Rallye Dakar je extrém. A to nejen pro závodníky. Na dno svých sil si při něm sáhnou i fotografové. Jeden z těch světově nejžádanějších, Čech Marian Chytka, už tuhle šichtu podstoupil podesáté. „Spal jsem denně průměrně jen něco přes tři hodiny, ale ten adrenalin člověka žene dál, takže ve tři vstává a vydává se do pouště najít to nejlepší místo pro fotku,“ uvedl rodák ze Vsetína, jehož klienty byly znovu ty největší motoristické hvězdy.
Chytkovy služby si opět objednali samí velikáni, mimo jiné Carlos Sainz či Stéphane Peterhansel.
„Fotili jsme všechny medailisty v kategorii aut, kamionů, motorek a buggyn. Největší radost mi svým vítězstvím udělal Kevin Benavides. Moc stál o to, abych ho zase fotil, ale Honda, za kterou jezdí, měla jiné plány. On na tom však trval. Přišel a zaplatil si mě sám. Je to člověk, který neuvěřitelně dře. Vždycky měl ovšem nějakou smůlu. Až tentokrát mu to vyšlo,“ potěšilo Chytku.
Přestože byl na Dakaru už podesáté, zažil jednu zajímavou novinku. Focení z helikoptéry. „Měl jsem to domluvené, protože jsem pracoval i pro organizátory. Ze dvou slíbených dnů byl ale nakonec jen jeden a ještě ve vrtulníku, který zrovna nebyl na focení uzpůsoben, takže jsem fotil jen skrz takový malý prostor. Nebylo to ideální, ale kvůli covidovým opatřením to prý jinak nešlo. Čekal jsem od toho víc, ale na doplnění galerie záběrů to určitě posloužilo,“ konstatoval.
Z vrtulníku však tu nejlepší fotku nepořídil. Ze 150 tisíc snímků, které s týmem za dva týdny udělal, by vybral jinou. „V jedné etapě jsme přijeli na stanoviště, kde místní obyvatelé jedli datle a popíjeli čaj. Seděli ale tam, kde se mi to nehodilo. Tak jsem je poprosil, jestli by nemohl přejít na druhou stranu. Zafungovalo to skvěle. Do záběru se mi povedlo dostat čaj tekoucí z konvice a k tomu navíc projíždějícího domácího závodníka, takže to i dávalo smysl a podtrhlo to tu atmosféru. Všude, kam jsem tu fotku potom dával, měla největší úspěch,“ prozradil Chytka.
Letošní ročník? Zajímavější trať
Co se týká trati, byl 43. ročník slavné rallye oproti loňsku zajímavější. A to i z pohledu fotografa. „Krom dvou slabších dnů to bylo více fotogenické. Střídaly se různé povrchy, cesty vedly mezi skalami, nebo kousek od Rudého moře. Kvůli té rozmanitosti to bylo letos pro závodníky také tak složité. Bylo znát, že tohle je ta nejtěžší motoristická soutěž světa,“ potvrdil Chytka.
Sám si nejednou pocity závodníka vyzkoušel. „Za celý Dakar jsem ani jednou nezapadli a neměli vážnější problémy. Na jednom místě, kde bylo kolem asi 30 kilometrů dun, jsme na chvíli uvízli. To mi nebylo nejlíp. Udělal jsem několik koleček a pokoušel se vyjet ze dna písečného trychtýře, ale moc se to nedařilo a kolem už začaly jezdit první motorky. Po několika neúspěšných pokusech jsem nakonec musel ještě více upustit pneumatiky, zařadit redukci a postupně jsem z toho, řádně zpocený, vyhopsal ven,“ povídal.
Letošní Dakar pro něj byl náročnější i kvůli tomu, že značnou část z téměř osmi tisíc kilometrů i sám odřídil. „Dříve řídil hlavně brácha, loni jsem se k řízení dostal jen první den a potom se auto pokazilo. Letos jsem toho za volantem strávil možná víc, než za všech devět předešlých ročníků dohromady. Ta únava byla neskutečná. Nebylo si kdy odpočinout,“ vysvětlil fotograf.
„Na etapu, ať už ráno nebo večer, jsem většinou řídil já, v největších krizovkách jsme se střídali s Jirkou nebo Honzou. V terénu jsem odřídil asi devadesát procent a po příjezdu zpátky na asfalt předal řízení Pavlovi – dalšímu členovi posádky, abych si mohl sednout na zadní sedačku a začít editovat fotky. Jen jeden den se trochu vymykal. Už večer jsme přejeli na místo, kudy druhý den vedla trasa etapy. Byli jsme tam asi v deset, udělali si oheň… Takovou pohodu jsem na Dakaru snad nikdy nezažil. Vstávali jsme asi až v 7 ráno. Přišlo mi to strašně divný a pořád jsem se proto s hrůzou budil, že jsme zaspali,“ smál se Chytka.
Podmol vypadal unaveně
Obtížnost letošní trasy Chytkovi potvrzovali i čeští jezdci. Jedním z nich byl dakarský nováček Libor Podmol, který nakonec v soutěži motocyklů obsadil 31. místo. „Když jsem ho viděl po páté etapě, která byla extrémně náročná, na večeři, tak sotva chodil. Vypadal fakt zničeně. Říkal mi, že asi 13 hodin seděl na motorce a že to ještě nikdy nezažil. Když jsem mu pak sdělil, že druhý den organizátoři zkrátili erzetu asi o 150 km a že se bude startovat později, úplně se rozzářil. Na začátku možná litoval, že se do Dakaru vůbec pustil. Pak se z toho ale dostal a klobouk dolů, že dokázal dojet,“ smekl před bývalým mistrem světa ve freestyle motokrosu.
Dakar byl letos tak speciální kvůli covidovým opatřením. Podle Chytky to ale nebylo tak omezující. „Člověk musel podstoupit testy při cestování, ale na místě to už docela šlo. Museli jsme samozřejmě nosit roušky v bivaku, ale to nic nebylo. Pokud tohle byla daň za to, že ten závod mohl proběhnout, tak to bylo to nejmenší. Dakar je prostě pro mou kariéru nejdůležitější a nejzásadnější akce ze všech, takže jsem rád, že nebyl, jako některé jiné akce, zrušen,“ zdůraznil s tím, že se jeho další plány budou odvíjet od pandemické situace.
„Teď ještě budu pár dní dodělávat práci pro dakarské klienty. Pak se uvidí. Za 14 dní jsou závody v Rusku, ale ani nevím, jestli se tam dá nyní dostat,“ uzavírá Marian Chytka.