měla přesnější a citlivější hřebenové řízení, vinuté pružiny s progresivní tuhostí, nové kotoučové brzdy z firmy Autobrzdy z Jablonce nad Nisou. Vzadu disponovala trojúhelníkovými suvnými rameny se šikmou osou kývání, což zlepšilo ovladatelnost i brzdný účinek. Místo obtokového čističe měla plnoprůtokový čistič oleje a za příplatek šlo přiobjednat olejový chladič.

Štítky: garde, historie, Škoda, Škoda 120 R, škoda garde, veteran