Základní přehled o tom, jak správně vybírat ojeté auto, má většina motoristů. Jak vyplynulo z průzkumu společnosti AAA Auto, celých 50 % českých řidičů však netuší, jak se k nově koupené ojetině správně chovat. Vhodným výběrem vozu to přitom nekončí a začít ojetinu používat, jako by právě sjela z výrobního pásu, není přinejmenším ideální. Bezpečnost, delší životnost ojetého auta i budoucí zátěž vlastní peněženky máme totiž z velké části ve svých rukách.
Jak se o nový ojetý vůz starat a které zásadní úkony na něm provést, aby sloužil spolehlivě a bez nepříjemných překvapení? Jinou péči bude logicky potřebovat dva roky staré auto s nízkým nájezdem a desetiletý vůz s 200 tisíci kilometrů na tachometru. Což je paradoxně fakt, který si polovina Čechů nepřipouští a k nově pořízenému vozu přistupuje bez ohledu na jeho stáří a míru opotřebení.
Zánovní mladík aneb 1–4letý vůz s 20–50 tisíci km na kontě
Ani nejmladší ojetá auta nejsou výjimkou – znát doporučení o správné péči se i v tomto případě vyplatí. V první řadě je vhodné kontaktovat autorizovaný servis a ověřit si, zda nejsou na vůz výrobcem vyhlášeny svolávací akce. Pokud ano, zeptejte se, zda je nutné přijet si pro úpravu rovnou, nebo postačí vyčkat na pravidelnou servisní prohlídku. Servisní interval je velmi často v rozmezí jednoho až dvou let a 20 až 30 tisíc kilometrů. Pravděpodobně tak prohlídkou již vůz prošel, nebo vás bude v dohledné době zaručeně čekat.
Podstatné také je znát záruku od výrobce. U mnoha vozů figuruje prodloužená záruka, nad rámec dvou let daných zákonem. Například značka Hyundai nebo Kia poskytuje několikaletou záruku téměř u všech svých aut, Škoda a Volkswagen mívají záruku často přikoupenou. Prémiové značky pak nezřídka poskytují předplacené servisní pakety, které zaručují servisní prohlídky zcela zdarma.
„Zkušenější“ ojetina: 5–10 let s nájezdem 100–150 tisíc km
Zde je již opravdu potřeba mít se na pozoru a nic nezanedbat. V ideálním případě máte v garáži nehavarovaný vůz s doloženým původem a servisní historií, i tak ale ihned proveďte výměnu motorového oleje a filtrů, případně také dalších provozních kapalin.
Do ruky si vezměte servisní plán a pozorně ho zkontrolujte. Podle přesného počtu najetých kilometrů a rovněž podle stáří v něm najdete předepsané úkony, které je potřeba provést. Např. výměna rozvodového řemene bývá předepsána kolem 160 tisíc km, ale často také po 8 až 10 letech. Stojí za to obrátit se rovnou na specialisty a zkonzultovat s nimi, jaké úpravy servisního plánu navrhují. Hojně se totiž doporučuje zkrátit servisní interval z původních 1–2 let a 20–30 tisíc kilometrů na pouhý 1 rok a 15 tisíc najetých kilometrů, či nad rámec plánu vyměnit náplně do automatických převodovek nebo systémů pohonu 4×4.
Levné auto do 100 tisíc Kč: harcovník s patřičnými neduhy
Hned na začátek je třeba zmínit, že pořídit si levnou ojetinu těsně před dlouhou cestou není přinejmenším rozumný nápad. Během prvních měsíců provozu se totiž projeví všechny potenciální závady a je lepší řešit takové záležitosti v klidu domova. Pro začátek autu ihned vyměňte provozní náplně, jako je chladicí kapalina, brzdová a servo kapalina, náplně převodovky, rozvodovky 4×4 apod., a také si nechte zkontrolovat vodní pumpu a rozvody.
Vysoký věk a mnoho najetých kilometrů se samozřejmě projeví na kondici plechů a tlumičů. Svému ojetému autu proto dopřejte patřičnou protikorozní péči a nechte mu udělat kontrolu účinnosti tlumičů. Pozornou revizi si zaslouží také klimatizace, do níž je vhodné doplnit chladivo s UV látkou, která pomáhá snadněji detekovat případný únik.
Rozhodně však nemějte od takto levného pamětníka velká očekávání a raději si držte bokem finanční rezervu na případné opravy. Přestože jste si možná pořídili vůz se zdokumentovanou historií a doloženým nízkým nájezdem, důležitější je znát jeho celkový technický stav a výhled budoucích investic.