Citroën má s rodinnými auty bohaté zkušenosti a zpravidla je označuje přídomkem Picasso. Toto označení se objevilo už v roce 1999 a nesla ho tehdy Xsara Picasso. A jedno Picasso tu máme i tentokrát. Vyzkoušeli jsme aktuálně poslední a největší z nich, model Grand C4 Picasso, který umí svézt až sedm pasažérů.

test-citroen-grand-c4-picasso-20-bluehdi-at-p1

Citroën Grand C4 Picasso vychází z modelu C4 Picasso, za příplatek 15 tisíc navíc nabízí o 55 mm prodloužený rozvor náprav (minulá generace se nelišila) a za dalších 15 tisíc Kč dvojici sedadel ukrytých pod podlahou zavazadlového prostoru. Cestovat v semdi však znamená naprosto minimální zavazadlový prostor, kam se vejdou možná tak dvě dámské kabelky. Standartní objem zavazadelníku je 645 litrů. Pokud se však pasažéři v prostřední řadě sedadel uskromní a posunou se dopředu, na těch zadních se dá i sedět, ačkoliv „pohodlným cestováním“ se to nazvat nedá. Interiér je variabilní, jak by se od rodinného MPV dalo očekávat. Již jsem zmínil, že trojice samostaných sedadel v druhé řadě se dá nezávisle na sobě posouvat, dají se ale také všemožně sklápět.

Přední sedadla jsou takové pohodlné gauče, na auto tohoto typu nicméně nepostrádají dostatečné boční vedení. Na druhou stranu by potěšil o poznání delší sedák. Prostoru je na předních a prostředních sedadlech dostatek a interiér působí zejména díky mnoha velkým proskleným plochám více než 5,7 metrů čtverečních (například sériově montovanému panoramatickému čelnímu sklu nebo panoramatickému střešnímu oknu) vzdušným dojmem. V interiéru je spousta odkládacíh přihrádek, šuplíků a skříněk, ale marně budete přemýšlet, kam si předních sedadlech odložit svůj mobilní telefon.

Palubní deska je dlouhá a vytváří pocit bezpečí. Ukrývá dvojici velkých displejů, které zobrazují veškeré informace o autě. Ten menší, spodní, je dotykový a ovládá se přes něj v podstatě vše – od rádia, přes navigaci, nastavení samotného auta až po klimatizaci. Chcete-li přepnout rádio a přitom sledovat navigaci, není to možné. Vždy budete muset změnit obrazovku na to či ono zobrazení. Větší z displejů, na vrchu palubní desky, zobrazuje jízdní údaje jako rychlost, otáčky, palubní počítač a nebo obrázky, které si lze do paměti nahrát. Klasické tlačítkové ovladače ani mechanické budíky v autě své místo nemají.

Přečtěte si také:  Test Peugeot 2008 1,2 PureTech 130 S&S GT Line (2020)

test-citroen-grand-c4-picasso-20-bluehdi-at-p2

Testované auto bylo vybaveno motorem 2,0 BlueHDI o výkonu 110 kW/150 koní a s točivým momentem 370 Nm. Troufnu si říct, že jde o ideální volbu. Motor je tichý, je velmi dobře odhlučněn, a tak neobtěžuje posádku nepříjemným hlukem.

Rozhodně má dostatek elánu, který sice trochu umírní automatická převodovka s klasickým hydrodynamickým měničem, ale od auta tohoto typu se nedá očekávat mrštnost sporťáku… Citroën Grand C4 Picasso se naopak pohybuje poměrně těžkopádně, jeho podvozek je pohodlný, posádku houpavě konejší, ale neznamená to, že by se snad zatáček bál. I přes své měkčí nalazení a vyšší stavbu se zbytečně nenaklání. Nastavení a sladění podvozku, který ani po přejetí větší nerovnosti nevydá nepříjemný ráz ani ránu, je jednou z nejlepších věcí na celém autě. Snad jen od pneumatik se linul nepříjemný hluk, přisuzuji to však zvolenému zimnímu obutí. Svou tichostí naopak překvapily motorky elektrického otevírání oken.

Motor byl spojen s novou šestistupňovou převodovkou, která výkon i točivý moment motoru přenášela na kola přední nápravy. V rozpacích jsem byl z jejího voliče netradičně umístěného před volantem. Šlo totiž o „tykladlo“, o jehož pevnosti a bytelnosti jsem nebyl úplně přesvědčen a každou změnu režimu jsem s ním raději zacházel velmi opatrně. Převodovka jako taková je ke zvolenému motoru jako dělaná a k autu se celkově hodí.

Příznivá je – na velikost i hmotnost (1 635 kg) auta – spotřeba paliva. Ačkoliv při testu neodpovídala hodnotám uvedeným v technické dokumentaci (5,2 / 4,1 / 4,5), výsledná spotřeba pohybující se na hranici 6,5 l/100 km vůbec nezní špatně!

test-citroen-grand-c4-picasso-20-bluehdi-at-p3

Zajímavým počinem je tzv. aktivní tempomat – neplést s adaptivním! Je to totiž takový „poloadaptivní“ tempomat. Radar si hlídá odstup (dá se nastavit, minimálně 1 s) před autem jedoucím před vámi, pokud auto zpomalí a vy se začnete přibližovat, začne Citroën brzdit motorem, brzdy aktivovat neumí. Pokud to nestačí, musíte iniciativu převzít vy a zabrzdit auto sami.

Hodně se mi líbí vnější design auta, působí futuristicky, jako kdyby automobilka vypustila koncept, zejména při pohledu zpředu. Mohou za to nejen LEDky pro denní svícení, které fungují také jako blikače, ale i úzká přední světla. Podobný dojem pokračuje i z boku, kde jsou vidět povedené panely D sloupku přecházející do střešních ližin, ale i zezadu, kde jsou rozměrné svítilny s diodami pro potkávací, brzdová i couvací světla.

Přečtěte si také:  Test Volkswagen up! GTI (2020)

Musím říci, že ačkoliv rodinná auta nejsou mým šálkem kávy a mám raději jiná auta, týden strávený s Citroënem Grand C4 Picasso byl příjemný. Tohle auto překvapí hladkostí a kultivovaností už od prvního nastartování a rozjetí. A nestojí majlant! V základu vás vyjde na akčních 425 tisíc Kč, za testované provedení však zaplatíte přibližně o 300 tisíc Kč více. Ale to také není vůbec špatné… 😉

Technické údaje:
Typ vozu: Nový
Značka: Citroën
Typ: Grand C4 Picasso
Motor: řadový čtyřválec
Objem válců: 1 997 ccm
Plnění motoru: turbodmychadlo
Palivo: nafta
Pohon: přední kola
Výkon: 110 kW/150 koní při 4 000 ot./min
Točivý moment: 370 Nm při 2 000 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h: 10.2 s
Maximální rychlost: 207 km/h
Převodovka: automatická šestistupňová
Spotřeba paliva (l/100 km): 5.2 / 4.1 / 4.5
Délka: 4 597 mm
Šířka: 1 826 mm
Výška: 1 634 mm
Rozvor: 2 840 mm
Pohotovostní hmotnost: 1 635 kg
Objem zavazadlového prostoru: 170 (7 sedadel) / 645 – 725 / 1 843 litrů
Ceník: k nahlédnutí zde