Budík mám nastavený, ale je vlastně úplně zbytečný. Představa, že se vyplní předpověď počasí a padne teplotní rekord, který zcela bez problému ohřeje asfalt mosteckého okruhu a to spolu s lepivou směsí Michelinů Pilot Super Sport vytvoří těžko rozdělitelné pouto pro nový 308 GTi divize Peugeot Sport, je natolik silná, že se mi oči široce otevírají už asi hodinu předem…
Naplánováno jsem to měl výborně, ale neoblíbená kombinace velkého provozu a silničářů opírající se o lopaty blokujíc minimálně jeden jízdní pruh, měla na celou tu situaci úplně odlišný názor. Měl jsem tedy lehké zpoždění. Navigace ukazovala příjezd na ten blahodárný kus asfaltu nedaleko hradu Hněvín v 10 hodin a 47 minut. To nebylo až tak špatné, nicméně telefon od kolegy, který mi oznámil, že moje vysněná jízda má začít v 10:40 přesně, jaksi dostal většinu svalů v mé pravé noze do křeče a ta neúprosně tlačila pedál plynu nebohého Renaultu (který za nic nemohl) kamsi hluboko do koberce. Nicméně bůh automobilismu mi byl toho dne nakloněn a stejně jako počasí zařídil i lehce opožděný odjezd Peugeotu 308 GTi, naštěstí se mnou za volantem.
Peugeot 308 GTi vypadá už na první pohled skvěle. Drsně a ostře, přitom vlastně decentně a vcelku nenápadně. Upravenou přední část doplňuje červená linka v nárazníku, při pohledu z boku vyniknou zejména nová, větší 19″ kola a pod nimi vpředu vykukující velké červené třmeny, které můžete znát z povedeného RCZ R. Zadek pak završuje skvěle tvarovaný difuzor s integrovanými koncovkami výfuku v rozích. Upřímně, to všechno jde ale tak nějak bokem. Proto se s kolegou nad dotazem, jestli nám nevadí jiná, než původně slíbená barva, jen přihlouple usmíváme.
Vezmeme za kliku dveří a žádné velké překvapení se v podstatě nekoná. Ten malý volant, který poněkud nesmyslně a radikálně zamíchal s proporcemi zbytku interiéru nám však v této verzi začne dávat smysl. Největší parádou v interiéru jsou ale sedadla! Nesedíte sice extrémně nízko, ale to jakým způsobem vás obejmou připomíná návštěvu dlouhou dobu ztraceného a oblíbeného člena rodiny. Vzhledem k tomu, že Peugeot 308 GTi by měl a rozhodně zvládne plnit úlohu vozu na denní použití, není posazu naprosto co vytknout.
Stejně tak rychle, jako jsme zapomněli na exteriér, zapomínáme také na interiér. Volant jde krásně blízko k tělu, sedačka perfektní, k řadící páce také kousek, zbytek nás nezajímá. I když to bych vlastně trochu lhal, rychlý pohled padne ještě na svítící tlačítko režimu Sport a kontrolku, která hrdě hlásí, že všichni elektroničtí pomocníci šli na svačinu. Tak to má být. S jistou nervozitou zkouším prošlápnout pedál plynu a zároveň opatrně pouštím spojku. Peugeot 308 GTi má v sobě takovou vervu, že udržet 60 km/h v boxové uličce je poměrně zásadní problém. „První kolo musíš pomalu, první kolo musíš pomalu a opatrně,” tenhle hlásek kdesi vzadu v hlavě (a chvílemi i od kolegy na sedadle spolujezdce) je dost nepříjemný, ale palčivě pravdivý. Nicméně ve vlažnějším tempu vyrážíme vstříc mosteckým zatáčkám.
První kolo je pryč a přišel čas vypustit těch 270 plnokrevníků naplno. Způsob, jakým tohle auto tlačí přeplňovaná šestnáctistovka vpřed, je neskutečný. Chlapíkům z divize Peugeot Sport se povedl menší zázrak. Přestože použité turbodmychadlo patří k těm větším a logicky by se dala očekávat větší setrvačnost a tím i zpomalenější reakce, to jak 308 GTi reaguje na pobídnutí plynem je bleskové. Ani charakteristika a průběh výkonu nepůsobí typickým přeplňovaným chováním malého motoru. Tenhle motor má úžasnou výkonovou špičku! Hlad po otáčkách je navíc tak masivní, že při tom všem soustředění kolikrát škrtnete o omezovač a agregát zhruba v 6 750 ot./min nádherně zaštěká. 1.6 THP nabídne perfektní výkon, který je vám k dispozici téměř při každém sešlápnutí plynu.
Přestože agregát zaslouží velká slova chvály, není to primárně ta věc, která mě na novém 308 GTi fascinovala. Jsou to brzdy, které fungují famózně. Hot-hatche na mosteckém okruhu kroužily od rána, jen s malými přestávkami na dotankování, případně výměnu pneumatik, a za celou tu dobu neměly ani po vážně drsném okruhovém zacházení tendenci vadnout či jinak zklamat posádku. A to ani po poměrně zásadním zpomalování z rychlosti zhruba 190 km/h do první šikany za cílovou rovinkou. Téměř každé kolo jsem nevěřícně kroutil hlavou, když jsem zase o něco posunul brzdný bod a pořád to bylo ještě zbytečně brzy.
Podvozek Peugeotu 308 GTi je zatím takovou malou záhadou, na okruhu fungoval výborně, působil i poměrně hravým dojmem a přišlo mi, že do těchto podmínek přichází s perfektním vyvážením mezi tuhostí a poddajností. Nicméně zrovna tohle by bylo záhodno posuzovat spíše na okreskách. Na to se zaměříme v testu. Výborně pak svou práci odváděl také mechanický samosvorný diferenciál na přední nápravě.
Okruhové kvality Peugeotu 308 GTi vynikly ještě o něco více po svezení s jeho menším bráškou, modelem 208 GTi. Etalon malých rozlobených hatchbacků, nekorunovaný král klikatých silniček se na poměrně rychlém a širokém okruhu v porovnání s větším 308 GTi trošičku trápil. Sedí se tu dost vysoko, brzdy jsou z úplně jiného světa, podvozek je o dost měkčí a poddajnější a chybějící samosvor je na výjezdech ze zatáček setsakramentsky znát. To však ani omylem neznamená, že by to bylo špatné auto. Pouze jasně definuje, že se mu na okresních cestách bude líbit daleko více, než na okruhu. A pak také výborně dokazuje nevyslovenou myšlenku, že model 308 GTi je vážně extrémně povedené auto!
Peugeot 308 GTi na mě po krátkém, ale velmi intenzivním svezení na okruhu zanechal jen ty nejlepší dojmy. Peugeot, respektive jeho sportovní divize, postavila vůz, který zvládne opravdu surové okruhové ježdění a vy máte pocit, že ho to nijak zvlášť neobtěžuje a navíc si dokážu naprosto reálně představit, že takový vůz budu používat na denní bázi. Nemůžu se dočkat na další setkání na oblíbených okreskách…
Druhý pohled, Pavel:
Jak zmínil Honza, prezentace byla na okruhu, nebyl čas zkoušet komfort, auto rovnou přepínáme do sportovního režimu a rozjíždíme se vstříc zážitkům mosteckého okruhu. Už jsem jel předtím s Honzou na sedadle spolujezdce a i tak bylo skvěle cítit, co se s autem děje. O to víc jsem se těšil za volant.
První esíčko po výjezdu z boxů bylo volnější, ale pak jsem se na pedál plynu odvážil šlápnout výrazněji a překvapilo mě to, co se stalo. Auto táhne jako zběsilé, výkon neustále graduje, až se může stát, že vás překvapí omezovač otáček. Tohle většinou od turbomotorů neznám! No, a pak jsem zatočil. Mechanický samosvor mezi předními koly je věcí, která dělá jízdu opravdu rychlou nejen na rovině, ale i v zatáčkách. Kola mají neskutečný grip a drží se asfaltu tak statečně, jako hladový pes žrádla. To ale pořád nebylo všechno, protože největší dojem na mě, stejně jako na Honzu, udělaly brzdy.
Do auta jsem sedal hodinu po poledni, auta přitom jezdila po okruhu od rána, brzdy přesto stále skvěle odváděly svou práci. Brzdné body se daly posouvat neustále dál a dál, až do míst, na která bych si s některými jinými sportovními modely netroufl ani se zcela čerstvými brzdami.
Musím uznat, že po tomto krátkém čtvrt hodinovém seznámení s 308 GTi smekám klobouk, to auto nejen skvěle jezdí, sedí a brzdí, ale také skvěle vypadá a zní. Pokud se podíváte do ceníku, zjistíte, že stojí 800 tisíc. A to vůbec není špatná cena!