Test Volkswagen T-Cross 1.0 TSI 85 kW DSG (2019)

Znáte Volkswagen Polo? To malé útulné autíčko, nejlépe pro mladé a nenáročné řidiče. Tak tohle je taky skoro Polo. Jenže ne tak ledajaké Polo. Ve Volkswagenu mu říkají T-Cross. Je trochu větší, o něco dražší, má trendy vzhled a mladistvý elán. Ale podvozek mají obě auta vlastně stejný a chuť řádit hlavně ve městě taky.

Víc než Polo?

Volkswagen objevil Polo na prahu 70. let, úplně první auto po vzoru ingolstadtské „padesátky“ od Audi sjelo z wolfsburgské výrobní linky v březnu 1975, rok po Giugarově Golfu. Automobilový design se točil kolem malých hranatých karoserií a Polo už za čtyři roky dosáhlo na půl milionu vyrobených kusů.

Posuňme čas o lidskou generaci a kus vpřed. T-Cross je vlastně úplný mlaďoch, od prvního Pola ho dělí přes 40 let. Ostré geometrické hrany vystřídaly jemné zaoblené tvary, mechanické ovládače a analogové displeje zase digitální vymoženosti 21. století. Automobilový svět ale opakuje, co se už naučil, a umně to kombinuje s aktuálními trendy – jestli letí auta na vyšším podvozku, dělejme je tak všechna. I ta nejmenší. A pokud už tu existuje nějaký základ, proč ho nevyužít?

Jinak striktně konzervativní VW si navíc dovolil u T-Crosse trochu experimentovat. Nabízí řadu barevných ztvárnění hravého autíčka pro mladé a nenáročné. A sám ambiciózně říká, že T-Cross je něčím víc. Každý ale pozná, že tahle hračka na čtyřech kolech je vlastně městský živel. A není třeba se stydět si to přiznat, protože právě v korzování úzkými uličkami s nákupem v kufru T-Cross vyniká.

Moderní duch

Zadní široká odrazka spojující obě lampy je na malém Volkswagenu přebujele dominantní – a T-Crossu dost sluší. Z boku upoutají skoro pravítkově rovné linky přesných německých inženýrů a návrhářů, zpředu pak šestiúhelníkové rámečky mlhovek. Tohle je tak trochu jiný Volkswagen.

Parádní jsou barevné kombinace, především pak ty, které se odráží nejen v laku, ale i na kolech. Celkem se k T-Crossu hodí ona marketingová hláška, že „působivý dojem je součástí sériové výbavy“. Uvnitř vás upoutá osmipalcový displej multimediálního systému, který T-Cross sdílí se všemi ostatními kolegy z výrobních linek VW.

Mobil umí auto dobíjet bezdrátově, ale přes řadičku se vám bude „uklízet“ s problémy, zvlášť pokud po kapsách nosíte nějakou z moderních přenosných televizí. Naštěstí USB konektory jsou dva vpředu i vzadu, takže o energii nebudou mít vaše digitální „ratolesti“ nouzi. Volkswagen nicméně pochopil a poctivě zvládl zapracovat hybnou myšlenku dnešních životů. Auto má moderního ducha, nadto dobře vypadá.

Městská stylovka

Verze R-Line nezapře styl. Má černou mřížku chladiče a stejnobarevné lesklé nárazníky, k tomu „jakoby“ difuzor a všude emblémky odkazující na vytříbenou společnost prémiové edice. Osmnáctky ale nechtějte, trpí pak pohodlí posádky. A na výplně dveří se raději nedívejte, jsou celoplastové a celkové vizáži auta nedělají moc dobrou reklamu.

Ještě pár srovnání: T-Cross má oproti Polu tvrdší podvozek, hůř tlumí nerovnosti. Má nicméně geniálně odhlučněný motor a ani zvenku nic moc neuslyšíte. Horší je to s rázy od podvozku. T-Cross je taky vyšší než Polo o skoro 14 čísel, o 5,4 centimetru má víc na délku. Rozvor je neměnný, činí u obou prcků z Němec 2551 milimetrů. Do kufru naskládáte 455 litrů zavazadel (po sklopení zadních sedaček 1281 litrů). Auto vás překvapí, jak je velké…

T-Cross má vlivem kompaktních rozměrů vytříbené chování v zatáčkách. Perfektní je rejd, činí rozumných 10,6 metru. Motorizačně máte na výběr dvě varianty – naftovou šestnáctistovku, nebo benzinový tříválec o objemu jeden litr. Město žádá spíš zážehový agregát, kdo si ale nedá pozor na plynulou a klidnou jízdu, může jednotce apetit stoupnout až na sedm litrů na sto kilometrů.

Litr každopádně pořiďte v silnější variantě s 85 kW/115 koňmi, které dostanete v 5500 otáčkách. V téhle variantě je k dispozici i příjemný sedmistupňový automat. To už jste s cenou na půl milionu. A na vás je zvážení – stojí mi tahle stylovka za to?

Matěj Skalický, autor je redaktorem Českého rozhlasu