V srpnu si připomínáme 45. výročí úmrtí amerického zpěváka a krále rock’n’rollu. Elvis Presley vlastnil v letech 1958–1960, během své vojenské služby v Německu, vůz BMW 507 s výrobním číslem 70079. Po ukončení jeho služby se automobil na téměř 50 let ztratil a všichni si mysleli, že zmizel nadobro a do záře reflektorů se už nevrátí. Naštěstí měl dramatický příběh jiné rozuzlení.
Téměř po dvou letech náročné restaurátorské práce byl zrestaurovaný automobil představen 21. srpna 2016 na přehlídce Concours d’Elegance v Pebble Beach v Kalifornii. BMW 507 s výrobním číslem 70079 se předvedlo přesně v takovém stavu, v jakém ho 20. prosince 1958 Elvis Presley převzal: v péřově bílé barvě, s hliníkovým osmiválcem o výkonu 110 kW/150 koní, s koly se středovými maticemi, černo-bílým interiérem a s rádiem Becker Mexico.
„Možnost zrestaurovat BMW 507, které vlastnil král rock’n’rollu, v souladu s požadavky předcházejícího majitele Jacka Castora, byla pro všechny zúčastněné splněným snem,“ prozradil Oliver Rademacher, ředitel BMW Slovenská republika. „Byl to mimořádně fascinující projekt. Výsledek pro nás není jen důvodem k neskonalé pýše – Jack by z něj byl bezpochyby nadšený.“ Výstava nezrestaurovaných BMW ve stavu nálezu vyvolala v létě 2014 mezi příznivci klasických vozidel velké nadšení, avšak přinesla i několik otázek: Je to skutečně Elvisovo BMW 507? Je vůbec možné tento roadster opětovně transformovat na klenot z 50. let?
Od „Return to Sender“ po „Now or Never“
Stav dvousedadlového vozidla skutečně vyvolával obavy. Přestože byly prakticky všechny původní karosářské díly a další komponenty na svém místě a v neporušeném stavu, roadsteru chyběl motor a převodovka. Zadní nápravu nahradil díl neznámého původu, podlahu rozežírala koroze, sedadla byla roztrhaná a přístrojová deska chyběla. Avšak fascinace ze vzácného a svůdně krásného automobilu převážila všechny jeho nedostatky. Navíc tuto fascinaci ještě zvyšovaly vzpomínky na Elvise Presleyho a jeho největší hity. Jakmile se v Mnichově roadster objevil pod sloganem „Return to sender – Návrat odesílateli“, řešením nepochybně bylo „Now or Never – Teď nebo nikdy“. Projekt restaurování vozu pod taktovkou BMW Group Classic byl úspěšný. Experti BMW a externí specialisté spojili své síly a výsledkem stanovili nová měřítka v oblasti restaurování BMW 507.
Při zpětném pohledu na proces restaurování vozidla připomíná příběh Elvisova BMW 507 čistý rock’n’roll. Byl stejně podmanivý jako „královy“ pohyby boky, plný energie a překvapivých zvratů. Emoční horská dráha. Toto není jen příběh mladého vojáka Elvise Presleyho. Je to také příběh zkušeného šampiona v jízdě do vrchu Hanse Stucka, plných per otlačených na bílé kapotě, vysloužilého raketového inženýra, dýňového skladu, motoru V8, který byl příliš velký, pogumovaných kokosových rohoží a klik dveří vytištěných na 3D tiskárně. A celý příběh začal už tři roky předtím, než „král“ nastoupil na základní vojenskou službu na americké základně v jihoněmeckém Hesensku.
Mýtus mezi raritami: „Královo“ BMW 507
BMW 507, kterých se v letech 1955–1959 vyrobilo jen 254 kusů, vždy patřilo mezi nejexkluzivnější a nejvyhledávanější rarity historie značky BMW. Okamžitě po své světové premiéře na frankfurtském autosalonu IAA v roce 1955 byl dvousedadlový vůz, navržený Albrechtem Grafem Goertzem, dobovým tiskem oslavován jako „Sen od řeky Isar“. K vnímání roadsteru jako symbolu společenského postavení přispěli slavní majitelé, mezi něž patří Alain Delon, Ursula Andress či John Surtees. Ovšem ani jeden z vyrobených kusů tohoto modelu není opředen takovými mýty jako BMW 507, jehož majitelem kdysi byl i Elvis Presley. Předpokládalo se, že tento konkrétní roadster byl více než pět desítek let ztracen. Ve skutečnosti nebylo na 100 procent jisté ani výrobní číslo vozidla, kterým „král“ jezdil. Pochybnosti panovaly i o tom, zda Elvis Presley po skončení základní vojenské služby v Německu vůz do USA vůbec převezl, a nikdo neměl sebemenší ponětí o tom, kdo ho následně vlastnil.
Na všechny tyto hádanky našli odpovědi experti z archivu BMW Group Classic a americká novinářka Jackie Jouretová, která píše v Kalifornii pro časopis Bimmer. Ta již v roce 2006 prohledávala dobové články a literaturu ve snaze nalézt informace týkající se Elvisova BMW 507. Během svého pátrání odkryla zásadní detail. Různé zdroje upozorňovaly na skutečnost, že Elvisovo BMW 507 nebylo úplně nové a jeho předchozím majitelem byl závodník Hans Stuck. Od května do srpna 1958 vyhrál závodní pilot, známý jako „vrchařský šampion”, několik závodů do vrchu v Německu, Rakousku a ve Švýcarsku – v bílém BMW 507 s výrobním číslem 70079 a s registrační značkou M-JX 800. Je také fotografiemi doloženo, že tento roadster sjel z výrobní linky 13. září 1957. Již v říjnu 1957 představil Hans Stuck vůz na londýnském autosalonu a předtím, než odjel do Itálie na turínský autosalon, jej v Belgii ukázal králi Baudouinovi. A kdyby to nestačilo, Stuckovo BMW 507 vyhrálo v létě 1958 automobilovou soutěž krásy ve Wiesbadenu, a poté mělo filmovou roli v bavorském celovečerním filmu Hula-Hopp Conny s Cornelií Froboessovou a Rudolfem Vogelem.
Tento vůz byl po každém závodě pečlivě servisován v BMW a když na podzim roku 1958 skončil u frankfurtského prodejce BMW, měl modernizovaný motor a novou převodovku. Mladý voják Elvis Presley měl v době své první jízdy v BMW 507 pouhých 23 let. „Král“ byl vozidlem okamžitě ohromen a rozhodl se pro jeho koupi. Fotografie pořízené při předávání prozrazují, že na BMW 507 již byly umístěny vývozní registrační značky. Později byl vůz vybaven registrací americké armády, která se každý rok obměňuje. To byl také důvod, proč bylo následné dohledávání historie vozu tak komplikované. Experti z BMW Group Classic si byli naprosto jisti jen tím, že v návrhu pojištění v prosinci 1958 bylo spolu s výrobním číslem 70079 uvedeno jméno majitele Elvis Aaron Presley.
Hýčkáno v Německu, radikálně upraveno v USA
Elvis používal BMW 507 k dopravě mezi svým domovem v Bad Nauheimu a americkou armádní základnou ve Friedbergu. Jeho fanynky ho vždy pozorně sledovaly a doslova obléhaly. Lak roadsteru byl často posetý rtěnkou psanými zamilovanými odkazy. Tyto známky obdivu nebyly u rockových hvězd ničím neobvyklým, avšak pro mladého amerického vojáka Presleyho byly nepříjemné. Problém vyřešil nový červený lak.
Elvis Presley ukončil vojenskou službu v Německu v březnu 1960. Radosti z jízdy v otevřeném BMW po amerických cestách se vzdal už za několik měsíců, jelikož po svém návratu dal červený roadster nesoucí výrobní číslo 70079 na protiúčet newyorskému prodejci vozů Chrysler. Ten vůz prodal z dnešního pohledu za směšně nízkou cenu 4500 dolarů rozhlasovému moderátorovi Tommymu Charlesovi. Charles vůz odvezl do svého rodného města Birmingham ve státě Alabama, kde odstartovala jeho velmi úspěšná závodní kariéra, avšak tento krok byl velmi diskutabilní, zvláště pokud se bavíme o originalitě. Při přípravě na závodní okruhy dostalo BMW 507 motor Chevrolet. Ten byl tak velký, že z motorového prostoru musela být vyříznuta uchycení předního pomocného rámu nápravy. Převodovka, zadní náprava a přístroje v kokpitu byly nahrazeny. Charles s radikálně upraveným roadsterem vyhrál závod v Daytona Beach na Floridě a než ho v roce 1963 prodal, postavil se s ním na startovní rošt ještě několika dalších závodů.
Když se BMW 507 dostalo do Kalifornie, ještě dvakrát změnilo svého majitele. Raketový inženýr Jack Castor koupil vůz v roce 1968 a předtím, než jej uložil do garáže za účelem následné restaurace, jej občasně používal jako automobil pro každodenní ježdění. Castor, bydlící jižně od San Francisca v Half Moon Bay, byl vášnivým sběratelem historických kol a v průběhu let také nahromadil působivou sbírku klasických automobilů. Byl členem několika klubů příznivců klasických vozů a pátral po historii těch, které vlastnil.
„Svatý grál“ ukrytý ve skladu s dýněmi
Castor dal také dohromady komplexní historii svého BMW 507. Mezitím se raketový inženýr odebral do zaslouženého důchodu a jednoho dne náhodou narazil na článek v časopise „Bimmer“. Castor autorce článku napsal a řekl jí o BMW 507 s výrobním číslem 70079, které měl v garáži, a pozval ji na návštěvu. Byl si vědom toho, že vlastnil závodní vůz, se kterým jezdil „vrchařský šampion“ Hans Stuck, ale až do té doby mohl o potenciálním spojení s Elvisem jen spekulovat. Avšak v této otázce si byla Jackie Jouretová naprosto jistá. Zajela s Jackem Castorem do skladu dýní, kde bylo červené BMW 507 uloženo společně s dalšími uznávanými automobily. „Jack kapotu svázal provazy,“ vzpomínala novinářka na moment, kdy vozidlo spatřila poprvé. „Nějakou dobu trvalo, než jsme ji vůbec otevřeli a viděli vyražené výrobní číslo 70079, svatý grál mezi výrobními čísly BMW.“
Jack Castor mezitím shromáždil velké množství náhradních dílů, které pečlivě uložil do krabic, kde čekaly na plánované uvedení vozidla do původního stavu. Co však nesehnal, to byl odpovídající motor a čas, aby projekt dokončil. Ovšem pak se začaly dít věci. Jackie se spojila s BMW Group Classic, jehož zástupci shromažďovali nové informace ohledně identity BMW 507, s nímž jezdil Elvis Presley. Díky tomu byly ověřeny informace získané v USA.
Kontejnerem do muzea – a odtud do dílny
Čas nastal na jaře roku 2014. BMW 507 bylo do Německa přepraveno v kontejneru spolu s náhradními díly, které Castor shromáždil. První zastávkou v Mnichově bylo muzeum BMW, kde byl roadster vystaven obdivným pohledům návštěvníků speciální výstavy „Elvisovo BMW 507 – ztráty a nálezy”. Následně byl v dílně BMW Group Classic zahájen proces uvedení vozidla do původního stavu. Jak už to u projektů tohoto druhu bývá, první fáze byla převážně destruktivní. Vozidlo bylo kompletně rozebráno, což je proces, který v tomto speciálním případě trval celý týden a nikoli den dva, jak bylo původně plánováno.
Mnoho komponentů muselo být znovu vyrobeno, protože zásoby originálních dílů pro BMW 507 jsou omezené, dokonce i v případě BMW Group Classic. Tradiční řemeslné zpracování ve stylu 50. let doplnily špičkové postupy moderní doby. Přístrojová deska byla nově odlita podle originální předlohy. Kožené čalounění bylo vyčiněno tak, aby přesně odpovídalo vzoru uvedenému na dobových fotografiích a v katalozích. Po rekonstrukci potahu sedadel se ukázalo, že lze použít originální ocelový rám sedadel, ze kterého byla pečlivě odstraněna veškerá rez. Ocelové pružiny sedadel byly následně potaženy kokosovou rohoží. Tento přírodní materiál se používal již v 50. letech při sériové výrobě BMW 507, společně s výplněmi a lněnými tkaninami, díky kterým byla sedadla maximálně pohodlná. Kliky na stahování oken a kliky dveří byly znovu vyrobeny za pomoci novodobé moderní 3D tiskárny podle originálního vzoru.
Naproti tomu gumové těsnění víka nádrže bylo znovu vyrobeno konvenční technikou. Jelikož tento díl, stejně jako mnoho dalších, podlehl zubu času, vyrobila se malá série těchto náhradních dílů. To znamená, že majitelé roadsterů mají možnost tento náhradní díl zakoupit v obchodě BMW Group Classic.
BMW 507 se vrací: Vypadá přesně jako vůz, se kterým jezdil Hans Stuck, jak jej koupil Elvis a jak ho chtěl mít Jack Castor
Motor Elvisova BMW 507 byl kompletně znovu postaven z náhradních dílů. Osmiválec o objemu 3,2 litru byl repasován přesně v souladu s původní specifikací BMW 507, ale z důvodu použití jinak nestandardní kombinace nových a starých dílů nemá číslo motoru. Uložení předního pomocného rámu nápravy, jež bylo z vozidla vyříznuto, se vyrobilo znovu v původní geometrii a integrovalo do nosné konstrukce. Dřevěný pás, který drží plátěnou střechu na svém místě, byl rovněž znovu vyroben za pomoci materiálů a výrobních metod z 50. let.
Při lakování vozu hrála obrovskou roli maximální autentičnost. BMW 507 se nyní opět vyznačuje péřově bílou barvou. Základní barva, plnivo a vrchní lak nebyly naneseny podle standardů běžných dnes. Všechno bylo realizováno postupy, které se používaly před přibližně 60 lety. Díky tomu není barva přehnaně lesklá. Lesk, který je žádoucí v dnešní době, není v případě veterána vhodný.
Podobně jako u repase motoru V8 a používání téměř originálních dílů a výrobních procesů, i výběr laku odpovídá přesně podmínkám, jaké stanovil Jack Castor. Už od počátku si přál uvést tento roadster do původního stavu z roku 1958. Avšak jeho touha spatřit BMW 507 tak, jak jej viděl „král“, zůstala nenaplněna. Jack Castor zemřel v listopadu 2014 ve věku 77 let. Proto si jeho památku připomněli v Pebble Beach v roce 2016. BMW 507 se právě tady veřejnosti poprvé představilo nejen jako „králův“ vůz, ale také jako pocta Jacku Castorovi a jako mistrovský kousek společnosti BMW Group Classic.