Ve dvoumilionové Vídni je registrováno 719 tisíc automobilů, v přepočtu tedy vychází 0,37 auta na osobu. Stupeň motorizace dlouhodobě klesá, počet automobilů totiž roste pomaleji než počet obyvatel. Stejně tomu bylo i v koronavirovém roce 2020. Podle dopravních expertů VCÖ auta ve městech ztrácí na významu.
V roce 2020 uskutečnili obyvatelé Vídně 46 procent běžných cest pěšky nebo na kole, na cesty autem připadlo pouze 27 procent, ukázala data vídeňského dopravního podniku. „Ve městě ztrácí auto na významu,“ uvádí k tomu Michael Schwendinger z organizace VCÖ zaměřující se na udržitelnou mobilitu. Podle VCÖ nyní na každých 1 000 obyvatel Vídně připadá 374 osobních vozů, tedy nejméně ze všech spolkových zemí. „Tak to ale nebylo vždycky. Ještě v roce 1985 Vídeň vykazovala více osobních aut na obyvatele než blízká spolková země Burgenland,“ tvrdí Schwendinger. Podle něho vysoký počet automobilů dříve představoval známku blahobytu, dnes ale poukazuje na nedostatečnou nabídku veřejné dopravy a špatné místní zásobování či dostupnost služeb.
V celostátním srovnání Vídeň i v loňském roce zůstala jedinou spolkovou zemí, kde počet obyvatel rostl rychleji než počet automobilů. V celém městě přibylo 9 962 obyvatel na celkových 1,92 milionu, automobilů přibylo 3 859 na celkových 718 819. V osmi z 23 městských obvodů dokonce počet automobilů meziročně poklesl. Nejvýraznější meziroční pokles zaznamenaly čtvrti Landstraße (minus 1 814) a Favoriten (minus 1 047). V dalších částech města je patrný dlouhodobý úbytek automobilů. Od roku 2005 například ve čtvrtích Margareten a Brigittenau přibylo 1 900 respektive 4 000 obyvatel, počet automobilů zde však klesl o 2 500 respektive 1 500, ukazuje VCÖ na základě dat rakouského statistického úřadu Statistik Austria.
Nejméně aut na 1 000 obyvatel, a to 280, nyní připadá ve čtvrtích širšího centra Rudolfsheim a Margareten. Nejvíce, 494, naopak v okrajovém Liesingu. Srovnání však nezahrnuje první obvod, kde jsou registrovány automobily veřejných institucí a řady firem, což by podle VCÖ zkreslilo statistiku. Pro srovnání, ve druhém největším rakouském městě Grazu statistici napočítali 477 automobilů na 1 000 obyvatel, v Innsbrucku 440 a v Linzu 512.
„Považuji za pozitivní, že stále více obyvatel Vídně nepotřebuje automobil. Kvůli stále se zostřující klimatické krizi je totiž v ulicích potřeba více stromů vrhajících stín a více ochlazující zeleně. Automobilová doprava, zejména vysoký počet zaparkovaných aut, nyní spotřebovává příliš mnoho místa,“ uvádí Schwendinger. Další zvýšení nezávislosti na automobilech ve Vídni může podle experta VCÖ přinést zlepšení veřejné dopravy zejména v okrajových čtvrtích, stejně jako rozvoj bezpečné cyklistické infrastruktury pro přímé spojení periferií s centrem. Situaci v dalších spolkových zemích by podle Schwendingera mohly zlepšit i další carsharingové nabídky.