Zákon o silničním provozu stanoví, že „řidič musí přizpůsobit rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat“. Přesto dlouhodobě je právě nepřiměřeně vysoká rychlost jízdy hlavním zabijákem na českých silnicích. V roce 2019 v jejím důsledku zemřelo 188 osob (tedy 34 %) z celkových 547 obětí dopravních nehod. Nepřiměřeně vysoká rychlost zabíjela i v roce 2020, kdy její vinou zahynulo 151 z celkových 460 obětí dopravních nehod – tedy rovná třetina. Neustále je tedy třeba připomínat, že nepřiměřená rychlost jízdy může zabíjet. „Může se jednat i o jízdu rychlostí hluboko pod stanoveným maximálním rychlostním limitem, ale například s ohledem na stav silnice, vozidla či nákladu nebo schopnosti řidiče může být taková rychlost nebezpečná,“ upřesňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Bezdůvodně pomalá jízda omezuje…
Méně se už zmiňuje, že stejný paragraf zákona o silničním provozu hovoří o tom, že řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích bezdůvodně pomalou jízdou (a také pomalým předjížděním – jev, se kterým se nezřídka setkáváme na dálnicích). Jistě si toto zákonné ustanovení nelze vykládat tak, že řidiči vozidel jsou povinni za všech okolností jezdit na samém zákonem povoleném maximálním limitu. „Za bezdůvodně pomalou jízdu je naopak třeba považovat takovou jízdu, která není odůvodněna aktuální provozní situací, vlastnostmi řidiče, jeho vozidla či přepravovaného nákladu. Například se rozhlížíme po krajině, telefonujeme, díváme se do mapy. Zvolené tempo jízdy by nemělo omezovat a často dokonce ohrožovat ostatní,“ vysvětluje Roman Budský.
Řidiči volali na D1 policii na agresivního řidiče se zakrytou registrační značkou
… nebezpečně pomalá jízda ohrožuje ostatní
Řidič jedoucí nepřiměřeně rychle může způsobit dopravní nehodu přímo. Nezvládne své vozidlo a následně může ublížit nejen sobě, ale i ostatním účastníkům silničního provozu. To řidič jedoucí nebezpečně pomalu bývá nebezpečím hlavně pro ostatní. V delších úsecích, kde nelze z jakýchkoliv důvodů předjíždět, se za ním hromadí zbytečně pomalu jedoucí vozidla, jejichž řidiči tím mohou být frustrováni. Někteří z nich pomalému kolegovi s gustem projeví svou nelibost – těsnou jízdou za zadkem jeho vozu, problikáváním, troubením, gestikulacemi… a nejednou se dokonce odhodlají k riskantnímu předjetí. Takový manévr pak může vyústit v dopravní nehodu. Průzkum provedený ve Velké Británii prokázal, že vlečení se za pomalým vozidlem je sedmou nejčastější příčinou klení a nadávání šoférů, kteří jsou nuceni podstatně zpomalit své tempo jízdy.
V zahraničí hrozí za bezohledně pomalou jízdu přísný postih
Zatímco naše národní statistiky nehod neuvádějí počty nehod vzniklých v přímém důsledku nepřiměřeně pomalé jízdy, např. ve Velké Británii to již sledují. V roce 2019 měla taková jízda za následek nehody, při kterých 2 lidé zemřeli, dalších 26 osob bylo zraněno těžce a 132 lehce. Taková jízda je proto považována za bezohlednou, za což viníkovi hrozí pokuta 100 liber a 3 trestné body. Pokud se takový případ dostane ke správnímu projednání, pokuta může být až 5 000 liber, počet trestných bodů se zvýší na 9 a bude vysloven zákaz řízení.
Nebezpečně pomalou jízdu řeší i v dalších státech. V Austrálii zákon přímo stanoví, že nepřiměřeně pomalu jedoucí řidič nesmí bránit ostatním vozidlům v jízdě. Ve státě New York (USA) zákon uvádí, že je nezákonné jezdit natolik pomalu, že to narušuje normální a rozumný pohyb ostatních vozidel (samozřejmě s výjimkou situací, kdy snížená rychlost je nutná pro bezpečnou jízdu či je v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními). První narušení tohoto ustanovení vyjde na 150 dolarů a 3 trestné body, bude-li uvedený delikt spáchán podruhé během dalších 18 měsíců, pokuta se zvýší na 300, při třetím spáchání na 450 dolarů. Takové ježdění s sebou může nést i navýšení sazby pojistného – podobně jako u jiných nebezpečných deliktů.
Kdo nejčastěji bývají pomaleji jedoucí řidiči?
Především se jedná o starší osoby a nové – začínající – řidiče. V těchto případech je třeba přihlížet k tomu, že jejich pomalejší tempo jízdy může mít objektivní důvod. Starší osoby bývají nadprůměrně opatrné a zodpovědné, navíc mohou mít i určitá zdravotní omezení. U mladých (tedy těch zodpovědných z jejich řad) se zase bude jednat o nevyježděnost. Těmto dvěma kategoriím lze doporučit, aby vyjížděly do provozu pokud možno mimo časy dopravní špičky. Dalším pomaleji a váhavěji jedoucím řidičem může být někdo, kdo v místě pro něj neznámém hledá cestu do cíle. Zde je namístě nadhled a ohleduplnost ze strany ostatních. „Pak jsou ovšem ti, kdo za jízdy telefonují, kochají se okolní přírodou… anebo také čumilové, co výrazně zpomalí, aby mohli pozorovat dění na místě dopravní nehody nebo probíhajících stavebních prací. To už může být vůči ostatním motoristům nejen bezohledné, ale také nebezpečné,“ uvádí Roman Budský.
Silniční provoz je stále intenzivnější. Jedním z faktorů, který může negativně ovlivnit propustnost pozemních komunikací, je bezdůvodně pomalá jízda. Ta může být dokonce příčinou rizikového chování ostatních řidičů a následně pak i dopravní nehody – v tom případě lze hovořit o nebezpečně pomalé jízdě. Průzkum provedený agenturou STEM/MARK mezi českými řidiči v dubnu loňského roku prokázal, že zbytečně pomalá jízda jiných řidičů vyprovokuje k agresivitě 36 % respondentů (u mužů se jedná o 42 procent, u žen o 29 procent). „Tomuto fenoménu je třeba začít věnovat náležitou pozornost. V řadě států tomu tak již je. Bezdůvodně pomalá jízda je nesporně aktuálním tématem i v našich končinách,“ uzavírá Budský.