Zima už předvedla své první rozmary, ale rozhodně nás jich čeká ještě mnohem více. Na horách už sněží, v nížinách ale ještě ne. Než tak začne, pojďme si povědět, jak na sněhu a ledu jezdit. O své rady se podělí závodník Hans-Joachim Stuck.
Pokud byste náhodou jméno Hans-Joachim Stuck nikdy neslyšeli, pak vězte, že je to mnohonásobný vítěz vytrvalostních závodů v Le Mans a na Nürburgringu a bývalý jezdec Formule 1. „Pokud znáte možnosti a limity svého auta, můžete si svůj vůz ŠKODA 4×4 užít opravdu naplno,“ vysvětluje Stuck hned na začátek.
1. Zbytečně nezastavujte
Plynulost pohybu je základem bezproblémové jízdy v zimním terénu. Už samotná hybnost vozu a jeho setrvačnost zajistí překonání většiny terénních nerovností. Každé zastavení naopak znamená určité riziko, že další rozjezd bude problematický. Neznamená to ale, že každé zastavení je zbytečné. Rozhodně je bezpečnější v rovném úseku zastavit a jít si prohlédnout následující náročnou pasáž, než zastavit až z donucení uprostřed prudkého kopce.
2. Ani pomalu, ani rychle
Zejména mimo zpevněné silnice je obecně třeba jezdit s rozvahou a pomalu, nemělo by to však být až příliš pomalu. Vyšší rychlost a dostatečný přísun výkonu na všechna kola znamená lepší schopnost prorážet hluboký sníh a zdolávat nerovnosti. Pokud má vůz problém s překonáním terénní překážky, ověřte, zda vám světlá výška vozu vůbec umožní její přejetí. Pokud ano, zkuste to znovu s delším rozjezdem a ve vyšší rychlosti. Razantnější přístup často pomůže, ovšem vždy je třeba na to jít tzv. s mírou.
3. Kola se musí otáčet
Když jsou přední kola při sjezdu z prudkého kopce zablokovaná nebo prokluzují, vůz je jen velmi těžko řiditelný a kupředu je tlačen jen svou vlastní hmotností. V takovém případě hledejte více přilnavosti mimo ujetou stopu a na brzdu se snažte působit co možná nejjemněji. Využijte hlavně brzdný účinek motoru a nechte vůz stále jet pomalu kupředu, aby se kola mohla volně otáčet a lépe tak držela směr. U některých vozů pomůže se zvládnutím takové situace asistent pro sjíždění kopců. Z kopce i do kopce jeďte pokud možno rovně a vyhýbejte se při tom velkým nerovnostem.
4. Hlavně se nezahrabat
Pokud sypký sníh váš vůz zastaví a nechce ho pustit dál, nemá cenu stát na místě a zarputile šlapat na plyn. Situace se tím jen zhorší. Pokud se auto „ani nehne“, zkuste nejprve zacouvat, obvykle to jde mnohem snáze než jízda dopředu. Pokud to nepomůže, zkuste střídat jízdu vpřed a vzad, případně auto rozhoupat krátkým přidáváním plynu v rychlém sledu. Přenos hmoty mezi nápravami může pomoci najít chybějící kousek trakce. Nedaří-li se vám vyprostit s koly v přímém směru, zkoušejte to také s různě natočeným volantem.
5. Zatáčejte s citem
Přední pneumatiky by měly mít za úkol buď zatáčet, nebo brzdit, nikoliv obojí současně. Na sněhu a ledu mají přední kola jen omezenou zásobu přilnavosti. Brzděte proto vždy už před zatáčkou. Je důležité správně držet volant (poloha rukou tři čtvrtě na tři) a vyvarovat se zbrklých pohybů. Důraznějšího přidání plynu ve chvíli, kdy vůz ztrácí tempo, se ovšem bát nemusíte. Chytrý pohon všech kol ŠKODA v každém okamžiku rozvádí sílu na všechna kola podle toho, kolik zrovna mají trakce, a není tedy problém současně zatáčet a zrychlovat.
6. Nebuďte líní
Jízda v terénu vyžaduje respekt a trpělivý přístup, kdy rozhodně nejde o čas. V neznámém terénu je žádoucí na vhodném místě vystoupit a vydat se osobně prohlédnout hloubku sněhu či vody, kterou musí vůz překonat. Platí pravidlo, že kam nevidím, tam nejedu. Je také důležité znát světlou výšku a nájezdové úhly svého vozu, aby zbytečně neuvízl na podvozku, takzvaně „na břiše“. A i když často vystupujete a nastupujete, vždy se znovu připoutejte bezpečnostním pásem.
