Jedna chyba a může být zle: Víte, jak správně zapojit startovací kabely?

Stačí jedna mrazivá noc, pár krátkých jízd po městě a ráno přijde nepříjemné překvapení. Otočení klíčkem, rozsvítí se kontrolky, startér se jen líně převalí, anebo se nestane vůbec nic a jen se rozsvítí kontrolky a zacvaká pár relátek. Ve většině případů je viníkem vybitý akumulátor. Pokud je jinak autobaterie v pořádku, nejrychlejší pomoc na místě bývá startovací zdroj (booster) nebo klasické startovací kabely a druhé auto.

Jenže právě u startovacích kabelů řada řidičů chybuje. Nestačí bezmyšlenkovitě spojit „plus na plus a mínus na mínus“. Špatný postup může znamenat jiskření, riziko požáru v motorovém prostoru, v krajním případě i poškození elektroinstalace nebo velmi nepříjemné následky přímo u autobaterie. Správný postup přitom není složitý, jen je potřeba držet pořadí a pár bezpečnostních pravidel.

Nejdřív zjistit, jestli kabely dávají smysl

Při každém „auto nestartuje“ není vždy automaticky na vině autobaterie. Orientačně pomůže, jak se auto při startu chová:

• Startér se točí normálně, ale motor nechytá: pokud zvuk startování vypadá stejně jako obvykle, problém pravděpodobně nebude v autobaterii. U dieselu může být potíž i „zamrzlá“ nafta, jindy je důvod jinde, ale kabely v tomto případě nepomohou.
• Startér se točí pomalu nebo kontrolky svítí, ale startér je slabý: typický projev částečně vybité autobaterie. Kabely obvykle pomohou.
• Auto nejeví žádné známky života (nejde ani odemknout, nerozsvítí se kontrolky): autobaterie může být „mrtvá“, přesto má smysl zkusit ji probrat startovacími kabely nebo použít booster.

Bezpečný postup: jak kabely zapojit a proč se minus nedává na minus vybité autobaterie

Než se začne cokoliv připojovat, platí několik základních kontrol:

• Obě autobaterie musí mít stejné stejné napětí ( u aut typicky 12 V)
• Auta mají stát blízko sebe, ale nesmí se dotýkat
• Při zapojování je rozumné mít vypnuté elektrické spotřebiče (světlomety, rádio, ventilátor topení, vyhřívání sedaček a podobně)
• Startovací kabely musí být vedené tak, aby je nemohly poškodit pohyblivé části v motorovém prostoru
• Svorky se nesmí vzájemně dotýkat a svorka na kladném pólu se nesmí dotknout kostry

A teď samotné zapojení, krok za krokem:

1. Červený kabel připojit na kladný pól (+) vybité autobaterie
2. Druhý konec červeného kabelu připojit na kladný pól (+) nabité autobaterie v pomocném autě
3. Černý kabel připojit na záporný pól (−) nabité autobaterie v pomocném autě
4. Druhý konec černého kabelu připojit na dobře ukostřené místo u auta s vybitou autobaterií, ideálně na kovovou část spojenou s blokem motoru

Nemůžete nastartovat? Roztlačování auta už dnes není dobrý nápad, mohli byste ho vážně poškodit

Důležité je právě poslední pravidlo: kabel se zásadně nepřipojuje na záporný pól vybité autobaterie. Při připojování může přeskočit jiskra a v okolí autobaterie se mohou vyskytovat plyny vznikající jejím „pracováním“. Jiskra na špatném místě je zbytečné riziko.

Z autobaterie navíc může unikat vodík, který se vzduchem tvoří extrémně třaskavou směs. Proto je dobré se během práce nepřibližovat k autobaterii s otevřeným ohněm ani s hořící cigaretou.

Startování, odpojování a co dělat, když to nejde napoprvé

Jakmile jsou kabely správně připojené:

• Nastartovat pomocné auto s nabitou autobaterií a nechat motor běžet v ustálených otáčkách. Je vhodné nechat propojení chvíli „pracovat“ alespoň desítky sekund, často pomůže i několik minut.
• Potom zkusit auto s vybitou autobaterií nastartovat. Startér netrápit déle než 10 sekund v kuse, protože kabely i svorky se při vysokém odběru zahřívají. Mezi jednotlivými startovacími pokusy nechte pauzu.

Když auto nechytne ani po správném zapojení, ještě to nemusí být konec:

• Zkontrolovat, že svorky mají opravdu dobrý kontakt (někdy překáží špína, lak, oxidace).
• Zkusit u černého kabelu na „mrtvém“ autě jiné ukostřené místo, protože problém může být ve špatném uzemnění.
• Pokud už auto působí „živěji“, může pomoci nechat propojení déle, klidně desítky minut. V některých případech se ukáže, že problémem jsou slabé (tenké) kabely.
• Když to vypadá nadějně, může pomoci mírně zvednout otáčky pomocného auta, aby alternátor dodával víc energie.

Po úspěšném nastartování se kabely odpojují v opačném pořadí:

1. nejdřív černý kabel z kostry auta, které se startovalo
2. potom černý kabel z autobaterie pomocného auta
3. následně červený kabel z autobaterie pomocného auta
4. nakonec červený kabel z vybité autobaterie

Po celou dobu platí stejné varování: žádné dotyky svorek mezi sebou a žádné spojení kladné svorky s kostrou.

Chcete, aby autobaterie ve vašem autě vydržela 5 až 7 let? Bez těchto drobností to nepůjde

Aby se to neopakovalo: krátké trasy, horko a správná péče o autobaterii

Vybitá autobaterie často není „smůla“, ale důsledek provozu. Nejproblematičtější je kombinace častých startů, krátkých popojížděk a k tomu zapnuté spotřebiče typu vyhřívání sedadel a další elektrická výbava. Akumulátor se při startu vybije a než ho alternátor stihne při jízdě dobít, už znovu parkujete.

• Pro běžné „dorovnání“ může pomoci alespoň 15 minut plynulé jízdy, aby alternátor stihl nabíjení rozumně vrátit.
• Pro plné dobití se uvádí, že je často potřeba ujet víc než 50 až 60 kilometrů.
• Pokud se autobaterie vybila třeba kvůli zapomenutým rozsvíceným světlům, je potřeba ji ihned dobít.
• Pokud je akumulátor vadný z výroby, obvykle se to projeví do půl roku. Pozdější potíže bývají ve většině případů spojované se špatnou údržbou, nedostatečným dobíjením, přebíjením nebo závadou na elektroinstalaci.
• Jezdí-li se převážně krátké trasy, vyplatí se autobaterii pravidelně dobíjet nabíječkou a občas nechat zkontrolovat v servisu. Kondici akumulátoru dobře ukáže zátěžový test.

Zajímavá past je i léto. Pro akumulátor je velký problém teplo. Typický scénář je letní dovolená, kdy auto stojí třeba čtrnáct dní na horku. Teplem roste samovybíjení a může dojít i k poškození „vnitřností“ autobaterie. Nepříjemné je, že se to často naplno projeví až v zimě, kdy je start studeného motoru náročnější.

Jak vybrat kabely, které opravdu fungují

Startovací kabely nejsou stejné a liší se. Při nákupu se nevyplatí brát první tenké vodiče z regálu. Obecně platí, že je lepší shánět co nejtlustší a kvalitní startovací kabely, ideálně určené pro daný typ aut. Některé (dražší) startovací kabely mohou být dokonce vybaveny přepěťovou ochranou.

Ještě důležitější než „pocitová tloušťka“ je ale údaj výrobce:

• sleduje se proudová specifikace a hlavně průřez vodiče
• pozor na kabely, které vypadají silně, ale výrobce „nahnal průměr“ izolací a uvnitř je jen tenký vodič

Orientačně:

• u běžných benzínových a naftových motory by měl být průřez vodiče minimálně 16 mm²
• u větších motorů (přibližně 2,5 litru a více) vybírejte průřez alespoň 25 mm² a víc

Poddimenzovaný kabel nemusí auto vůbec nastartovat a navíc se může při zátěži nebezpečně zahřívat.

A pokud má být jistota nezávislá na druhém autě, řešením je startovací zdroj (booster). Ten může posloužit i tehdy, když se v okolí nikdo se startovacími kabely nenajde. Boostery dnes stojí i pár stovek, ale opět je třeba myslet na některé věci – například startovací proud.

Štítky: autobaterie, mráz, startovací kabely, startování přes kabely, vybitá autobaterie, zima