Zdravotní prohlídka řidiče nemusí skončit pouze potvrzením plné způsobilosti, nebo úplným zákazem řízení. Lékař může člověka uznat způsobilým s podmínkou a umožnit mu, aby za volant usedal dál, například s brýlemi, pouze za denního světla nebo v autě s automatickou převodovkou. Nový průzkum však ukazuje, že 61 % seniorů o této možnosti nikdy neslyšelo.
Pro mnoho lidí ve vyšším věku znamená automobil mnohem více než pohodlný způsob dopravy. Umožňuje jim samostatně nakupovat, jezdit k lékaři, navštěvovat rodinu a pokračovat v běžných aktivitách. Představa, že by o tuto možnost mohli po jediné návštěvě ordinace přijít, proto přirozeně vyvolává obavy.
Prohlídka nemusí znamenat konec řízení
Výsledek posouzení zdravotního stavu nemusí být pouze kladný, nebo záporný. Vedle plné způsobilosti a nezpůsobilosti existuje také možnost uznat řidiče způsobilým s podmínkou. Konkrétní omezení lékař uvede do posudku a následně může být zaznamenáno v řidičském průkazu prostřednictvím harmonizovaného kódu.
Tyto kódy platí v celé Evropské unii a přesně určují, za jakých podmínek smí jejich držitel řídit. Může jít o povinnost používat brýle, kontaktní čočky nebo jinou zdravotní pomůcku. Další kódy umožňují řízení pouze v autě s automatickou převodovkou či v jiném stanoveném typu vozidla.
Omezení se může týkat také situací, ve kterých smí řidič vyjet. Lékař může stanovit například jízdu pouze za denního světla, v určitém okruhu od bydliště, na území města nebo regionu, bez cestujících, bez přívěsu či mimo dálnice.
Právě o existenci těchto možností však značná část seniorů neví. Celkem 61 % dotázaných o harmonizovaných kódech nikdy neslyšelo. Pouze 17 % ví, co znamenají a k čemu slouží. Dalších 22 % už tento pojem někdy zaznamenalo, jeho přesný význam ale nezná.
Jak je to letos ze zdravotními prohlídkami seniorů? Povinné jsou později a papír nepotřebujete
„Pro bezpečnost silničního provozu je klíčové, aby řidič seděl za volantem ve zdravotním stavu, který odpovídá nárokům provozu. Harmonizované kódy pomáhají nastavit jasná pravidla, například se zdravotními pomůckami, úpravou vozidla nebo za specifických podmínek. Nejde o plošné zákazy na základě věku, ale o to, aby každý, kdo může řídit, řídil bezpečně pro sebe i pro ostatní,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí BESIP.
Řízení zůstává důležitou součástí samostatnosti
Automobil aktivně používá velká většina dotázaných seniorů. Pravidelně řídí 56 % z nich a dalších 23 % usedá za volant alespoň občas. Případná ztráta řidičského oprávnění proto může mít přímý dopad na jejich každodenní život.
Nejčastější konkrétní obavou spojenou se zdravotní prohlídkou je právě ztráta řidičského průkazu. Zmínila ji čtvrtina dotázaných seniorů. Strach může být o to silnější, pokud člověk netuší, že existují také méně krajní varianty než úplný zákaz řízení.
Praktický lékař přitom posuzuje zdravotní stav každého člověka samostatně. Zohledňuje jeho konkrétní zdravotní omezení, vysvětluje možná rizika a tam, kde to zdravotní stav dovoluje, může hledat podmínky umožňující bezpečné pokračování v řízení.
„Role praktického lékaře spočívá v posouzení zdravotního stavu konkrétního člověka, vysvětlení rizik a tam, kde je to možné, také v hledání bezpečného řešení. Když se o řízení mluví včas, klidně a bez strašení, může být prohlídka spíš oporou než hrozbou pro pacienta, jeho rodinu i ostatní účastníky provozu,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.
Většina seniorů by omezené řízení přijala
Výsledky průzkumu nenaznačují, že by senioři bezpečnostní omezení většinově odmítali. Pokud by jim zdravotní prohlídka umožnila pokračovat v řízení za upravených podmínek, šest z deseti by takovou variantu považovalo za přijatelné řešení.
Pouze necelá 2 % dotázaných by dala před řízením s omezením přednost úplnému ukončení jízdy autem. Pro značnou část seniorů tedy mohou být harmonizované kódy přijatelným kompromisem mezi bezpečností silničního provozu a zachováním osobní mobility.
GPS data odhalí rizikového seniora dřív než testy? Výsledky překvapily i neurology
„Řízení není jen technická dovednost. Pro mnoho seniorů je to kus identity a důstojnosti. Když člověku vezmete možnost dojet si sám tam, kam potřebuje, neřešíte jen dopravu, ale zasahujete do jeho vztahů, aktivit a pocitu, že je pořád součástí světa kolem sebe. Proto je důležité nemluvit o stáří jako o problému, ale o tom, jak lidem umožnit zůstat aktivní co nejdéle,“ říká Jiří Hrabě, ředitel Elpida o.p.s., která se zaměřuje na podporu aktivního života seniorů.
Rodiny rozhovor o bezpečném řízení často odkládají
Citlivý rozhovor o schopnosti bezpečně řídit podporuje 91 % české veřejnosti. Rodina nebo blízcí by jej podle nich měli se seniorem otevřít včas, nikoliv až ve chvíli, kdy dojde k nebezpečné situaci.
Skutečnost je však odlišná. Opakovaně už toto téma se svým blízkým v seniorním věku probíralo jen 17 % respondentů. Naopak 54 % lidí o bezpečném řízení se svým blízkým seniorem dosud nikdy nemluvilo.
Veřejnost současně většinově odmítá, aby o možnosti řídit rozhodoval samotný věk. Tři čtvrtiny dotázaných zastávají názor, že rozhodující nemá být datum narození, ale skutečná zdravotní a řidičská způsobilost konkrétního člověka.
Ještě vyšší podporu má individuální posuzování před plošným zákazem. Možnost nalézt řešení odpovídající schopnostem a zdravotnímu stavu konkrétního řidiče upřednostňuje 78 % české veřejnosti.
Zdroj: legendyrididal.cz, md.gov.cz