Klasická auta a veterány mají lidé v oblibě čím dál více. Projevuje se to nejen na jejich cenách, ale také na všemožných akcích. Od těch klasických statických srazů až po tzv. setinové rallye, tedy jízdy pravidelnosti. A právě na jednu takovou jsme před pár dny vyrazili také. V rámci 7 Castles trial jsme se projeli po českém středohoří.
Máme rádi auta. Je jedno, jestli nová nebo ta starší, takže i v naší soukromé garáži nějaká auta parkují. Jsou to hlavně youngtimery a právě jeden z nich, kterým je Mercedes-Benz 300 E, generace W124 jsme vzali na start 7 Castles Trial, kterou pořádal tým z Classic Rallye.
https://www.instagram.com/p/CPcnMYULOsd/
Jde o jednodenní akci, při níž dostanou posádky roadbook (viz foto) s vyznačenými vzdálenostmi, šipkami, kudy jet, a podle něj musejí dojet do cíle. Při cestě je potřeba dávat pozor, protože některé odbočky mohou být schované a podobně. Roadbooky jsou ale vypracované tak, aby to posádky do cíle dovedlo, nikoliv, aby se ztratily po cestě. Pokud byste přeci jen zabloudili, pomoci vám může jednoduchá mapka, kde jsou vyznačeny obce, kudy se pojede.
Pokud byste se ale rozhodli, že nepojedete podle roadbooku, ale přímo podle jednotlivých vesnic, můžete minout – a pravděpodobně také minete – průjezdní kontroly, na kterých dostanete do své palubní karty razítko. Za jeho absenci jsou v cíli trestné body.
Tyto orientační zkoušky ale nejsou tím, co vám dovolí vyhrát. Vítězství (anebo prohry) se rozhodují na tzv. testech přesnosti. Ty jsou buď označené v roadbooku přímo nebo jsou tajné, o kterých posádky předem neví a nemohou se na ně připravit. Takový test přesnosti je například úsek dlouhý 120 metrů, který musíte projet za 12 sekund, jindy to bylo 130 metrů a 17 sekund a podobně. A to přesně za 12 sekund! Jakákoliv odchylka v podobě setiny nahoru nebo dolů je trestný bod. Za každou setinu je zpravidla jeden. Kromě těchto stometrových testů bývá na trati od pořadatelů Classic Rallye také jeden dlouhý okruh.
Na letošní 7 Castles trial to byla vzdálenost 22 980 metrů, kterou bylo potřeba projet za 0,55 hodiny. A to byl další chyták, protože nejde o 0 hodin a 55 minut, nýbrž o „něco nad polovinu hodiny“, tedy 33 minut. A tady se nám docela dařilo, když jsme skončili s rozdílem pouhých 20 setin sekundy, do cíle jsme nakonec dorazili s časem 33 minut a 20 setin sekundy.
Tajné testy přesnosti pak bývají schované v těch vypsaných testech přesnosti. O tom, že tu jsou, se dozvíte z cedule vedle trati. Jednotlivé testy přesnosti totiž mají různě barvy vlaječek, podle kterých to poznáte – vyznačené testy přesnosti mají červené pozadí, tajné testy zelené a blížící se konec se označuje vlajkou se žlutým pozadím. My jsme ale podcenili přípravu, takže jsme tuto informaci nakonec zjistili až v cíli, takže testy přesnosti s vloženými tajnými testy se nám vůbec nepovedly. Nakonec z toho bylo celkově 41. místo. Příště se musíme snažit víc…
Letošní trasa měřila kolem 200 kilometrů a zavedla nás na severozápad od Prahy. Ve startovním poli bylo přes 60 posádek, jedoucích s automobily s roky výroby od 1948 až k přelomu milénia (ty ale jely na výjimku pořadatele, stáří bylo omezeno rokem 1993). Náš mercedes byl tedy s rokem výroby 1989 jedním z těch nejmladších. Ve výsledcích jsme tak kvůli tomu – protože jde o poměrně moderní auto, které je vcelku svižné, ovladatelné a je jednoduché jej řídit – dostávali penalizaci. Tu dostávala všechna novější auta, liší se právě podle roku výroby a stoupá přibližně za každé desetiletí výroby.
Pohled spolujezdce/navigátora
Setinové rallye pořádané partou Classic Rallye se mi vždy líbily, ale vždy jsem se šla maximálně podívat do cíle na posádky, které ji dokončily a úspěšně dojely. Jak ukázal letošní ročník, kdy šest aut nedojelo, trasu rozhodně nezvládne každý vůz a každá posádka.
Když ale kolega přišel s tím, ať se připravím, že jedeme také, trošku mi zatrnulo. Jakkoliv to zní jako prima zábava na jeden den a setkání se známými a kolegy, ve skutečnosti jde opravdu o boj o každou setinku. A z mého pohledu jsou to právě spolujezdci a navigátoři v jednom, kteří to mají zatraceně těžké.
https://www.facebook.com/automaniacz/photos/3846351055474012/
Řidiči „prostě jen jedou“ a musí poslouchat to, co jim navigátor říká. Ten musí být důrazný, musí být vždy o něco napřed a mít přesný přehled o tom, kdy a kam se bude odbočovat a za kolik metrů přijde obec, kterou musíme projet. Ano, je to právě to sledování roadbooku, ujetých metrů na počítadle a k tomu ještě práce se stopkami a počítání vzdálenosti v testech přesnosti, co dělá pozici spolujezdce tak náročnou.
Zní to složitě? Také je. Jenomže přiznávám, že byť jsem antitalent na vše, co se týká čísel, báječně jsem se celou sobotu bavila a navíc jsem nás oba dovedla do cíle. Kvůli mé nepozornosti jsme se vraceli jen jednou a testy přesnosti jsme prostě zvrtali oba. Ale jak už bylo napsáno, podcenili jsme přípravu, což do příštího roku rozhodně napravíme. Setinová rallye 7 Castles trial je fajn akcí pro celou rodinu a za sebe ji rozhodně doporučuji.