Některá závodní auta sice mají registrační značky, například ta rallyová, ale to neznamená, že se s nimi může běžně jezdit po silnici. Na závody a ze závodů musejí být vezeny, nesmí jezdit po své ose. Nejinak je tomu u driftovacích speciálů. Američan Miles Shinneman si ale tu svoji velmi stylově upravil a sladil ji i se svým závodním autem.
Miles Shinneman pochází ze Sacramenta z Kalifornie, jakkoliv by se to podle jeho soupravy nemuselo zdát. Obě jeho auta jsou totiž japonská. Zatímco driftovací speciál je Toyota AE86 z roku 1986, odtahovka je Isuzu NPR z roku 1993. Nutno ale uznat, že obě vypadají vážně stylově.
Driftovací speciál je opravdovým závodním autem, které pozbylo jakékoliv zbytečnosti. Interiér je maximálně odlehčen, dostal ochranný rám, sportovní skořepinové sedačky i vícebodové pásy. Vyměněn byl i původní motor, na jeho místě je nyní motor 3SGE s technologií BEAMS, tedy vlastně s proměnným časováním ventilů VVTi. Jde o čtyřválec, který byl vyvíjen automobilkou Toyota společně s Yamahou.
Mnohem zajímavější je – z pohledu netradičnosti – ale odtahovka. Jde o velmi oblíbený typ drifterů v Japonsku. V případě té Milesovo dostala navíc parádní péči nejen po technické, ale i po vzhledové stránce. Vše bylo opraveno, renovováno anebo vyměněno. Naložení i tak nízkého závodního speciálu je možné díky hydraulicky naklápěné rampě. Ta je navíc vyrobena ze dřeva, parádní detail! Mimochodem pod rampou i pod celým autem je diodové barevné podsvícení.
Karoserie dostala mnoho designových vylepšení, na první pohled si jistě všimnete předního nárazníku i bočních panelů. Vše je vyrobeno z kovu, přední nárazník má navíc potřebné nádechy pro chlazení brzd, ale i motoru a v boční panelech jsou schovány schránky na nářadí i další potřebné věcí pro závodění. Upravena musela být kabina, respektive její spodní část, včetně spodků dveří. Na autě jsou totiž nyní o poznání větší kola Alcoa, jejich průměr je 24 palců. Díky úpravě a zvětšení „blatníků“ nyní v karoserii sedí naprosto přesně. Upraven byl samozřejmě také podvozek. Vše nakonec završil červenobílý polep, jenž nese stejné prvky jak na karoserii Isuzu, tak i Toyoty. I když měla tahle souprava styl i před polepem, po něm je to ještě o něco lepší.