Rok 2026 se u Volkswagenu nese hlavně ve znamení padesátin Golfu GTI. Jenže vedle slavné sportovní ikony stojí ještě jedno výročí, které pro běžný automobilový svět znamenalo možná ještě větší zlom. Právě v roce 1976 totiž přišel Golf D a spolu s ním okamžik, kdy se nafta přestala spojovat jen s taxíky, dodávkami a hlučnými služebními auty. Volkswagen s tímto modelem otevřel cestu k tomu, aby se v kompaktní třídě stal naftový motor masovou záležitostí. I sám Volkswagen dnes připomíná, že právě Golf D z roku 1976 a pozdější Golf GTD z roku 1982 zajistily průlom nafty v tomto segmentu.
Když nafta přestala být jen pro taxikáře
V polovině sedmdesátých let měla nafta v osobních autech úplně jinou pověst než později. Byla považovaná za odolný, úsporný, ale také pomalý a hrubý pohon. V osobních vozech se tehdy objevovala spíš okrajově a typicky ji využívali profesionální řidiči nebo firmy. O to odvážnější bylo rozhodnutí zasadit naftový motor právě do Golfu, tedy do moderního hatchbacku, který měl symbolizovat novou etapu Volkswagenu po éře Brouka. Do karet tomu navíc hrála i doba. Ropná krize z roku 1973 změnila priority zákazníků a spotřeba se najednou stala mnohem důležitějším argumentem než dřív.
První naftový Volkswagen Golf dostal čtyřválec o objemu 1471 cm³, který konstrukčně vycházel ze stejně velkého benzinového motoru. Nabízel 37 kW/50 koní a 80 Nm, přičemž celé auto vážilo jen zhruba 800 kilogramů. Na dnešní poměry to nevypadá nijak oslnivě, jenže tehdy šlo o velmi chytrý kompromis. VW Golf D se výkonem vyrovnal benzinové verzi s motorem s objemem 1,1 litru, uměl jet až 140 km/h a přitom podle dobových údajů spotřeboval 6,5 litru nafty na sto kilometrů, tedy zhruba o dva litry méně než stejně výkonný benzinový model. Právě tím se trefil do nálady doby skoro dokonale.
Důležité bylo i to, že nešlo jen o laboratorní čísla. Jeden z testovacích VW Golf Diesel absolvoval 100 tisíc kilometrů s průměrnou spotřebou 6,6 l/100 km. Dobový tisk tehdy ocenil i to, že naftový Golf nepůsobil při jízdě těžkopádně a ve sprintu na 100 km/h dokázal držet krok i s výrazně většími vozy. Nevýhody ale samozřejmě také měl. V zimě se na žhavení a zahřátí válců motoru čekalo desítky sekund a studeným startům pomáhal zvláštní ovladač pro usnadnění startu. Jenže v porovnání s tehdejší představou o naftovém osobáku už Golf působil jako překvapivě civilizované auto pro každý den.
Z úsporného řešení se stal směr pro celý trh
Volkswagen nezůstal jen u samotného motoru. V roce 1981 přišla verze Formel E, která se nesoustředila na výkon, ale na systematické snižování spotřeby. Nabízela převodovku 3+E, lepší aerodynamiku, ukazatel řazení a také údaj o spotřebě. Dnes podobné věci působí samozřejmě, tehdy ale šlo o poměrně pokrokový balík, který ukazoval, že úsporný provoz má být samozřejmost, nikoliv náhoda.
Ještě důležitější novinka přišla o rok později. V roce 1982 dorazil Volkswagen Golf GTD s přeplňovaným čtyřválcem 1,6 litru o výkonu 70 koní. A právě tady se definitivně začal měnit obraz nafty v očích běžných řidičů. Golf GTD zvládl jet rychlostí až 160 km/h, měl citelně lepší tah a navíc převzal i část sportovní atmosféry z GTI. Volkswagen mu dal rozšířené blatníky, široké pneumatiky, podobně laděný interiér a celkově vytvořil auto, které už nepůsobilo jako rozumná volba z nutnosti, ale jako volba, která může být svým způsobem i žádoucí. Oficiální historické materiály Volkswagenu dodnes mluví o tom, že právě tehdy se nafta v menších vozech stala společensky přijatelnou.
Za pozornost stojí i rozsah, jaký tenhle trend rychle nabral. Volkswagen uvádí, že do generační výměny v roce 1983 vzniklo 6,9 milionu Golfů první generace včetně odvozených verzí a rovný milion z nich připadal na naftové varianty. To je číslo, které dobře ukazuje, že nešlo o okrajovou technickou kuriozitu, ale nakonec právě o zásadní obchodní i společenský úspěch. Nafta se zkrátka během několika let přesunula z okraje zájmu do samotného středu evropského trhu.
TDI změnilo pravidla znovu
Další velký skok přišel v roce 1993 s třetí generací Golfu a nástupem motorů TDI. Volkswagen nasadil přeplňovaný motor s objemem 1,9 litru a s přímým vstřikováním a elektronicky řízeným dávkováním paliva, výrazně vyšším točivým momentem a podstatně nižší spotřebou paliva. Právě tady se zrodila pověst naftových Golfů jako aut, která jezdí úsporně, svižně a bez zbytečných kompromisů na dlouhých trasách. Oproti starším naftovým motorům se navíc výrazně zkrátilo žhavení a celá technika působila mnohem dospěleji. Není náhoda, že právě motory 1,9 TDI se později staly pro obrovské množství řidičů téměř synonymem odolnosti a nízkých provozních nákladů.
Jenže dnes už je doba opět jinde a nafta je opět „špatná“ – nejen z pohledu ekologie, ale i z pohledu nákladů, protože nafta za poslední dva měsíce zdražila skoro o polovinu původní ceny.
Zdroj: autoviny.sk, autoweek.nl, de.motor1.com, volkswagen-newsroom.com
💸 Ceny pojištění rostou!
Zajistěte si nejlevnější autopojištění, než zase zdraží.
📊 Porovnat a ušetřitZabere to jen 2 minuty • Výsledek hned