Loňská novinka z Jižní Koreji to nemá v českém prostředí jednoduché – Hyundai i30 jde přímo proti mladoboleslavské Octavii, obrovskému tuzemskému bestselleru, který už po léta úspěšně boduje i na evropských trzích. Kombíková třicítka se proto snaží do pozornosti českých řidičů vlísat trochu jinak. Vsází na elegantně parabolický střih karoserie, poměrně vlídnou cenovku a mimo jiné vrcholný diesel 1.6 CRDi se 136 koňmi.
Pojeďme někam
Není tomu tak dávno, co jsme testovali nejnovější karosářský přírůstek do modelové řady i30, který jihokorejské Hyundai označilo stylově za fastback. Samotný hatchback/liftback je na trhu ve své třetí generaci od loňska. Pár měsíců poté automobilka uvedla i nyní testovanou kombíkovou verzi, která se už od jednou zmiňované Octavie proporčně v mnohém liší. Především je o osm centimetrů kratší a má také o více než 3,5 centimetru menší rozvor.
Na délku byste Hyundai i30 kombi naměřili 4585 milimetrů, tedy na chlup stejně jako Peugeotu 308 SW. Ten se na rozdíl od kombíkové třicítky dorovná Octavii ve velikosti zavazadlového prostoru, „francouzský“ i „český“ kufr shodně pojmou 610 litrů, zatímco ten jihokorejský o osm méně. Je to ale marginální a okem těžko postřehnutelný rozdíl.
Stejně tak platí, že uvnitř je prodloužená i30 stvořená na pohodlné cestování stejně dobře jako oba tito její konkurenti. Jestli jí chybí někde trochu místa, tak na zadních sedadlech vlivem právě kratšího rozvoru i karoserie. Prim nicméně hraje funkční styl, který vybízí řidiče k laskavé projížďce krajinou slovy: Nalož do zadu pár tašek, kufrů a pojeďme někam. Třeba do Nošovic, kde se od loňského léta novinka vyrábí.
Dospívání po evropsku
Kdo pamatuje druhou generaci i30, potvrdí mi, že přímočařejší konstituce se stále zachovalými oblými linkami je jistojistě přitažlivějším obrysem prodlouženého auta než vykukaná buclatá forma předchůdce. Krom zůžených předních lamp je tu úplně nová a parádní maska s kaskádovým grilem od Petera Schreyera, designovaného šéfdesignéra jihokorejské automobilky. Už před lety ho do svých řad angažovala Kia a Schreyer teď v Soulu (a potažmo v německém designovém centru v Rüsselsheimu) spolupracuje třeba i s Lucem Donckerwolkem, někdejším kreslířem nových modelů Lamborghini, který mimochodem před více než dvaceti lety spolupracoval v Mladé Boleslavi na podobě první Octavie a Fabie.
Evropské pojetí dlouhé karoserie s dynamikou Asie a nízkým čumákem je náramnou ukázkou, jak postavit pěkný, přitom poměrně konzervativní kombík. Škola starého kontinentu se nezapře ani v interiéru, který je prostý nadbytečných křivek, a leč si stále drží étos asijské designové tradice pár tupými úhly namísto ostrých hran, kdo ví, za jak dlouho unifikace návrhářských škol dojde úplného souladu. Jestli Hyundai dospělo, tak v evropském stylu. A sluší mu to.
Univerzálnost poznáte i za volantem, místo si najde každý snadno, kožené sedačky tělo obepnou nenuceně, zato pevně. Jednoduchý a přehledný analogový přístrojový štít doplňuje ve středu palubky nad výdechy klimatizace osmipalcový dotykový displej za 25 tisíc (ani v nejvyšší výbavě není standardem). Je přehledný, jen se s ním prsty špatně orientuje po mapě, ale to je známá útrapa. Stejně jako umístění tabletu, které je sice příjemné pro zorný úhel řidiče, ale podobné ex post lepení displejů na palubky vydýchávám těžce i u jiných značek. Do jinak uhlazeného interiéru zkrátka nesedí.
Univerzál pro všechny
Hyundai i30 pořídíte jednak s atmosférickou čtrnáctistovkou CVVT o výkonu 100 koní, dvěma benzíny s turbem T-GDI dosahujícími výkonů 120 a 140 koní a pak také s přeplňovanými dieselovými motory CRDi o výkonech 110, respektive 136 koní. Právě vrcholný naftový agregát slibuje poměrně živou zábavu na cestách.
Testované auto je spřažené se sedmistupňovým automatem DCT. Při pohledu do ceníku se zdá, že i30 kombi se prodává výhradně s manuální šestistupňovou převodovkou, automat je tu totiž vedený jako příplatková položka ke střední a vyšší výbavě, vždy za 50 tisíc korun. Tak se nenechte zmást, automat mít samozřejmě můžete, a to jak s vrcholným benzínem T-GDI 140, tak s naftovými CRDi.
Hyundai i30 je univerzál nejen v interiéru, snaží se zalíbit všem i na silnici a v kombinaci s poměrně silným dieselem se mu to celkem daří. Jako byste jeli v dlouhé Astře, například. Při cestovních rychlostech motor nehlučí, vnitřek je dobře izolovaný i od aerodynamického svistu. Auto umí jet v průměru za 6 litrů, když ho nehoníte, a jestli vám někde nebude zmíněných 136 koní úplně stačit, tak jen při předjíždění v táhlém kopci a s bagáží v kufru. A proto by se v nabídce hodil ještě o něco silnější dvoulitr.
Vzadu má i30 standardně víceprvkovou nápravu a její podvozek je obecně dost pohodlně naladěný, takže pokud zrovna neulítáváte na testovaných sedmnáctkách, bohatě postačí kola menší a jízda bude o to komfortnější.
V nejvyšší možné výbavě Style (a v jiné se daná motorizace neprodává) pořídíte vrcholnou naftovou šestnáctistovku za 565 tisíc. Spolu s automatem a bez příplatků vás bude auto stát 615 tisíc. Když nepohrdnete atmosférickým benzínem, dostanete se o 200 tisíc níž. Ke kombíku zrozenému na cesty je to ale zbytečný kontrapunkt, tady ještě zatím vládne nafta.
[td_block_ad_box spot_id=“custom_ad_5″]
[table caption=““ width=“98%“ colwidth=“50%|50%“ colalign=“center|center“]
+,–
Povedený design,Méně prostor vzadu
Univerzál na silnici,Orientace v navigaci
Cestovní pohodlí,Chybí ještě silnější nafta
[/table]
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Hyundai
Typ:,i30 kombi 1.6 CRDi 7DCT
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1582 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,nafta
Pohon:,předních kol
Výkon:,100 kW/136 koní při 4000 ot./min
Točivý moment:,300 Nm při 1750-2500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,10.9 s
Maximální rychlost:,198 km/h
Převodovka:,sedmistupňová automatická
Spotřeba paliva (l/100 km):,4.7 / 4.1 / 4.3
Emise CO2:,114 g/km
Objem nádrže:,50 litrů
Délka:,4585 mm
Šířka:,1795 mm
Výška:,1465 mm
Rozvor:,2650 mm
Pohotovostní hmotnost:,1578 kg
Objem zavazadlového prostoru:,602 / 1650 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]