Stačí přesednout z dnešního auta do modelu vyrobeného před pětadvaceti nebo třiceti lety a rozdíl poznáte ještě dřív, než otočíte klíčkem. Z palubních desek zmizely celé skupiny prvků, které bývaly naprostou samozřejmostí. Některé nahradila elektronika, jiné nové bezpečnostní požadavky a část z nich jednoduše přestala odpovídat tomu, jak dnes auto používáme.
Klikou se už okna stahují jen výjimečně, z blatníků netrčí dlouhé antény, popelník dávno není povinnou součástí středové konzoly a kazetový přehrávač už patří do automobilového muzea. U sportovních vozů navíc téměř úplně zmizela výklopná světla. Automobilová evoluce ale pokračuje dál a dnes sledujeme podobný osud u klasických tlačítek, analogových přístrojů nebo mechanické ruční brzdy.
Dlouhé antény, popelníky a kazety ustoupily konektivitě
Klasická kovová anténa byla dlouhé roky jedním z poznávacích znamení automobilu. U jednodušších vozů ji bylo někdy potřeba ručně vytáhnout, dražší modely mohly dostat elektricky ovládanou anténu, která se po zapnutí rádia automaticky vysunula.
Bylo to efektní, ale ne právě bezproblémové řešení. Anténa se mohla ohnout nebo zlomit, komplikovala návštěvu automatické myčky a za jízdy představovala další zdroj aerodynamického hluku.
Samotné antény z automobilů samozřejmě nezmizely. Jen je většinou není na první pohled vidět. Mohou být zabudované do skel nebo schované v krytu na střeše, který dostal podle svého tvaru přezdívku žraločí ploutev. Jeden celek navíc nemusí sloužit pouze rádiu. Moderní vůz potřebuje přijímat a odesílat také signály pro navigaci, mobilní komunikaci a další datové služby.
Podobný osud potkal popelník. Ještě v automobilech z osmdesátých a devadesátých let nebylo nic neobvyklého mít jich několik. K tomu samozřejmě patřil elektrický zapalovač cigaret.
Jak význam kouření v autě klesal, začal být prostor v interiéru cennější pro jiné věci. Na místo popelníků nastoupily držáky nápojů, větší odkládací přihrádky a později USB konektory nebo bezdrátové nabíječky telefonů.
Zajímavě dlouhý život dostala zásuvka původně určená právě pro zapalovač. Z dvanáctivoltového konektoru se stal univerzální zdroj napájení pro navigace, kompresory, chladicí boxy a další příslušenství. V novějších autech už ale část jeho funkcí přebírají USB a zejména USB-C konektory.
Zpětné zrcátko nevzniklo kvůli bezpečnosti. Na začátku byly závody a hon na policii
Velkou proměnou prošel také způsob, jakým v autě posloucháme hudbu. Kazetový přehrávač dal řidiči možnost vzít si na cestu vlastní hudbu místo spoléhání pouze na rozhlasové stanice. Kazety však zabíraly místo, magnetická páska se opotřebovávala a občas skončila zamotaná uvnitř mechanismu.
Po kazetách přišla CD, měniče na několik disků, MP3 přehrávače, USB, AUX a Bluetooth. Dnešní automobil může prostřednictvím Apple CarPlay nebo Android Auto zpřístupnit hudební služby přímo z telefonu.
Jedním ze symbolických konců kazetové éry se stal Lexus SC 430. Na americkém trhu se jeho modelový rok 2010 běžně uvádí jako poslední nový automobil vybavený z výroby kazetovým přehrávačem.
Kliky oken byly jednoduché. Výklopná světla zase nezapomenutelná
Ještě mnohem jednodušším zařízením byla mechanická klika stahování oken. Žádný elektromotor, tlačítko ani řídicí elektronika. Řidič nebo cestující zatočili klikou a mechanismus posunul sklo požadovaným směrem.
Elektrické ovládání ale nabídlo výrazně větší komfort a postupně zlevnilo natolik, že se prosadilo i v běžných automobilech. Moderní systémy navíc zvládají automatické dojezdy a ochranu proti přivření.
Významnou roli hraje také sjednocování výroby. Pro automobilku není vždy výhodné vyrábět několik různých konstrukčních variant dveří a jejich ovládání. Jakmile se elektrické mechanismy dostaly i do levnějších vozů, manuální stahování začalo rychle ustupovat. Dnes se s klasickou klikou setkáte především u některých velmi základních verzí levných automobilů, pokud vůbec.
Mnohem emotivnější kapitolou jsou výklopné světlomety. Pro sportovní auta hlavně osmdesátých a devadesátých let představovaly jeden z charakteristických designových prvků. Při vypnutých světlech mohla přední část karoserie zůstat nízká a hladká, po jejich zapnutí se celý vzhled vozu během okamžiku změnil.
Výklopná světla používala například Mazda MX-5, Toyota MR2 a řada sportovních modelů značek Ferrari, Lamborghini nebo Porsche.
Výklopná světla byla víc než módní výstřelek. Třeba u Porsche se stala symbolem celé éry
Často se tvrdí, že tato světla nakonec zákony přímo zakázaly. Tak jednoduché to ale nebylo. Jejich ústup začal už dříve. Mechanismus přidával hmotnost, cenu i další možné poruchové místo a klasická světla se díky technologickému vývoji zmenšovala a dávala designérům podstatně větší volnost.
S rostoucím důrazem na ochranu chodců se navíc vystupující konstrukce na přídi automobilu staly z hlediska bezpečnostních požadavků komplikovanější. Nešlo však o jednoduchý zákaz výklopných světlometů.
Za konec jejich éry u běžně sériově vyráběných vozů se považuje rok 2004, kdy skončily Chevrolet Corvette generace C5 a Lotus Esprit. Projektorová, xenonová a následně LED technika už zároveň umožňovala vytvořit velmi nízké a kompaktní pevné světlomety bez složitého výklopného mechanismu.
Teď z aut mizí tlačítka. Jenže trend už se začíná obracet
Proměna automobilového interiéru neskončila s kazetami a klikami oken. Právě teď mizí další prvky, které ještě před několika lety působily jako naprostá samozřejmost.
Analogové budíky nahrazují digitální displeje. Klasickou páku automatické převodovky střídají malé přepínače nebo voliče u volantu. Mechanickou ruční brzdu ve velké části nových vozů nahradilo malé tlačítko elektrické parkovací brzdy. A samostatné ovladače klimatizace, vyhřívání nebo dalších komfortních funkcí se v některých automobilech přestěhovaly na dotykovou obrazovku.
Pro automobilky má takové řešení několik výhod. Palubní deska může mít jednodušší vzhled a jeden displej dokáže obsloužit velké množství funkcí. Část změn lze později provádět prostřednictvím softwaru bez nutnosti vytvářet další samostatný ovladač.
Z pohledu řidiče už ale nemusí být výsledek vždy lepší.
U klasického ovladače topení stačí sáhnout na známé místo a otočit kolečkem. Tlačítko vyhřívání sedadla lze najít hmatem. U funkce ukryté v dotykovém systému může být nejprve potřeba otevřít správnou nabídku a potom trefit konkrétní ikonu na displeji.
Právě zde se automobilový průmysl začíná částečně vracet zpět. Euro NCAP od roku 2026 věnuje při hodnocení vozidel větší pozornost také jejich rozhraní a ovládání důležitých funkcí. Mezi sledované oblasti patří mimo jiné snadná dostupnost ovládání směrovek, výstražných světel, klaksonu, stěračů a světel.
A nejde jen o požadavky bezpečnostní organizace. Některé automobilky už fyzické ovladače vracejí samy. Volkswagen například u nové generace interiéru představené v roce 2026 znovu výrazně sází na klasická tlačítka a otočné ovladače. Fyzické ovládání dostávají mimo jiné základní funkce klimatizace.
Vývoj se tak dostává do zajímavého bodu. Nikdo zřejmě vážně nečeká návrat kazetových magnetofonů, ručně vytahovaných antén nebo klik stahování oken. U některých jednodušších ovládacích prvků se ale ukazuje, že jejich nahrazení displejem nemuselo být definitivním řešením.
Zdroj: motoringchronicle.com, jalopnik.com
Štítky: anténa, autorádio, fyzická tlačítka, historie, ovládací tlačítka, světlomety, tlačítka, youngtimer