Nafta v Česku zdražila nejvíc v EU, průměrně tankujeme už za 45 Kč. Ceny už zajímají i ÚOHS

Ceny pohonných hmot znovu rozvířily debatu, do které tentokrát vstoupil nejen stát, ale i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zatímco ministerstvo financí odmítá představu, že by státem ovládané čerpací stanice mohly jít s cenami výrazně níž bez toho, aby tím poškozovaly veřejné peníze, antimonopolní úřad říká něco podstatně odlišného. Pokud firma není v dominantním postavení, může si podle něj cenovou politiku nastavit i velmi agresivně, klidně se zápornou marží. A to je právě v době, kdy nafta v Česku zdražila nejvíc z celé Evropské unie, poměrně zásadní informace.

Stát zlevnění zatím nenařídil

Do centra pozornosti se tak dostaly čerpací stanice EuroOil a Robin Oil, které spadají pod státem vlastněné Čepro. To zatím neplánuje prodávat benzin ani naftu levněji než dosud a podle vyjádření firmy k tomu ani nedostalo žádný pokyn od svého jediného akcionáře, tedy ministerstva financí. Mluvčí Čepra Marek Roll uvedl, že pokud by takový pokyn přišel, společnost by mohla upravit cenovou strategii i výši marže, zatím se to ale nestalo.

Ministerstvo financí se přímé odpovědi na možnost změny cenové politiky vyhnulo a místo toho připomnělo povinnost chovat se s péčí řádného hospodáře. Podle resortu by státní pumpy nemohly prodávat levněji, než za kolik nakupují, protože by tím vytvářely ztrátu, a nakonec by na to doplatil daňový poplatník. Resort zároveň tvrdí, že takové jednání by mohlo narazit i u antimonopolního úřadu.

Jenže právě ÚOHS přinesl jiný výklad. Podle jeho mluvčího Martina Švandy má firma, která není dominantní, v cenotvorbě v zásadě volnou ruku. Může tedy prodávat i podnákladově, pod nákupní cenou nebo se zápornou marží. V případě Čepra je přitom důležité, že samo uvádí zhruba třicetiprocentní podíl na tuzemském velkoobchodním trhu s palivy, zatímco sítě EuroOil a Robin Oil drží na maloobchodním trhu přibližně 8 %. Za dominantní postavení se přitom obvykle považuje podíl přesahující 40 %.

Nafta v Česku zdražovala nejrychleji v celé EU

Spor o marže a prostor pro zlevnění nepřichází náhodou. Podle dat Evropské komise, na která upozornil Hrot24, zdražila motorová nafta v Česku mezi 2. a 16. březnem v přepočtu na eura o 26,2 %. To bylo nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Pro srovnání, průměr za celou EU činil 19,7 %. Český růst tak nejen převýšil evropský průměr, ale dostal zemi úplně na špičku unijního žebříčku.

Realita naftových aut v Česku? Nikdo je moc nechce a kvůli ropné krizi bude zákazníků ještě méně

Výrazně, i když o něco méně než nafta, zdražil v Česku také benzin. Ve stejném období vzrostla jeho cena o 12,2 %, zatímco evropský průměr činil 10,4 %. V tomto srovnání se Česko dostalo na čtvrté místo v EU za Švédsko, Španělsko a Polsko. Právě u nafty je ale situace citlivější než u benzinu, protože v české ekonomice hraje mnohem větší roli. Podle citovaných dat tvoří její spotřeba zhruba 75 procent spotřeby pohonných hmot, zatímco v celé EU jsou to přibližně dvě třetiny.

Z evropského srovnání zároveň vyplývá, že vývoj cen nebyl všude stejný. O přibližně čtvrtinu či více zdražila nafta kromě Česka také ve Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku. Na opačném konci byly Slovensko, Chorvatsko a Slovinsko, kde se ceny paliv zvedly o méně než pět procent. Na Maltě dokonce zůstaly beze změny, protože tam ceny stanovuje stát. I to ukazuje, že samotný růst cen ropy nevysvětluje všechno a že roli hraje i daňové zatížení, způsob cenotvorby a případné administrativní zásahy.

Vývoj průměrné ceny pohonných hmot dle údajů CCS:

Datum	Natural 95	Změna	Nafta	Změna
28. 2. 2026	33,61 Kč		33,10 Kč
1. 3. 2026	33,73 Kč	+0,12 Kč	33,21 Kč	+0,11 Kč
2. 3. 2026	33,65 Kč	-0,08 Kč	33,17 Kč	-0,04 Kč
3. 3. 2026	34,20 Kč	+0,55 Kč	33,89 Kč	+0,72 Kč
4. 3. 2026	34,68 Kč	+0,48 Kč	35,10 Kč	+1,21 Kč
5. 3. 2026	35,09 Kč	+0,41 Kč	36,00 Kč	+0,90 Kč
6. 3. 2026	35,34 Kč	+0,25 Kč	36,76 Kč	+0,76 Kč
7. 3. 2026	35,92 Kč	+0,58 Kč	38,01 Kč	+1,25 Kč
8. 3. 2026	36,21 Kč	+0,29 Kč	38,63 Kč	+0,62 Kč
9. 3. 2026	36,36 Kč	+0,15 Kč	39,20 Kč	+0,57 Kč
10. 3. 2026	36,88 Kč	+0,52 Kč	40,29 Kč	+1,09 Kč
11. 3. 2026	37,18 Kč	+0,30 Kč	40,89 Kč	+0,60 Kč
12. 3. 2026	37,33 Kč	+0,15 Kč	41,28 Kč	+0,39 Kč
13. 3. 2026	37,39 Kč	+0,06 Kč	41,44 Kč	+0,16 Kč
14. 3. 2026	37,70 Kč	+0,31 Kč	41,79 Kč	+0,35 Kč
15. 3. 2026	38,00 Kč	+0,30 Kč	42,12 Kč	+0,33 Kč
17. 3. 2026	38,61 Kč	+0,61 Kč	42,69 Kč	+0,57 Kč
18. 3. 2026	39,04 Kč	+0,43 Kč	43,15 Kč	+0,46 Kč
19. 3. 2026	39,60 Kč	+0,56 Kč	43,82 Kč	+0,67 Kč
20. 3. 2026	40,01 Kč	+0,41 Kč	44,62 Kč	+0,80 Kč
21. 3. 2026	40,50 Kč	+0,49 Kč	45,40 Kč	+0,78 Kč
Celkový rozdíl cen		+6,89 Kč		+12,30 Kč

Ministerstvo tvrdí, že marže klesají

Ministerstvo financí mezitím zveřejnilo vlastní monitoring marží u více než 2,5 tisíce čerpacích stanic v Česku. Podle něj marže od počátku útoku USA a Izraele na Írán postupně klesají. V poslední sledovaný den, tedy v neděli 15. března, činila průměrná marže u benzinu Natural 95 2,07 koruny na litr a u nafty 0,84 koruny na litr. Resort z toho vyvozuje, že marže nyní nepředstavují hlavní problém a že státní společnost už dnes patří mezi nejlevnější hráče na trhu.

Ministerstvo zároveň varuje, že neobchodní zásah do cen by mohl ve střednědobém horizontu vést k problémům se zásobováním a k logistickému kolapsu. Jinými slovy tvrdí, že příliš razantní zlevnění by mohlo krátkodobě působit atraktivně, ale později by se mohlo obrátit proti trhu i zákazníkům. Ministryně financí Alena Schillerová navíc uvedla, že stát zatím zasahovat nehodlá, zároveň ale dodala, že žádný krok není v tuto chvíli definitivně vyloučen a situace se dál vyhodnocuje v širším ekonomickém kontextu.

Otevřená otázka, na kterou zatím nikdo nedal jasnou odpověď

Vše tak ve výsledku nestojí jen na tom, zda stát může své čerpací stanice přimět ke zlevnění. Čím dál víc se řeší i to, proč právě v Česku reagovaly ceny nafty na blízkovýchodní napětí výrazně prudčeji než ve většině Evropy. Ministerstvo říká, že marže klesají a zásah by mohl trh poškodit. ÚOHS naopak připomíná, že z hlediska soutěžního práva by prostor pro agresivnější cenovou politiku mohl existovat. A právě mezi těmito dvěma výklady se teď odehrává spor, který pro řidiče znamená jediné a tedy to, že levnější tankování zatím nepřijde.

Zdroj: seznamzpravy.cz, hrot24.cz, CCS

Štítky: benzín, cena paliva, ceny paliv, ceny pohonných hmot, Čepro, čerpací stanice, EuroOil, kontrola marží, marže, ministerstvo financí, nafta, RoBiN OIL, tankování, ÚOHS