GPS data odhalí rizikového seniora dřív než testy? Výsledky překvapily i neurology

Řízení auta je pro mnoho lidí samozřejmá každodenní činnost. U starších řidičů ale může být právě za volantem vidět, že se něco pozvolna mění. A nejde jen o věk. Tým vedený Ganeshom Babulalem z Washington University v americkém St. Louis popsal, že k odhalení seniorů s kognitivními potížemi mohou stačit data z běžného pohybu auta, například ze sledování přes GPS. Smysl je praktický. Včasné rozpoznání řidičů, u nichž hrozí vyšší riziko nehody, je důležité, jenže tradiční postupy bývají náročné na čas i organizaci. Výzkumníci ukazují, že dlouhodobé sledování každodenních jízd může přinést přesnější obrázek než samotné informace o věku, výsledky kognitivních testů nebo genetické rizikové faktory spojené s Alzheimerovou chorobou. Jak studie probíhala a koho vědci sledovali Do dlouhodobého sledování se zapojilo 298 lidí s průměrným věkem zhruba 75 let. Z toho 56 dobrovolníků mělo lékařsky diagnostikovanou mírnou kognitivní poruchu (MCI), která je považována za možný předstupeň Alzheimerovy choroby. Druhou skupinu tvořilo 242 seniorů bez známek kognitivního poklesu. [clanek pocet="3"] Podmínka byla jednoduchá. Účastníci usedali za volant minimálně jednou týdně, opakovaně podstupovali testování duševního výkonu a souhlasili se sledováním auta pomocí palubního GPS zařízení. Do analýzy se dostali ti, kteří byli v projektu nejméně tři roky, u části z nich sledování pokračovalo déle než deset let. V rámci studie se navíc pracovalo s jízdními daty zaznamenávanými denně po dobu až zhruba 40 měsíců. Co se na silnici změnilo a proč to bylo důležité Na začátku se obě skupiny chovaly za volantem velmi podobně. Rozdíly se začaly objevovat až postupně. U seniorů s MCI se v čase ukazovalo několik typických změn: řídili méně často, podnikali kratší trasy, méně jezdili v noci a častěji volili stále stejné komunikace. V některých výstupech studie se zmiňuje i častější překračování rychlostních limitů jako jeden z rozlišovacích znaků, vedle rozdílů v délce jízd a míře „odchylování“ od běžných tras. https://auto-mania.cz/novy-patent-pozna-kdy-uz-by-senior-nemel-ridit-auto-mu-to-podle-jeho-rizeni-samo-rekne/ Jízdní data samotná umožnila odlišit řidiče s MCI se spolehlivostí kolem 82 %. Když se vědci opřeli jen o věk, genetické předpoklady a výsledky kognitivních testů, byla úspěšnost přibližně tři čtvrtiny. Jakmile se tyto informace doplnily o údaje o skutečném chování za volantem, přesnost rozpoznání stoupla na zhruba 87 %. „Sledování každodenního chování lidí za volantem je relativně nenáročný a nenápadný způsob, jak zjistit úroveň jejich kognitivních schopností. Mohli bychom tak identifikovat řidiče, kteří jsou ohroženi, a zasáhnout dřív, než dojde k nehodě,“ vysvětluje Babulal. [clanek pocet="3"] Vědci zároveň upozorňují na limity práce. Soubor účastníků byl demograficky méně pestrý a výsledky nebyly externě ověřeny na jiné populaci. Přesto jde o praktický směr, který navazuje na to, že pokročilejší technologie sledování vozidel už dnes umí sbírat detailní údaje o jízdách bez toho, aby řidič musel podstupovat zátěžové zkoušky na každé návštěvě ordinace. Na závěr Babulal doplňuje i druhou stranu mince: „Samozřejmě je třeba respektovat soukromí, autonomii a dodržovat etické standardy.“