V prosinci 2019 byl v Česku spuštěn satelitní mýtný systém CzechToll. A od té doby až do konce října letošního roku vybral na mýtném 72,2 miliardy korun. Z toho 64,1 miliardy korun tvořila částka za užití dálnic. Listopadová částka ještě není uzavřena, ale už teď se očekává, že bude vyšší než 1,54 miliardy korun. Generální ředitel společnosti CzechToll Petr Chvátal řekl, že nejvytíženější jsou v Česku podle Chvátala dva úseky dálnice D1.
Satelitní mýtný systém pro automobily nad 3,5 tuny v ČR vybudoval CzechToll společně se slovenskou společností SkyToll, stát podle Chvátala vyšel na 1,945 miliardy korun bez DPH. Nahradil mikrovlnný systém rakouské firmy Kapsch. Ten fungoval od ledna 2007. Co se D1 týká, co do vytíženosti vedou dva úseky D1 – jeden u Brna, druhý za Prahou u Říčan, kde jsou velké sklady zboží. V listopadu systém v pracovní dny zaznamenal průměrně 591 000 vozidel denně. Ve špičce nejvytíženějšími úseky projede až 33 000 vozidel.
Na zpoplatněných komunikacích satelitní systém za posledních pět let zaznamenal 1,1 milionu různých registračních značek ze 77 zemí. „Nejvíce automobilů v systému elektronického mýtného má registrační značky z Polska. Evidujeme jich 290 000, z České republiky je to o 30 000 méně. Pro Poláky je tranzit přes Českou republikou hojně využívanou trasou do západní a jižní Evropy,“ řekl Chvátal. Třetí místo obsadily německé značky s počtem 84 000, dále bylo 78 000 automobilů z Rumunska a 56 000 z Litvy. Kromě evropských zemí systém zachytil značky například z Vietnamu, Japonska, Alžírska nebo Pobřeží slonoviny.
Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny loni přesahoval 1,15 miliardy korun. Chvátal odhaduje, že celková výše mýtného vybraného v letošním roce vzroste meziročně o deset až 15 procent. Pravidelné kontroly výběru mýtného podle firmy prokázaly, že správnost výběru mýtného na dálnicích dosahuje za posledních pět let průměrné hodnoty 99,92 procenta, stát požaduje správnost minimálně 99 procent. U silnic první třídy správnost výběru činí průměrně 99,78 procenta, minimální požadovaná hranice je 95 procent. Kontrolu správce mýtného podle Chvátala provádí státní podnik Cendis, podmínky výběru stanovil stát ve smlouvě. Jejich případné porušení trestá finančními sankcemi.
Finance vybrané jak z mýta, tak z dálničních známek jsou odváděny do Státního fondu dopravní infrastruktury. Následně jsou používány například na opravy silnic, jejich modernizaci či stavby nových úseků.