V březnu 1991 se na Ženevském autosalonu objevil koncept supersportovního BMW, které ukradlo pozornost médií. V záplavě ostatních běžných aut kreace tehdy 26letého Fabrizia Giugiara, syna zakladatele Italdesignu a slavného designéra Giorgetta Giugiara, vynikala. Mimochodem, v přiloženém videu, které bylo pořízeno na nedávném Concours Croatia, toto auto sám řídí.
Název vozu „M12“ prozrazoval, co se skrývá pod kapotou. Pod elegantním karbonovým povrchem BMW Nazca M12 se skrýval 300koňový dvanáctiválcový motor o objemu pět litrů, který původně pocházel z produkčních modelů BMW 750i a 850i. Legendární dvanáctiválec byl umístěn uprostřed vozu a dokázal toto jen 1,1 tuny vážící auto vystřelit vpřed. Dynamika byla podle BMW na tehdejší dobu „ohromující“.
Velký dojem udělalo toto auto i při stání. Hladké tvary karoserie inspirované vozy Formule 1 a závoďáků skupiny C zaručovaly, že 4,37 metru dlouhý a 1,99 metru široký vůz byl velmi aerodynamický. S výškou pouhých 1,10 metru nad zemí měl koeficient odporu vzduchu (Cd) 0,26, což bylo v té době opravdu nízké číslo.
Auto dostalo i některé působivé prvky, mezi které patří například boční okna ve tvaru racčích křídel. Zajímavé je, že dveře se otevírají klasicky do boku jako u všech ostatních aut. Je tu také skleněná střecha, která poskytovala řidiči a spolujezdci panoramatický výhled ven.
Zdálo se, že půjde o nástupce legendární BMW M1, přičemž tyto pocity podpořily i další koncepty BMW Nazca C2 z autosalonu v Tokiu v roce 1992 a otevřená verze BMW C2 Spider z roku 1993. Do sériové výroby se ale toto auto bohužel nikdy nedostalo. Podobný typ auta přišel až o spoustu let později v podobě BMW i8.
Že tohle auto v reálném světě vypadá skvěle, dokazují i tyto fotografie. Ty jsou sice z jiného místa i času, ale ukazují nám BMW Nazca M12 i z další perspektivy:
Prvně jsem viděl v NFS II SE.To byl rok 1997. Také tam bylo Italdesign Calá.