Stačí sekunda a každý z nás se může stát svědkem dopravní nehody. Nemusíme ani vidět to, jak se stala, ale můžeme být první, kteří jedou kolem. Vždy musíme u takové nehody zastavit, zjistit, co se stalo a případně poskytnout pomoc. Především ono poskytnutá pomoci je povinné a v případě, že to svědek neudělá, může v konečném důsledku skončit ve vězení.
Myslete i na sebe
Pokud zastavíte u dopravní nehody jako první a přesvědčíte se, že jde jen o plechy a nikomu se nic nestalo a nepotřebuje tedy pomoci, můžete odjet. Ovšem ve chvíli, kdy jsou na místě zranění a nikdo jiný u nehody není, je naprosto nezbytné zastavit a pomoci. Vždy ale myslete i na sebe, po zastavení tedy hned pusťte varovné blinkry, nezapomeňte na reflexní vestu a své auto nenechávejte uprostřed silnice. A nikdy v něm nenechávejte sedět spolujezdce. Buď vám mohou pomoci, nebo mohou počkat dál od silnice.
„Než se pustíte do záchranářských aktivit, měli byste provést letmou obhlídku místa nehody a posoudit její závažnost, počet zraněných osob a povahu jejich zranění. Samozřejmě je třeba posoudit i to, nakolik havarované vozidlo (případně další předměty) mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu. Především je třeba důkladně zkontrolovat, kolik lidí utrpělo zranění a nakolik jsou vážná,“ radí BESIP.
Pokud jsou všichni při vědomí, snažte se jim pomoci dostat se ze silnice, z vraku auta nebo z jeho blízkosti. A následně ihned volejte linku 112 nebo 150. „Operátor informace od vás vyhodnotí a vyšle na místo nehody další záchranné složky, pokud bude potřeba pomoci s vyproštěním osob, hasiče v případě úniku pohonných hmot a policii, která bude nehodu vyšetřovat,“ vysvětluje BESIP.
I nadále musíte být k dispozici
Do příjezdu pomoci musíme být pořád na příjmu. Samotné ohlášení nehody nestačí a není tedy dobré hovor hned ukončit. Ideální je domluvit se přímo s operátorem a komunikovat s ním tak dlouho, odkud to bude chtít nebo dokud nedorazí složky IZS. Operátor vás také bude navádět při případné první pomoci a poradí, komu pomoci nejdříve. Většinou se řídká, že ti zranění, kteří jen leží a nekřičí, potřebují pomoci jako první.
A jak je to s tím vězením? Myslí na něj paragraf 150 Trestního zákoníku, který říká: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“
Ano, ale zapomněli dodat, že pachatelé trestých činů na to mají amnestii, těm nikdy nehrozí za neposkytnutí pomoci nic a obecně zblblá justice má zato, že se na ně (pachatele tr. činu) tento paragraf nevztahuje.