Na neděli 17. listopadu připadá nejen oslava naší svodobody, ale i Světový den obětí dopravních nehod. Za deset měsíců letošního roku přitom na silnicích přišlo o život už 460 osob. Pozůstalí mají nárok na odškodnění, jeho výši podstatně zvedl Nový občanský zákoník. Umožnil také, že se o odškodnění mohou hlásit i pozůstalí mimo okruh blízkých příbuzných. O své nároky ovšem často musí zabojovat. Průměrná částka vyplacená po soudním řízení se pohybuje okolo 1,3 milionu korun. Bez něj se pozůstalí musí smířit asi s třetinovou částkou, uvádí ze svých statistik společnost Vindicia.
Světový den obětí dopravních nehod vyhlašuje OSN tradičně na třetí neděli v listopadu. Událost připomíná, že tragická dopravní nehoda znamená obrovský zásah do života pozůstalých. Ti mají alespoň nárok na odškodnění, které za poslední roky prošlo značným vývojem. „Ještě v roce 2014 šlo v průměru o 120 tisíc na osobu, Nový občanský zákoník částku zvýšil až na 3 miliony korun. S nejvyššími částkami se většinou počítá pro ty nejbližší příbuzné, jako jsou nezaopatřené děti, které mají nárok na podporu do doby, než dostudují,“ upřesňuje Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia.
Podle firemních statistik se průměrná výše odškodnění pro příbuzné obětí nehod pohybuje okolo 1,3 milionu korun. „Důležité ale je, aby lidé o svém nároku věděli – ve většině případů jim pojišťovna nabídne výrazně nižší, podle našich zkušeností jen třetinové plnění. Pokud se pozůstalí o své nároky přihlásí u soudu, částka roste,“ vysvětluje Beck.
Uvádí příběh z praxe, kdy nehodu zavinil syn oběti. Pojišťovna chtěla pozůstalým vyplatit dohromady 1,4 milionu korun, kdy se o největší částku měli podělit dcera a manžel, o zbytek vnoučata. Rodina s částkou nesouhlasila a bojovala o vyšší odškodnění. „Dcera i manžel nakonec oba získali odškodné ve výši 2 miliony korun, snacha 500 tisíc a každé ze čtyř vnoučat milion. Rozdíl v původní a konečné částce se tak vyšplhal na 7,1 milionu,“ uvádí Beck. Syn jako viník nehody odškodnění nezískal.
O odškodnění se mohou hlásit i přátelé zemřelého
Nový občanský zákoník zároveň rozšířil skupinu lidí, kterých se odškodnění týká. Mimo blízkých příbuzných na něj mají nově právo například i přátelé, kteří prokáží, že měli se zemřelým velmi dobré vztahy. Soud přitom posuzuje, jak velkou újmu jeho ztrátou utrpěli. Už by se tak nemělo stávat, že muž při nehodě přijde o kamaráda, se kterým si celý život navzájem pomáhali, a na odškodnění nezíská nic.
Odškodnění při úraze po nehodě příští rok poroste
Častější než úmrtí jsou při nehodách úrazy. Pokud se Čech zraní například při nezaviněné nehodě, na výši odškodnění má vliv průměrný plat. Bolestné, které je jeho složkou, se totiž počítá právě podle průměrného českého výdělku. „Bolestné určuje posudkový lékař, který stav zraněného zhodnotí a určí, kolika bodům následky úrazu odpovídají. Čím jsou vážnější, tím více bodů a tím více peněz. Průměrná mzda za rok 2018 činila 31 885 Kč. Letošní hodnota jednoho bodu je tedy 318,85 Kč. Příští rok poroste,“ oznamuje Beck.
Podle něj se zraněným, kteří nesouhlasí s původním ohodnocením bolestného, často vyplatí zažádat o oponentní posudek. Původní názor lékaře pojišťovny se od posudku znalce může lišit o stovky bodů a tím o stovky tisíc na bolestném. To je přitom jen jednou položkou, ze které se odškodnění skládá, zranění Češi mají nárok například i na ošetřovné, ušlý plat a kompenzaci ztíženého společenského uplatnění..