BMW má s roadstery v novodobé historii poměrně slušný úspěch. V průběhu času se ale mění nejen předpisy, ale i zákaznické preference a z aut mizí manuální převodovky. V novém BMW Z4 si ji můžete pořídit pouze k základní motorizaci. A právě tuto konfiguraci jsme vyzkoušeli v testu.
Více než 30letá historie moderních roadsterů
Mnichovský výrobce započal v novodobé historii éru roadsterů v (pro nás revolučním roce) 1989. Tehdy totiž světlo světa spatřilo BMW Z1, které bylo malým autem s dveřmi otevírajícími se zasunutím do prahů. Vyrábělo se ale pouze dva roky a vzniklo kolem 8 tisíc kusů.
O další čtyři roky později, v roce 1995 bylo představeno BMW Z3, tedy auto, které už stálo na počátku toho, jak mnichovské roadstery známe dnes. Auto s dlouhým předkem a pohonem zadních kol, přičemž kabina je posunuta až k zadním kolům. Stejný recept pak přinesl nástupce v podobě BMW Z4, který je tu nyní už ve třetí generaci.
I tentokrát jde o roadster se stejným receptem. Na rozdíl od předchozích generací ale nevyjede i jako kupé. Ono vlastně kupé vzniklo, ale vyrábí se jako Toyota Supra, která sdílí totožnou, ale jinak naladěnou techniku.
Chceš Z4 v manuálu? Jedna možnost by tu byla
Moderní automobilová doba je svázána předpisy tak moc, že tomu výrobci svou nabídku výrazně upravují. Už dávno neplatí, že by automatické převodovky spotřeby zvyšovaly, ba právě naopak. Nabízejí více rychlostních stupňů než převodovky manuální a zároveň jsou rychlejší. A chtějí je i zákazníci, i proto se v nabídkách objevují čím dál více.
Navíc v nabídce prémiových výrobců automaty prakticky zcela vytlačují manuály a modely, ve kterých si můžete řadit sami, byste u každého z výrobců spočítali na prstech jedné ruky, velmi výjimečně byste k tomu potřebovali i ruku druhou.
Nejinak je tomu i u BMW, které manuální převodovky nabízí takřka jen k modelům stojícím na platformě UKL, tedy s pohonem předních kol. Manuál můžete mít ale ještě k základním motorizacím trojky, čtyřky a právě Z4.
U BMW Z4 si manuální převodovku můžete pořídit k základní motorizaci 20i sDrive, tedy navíc pouze k zadokolce. Ale nevadí, že jde o základní motorizaci? Vlastně ani ne, je to dvoulitrový benzinový čtyřválec s turbodmychadlem, výkonem 145 kW/197 koní a s točivým momentem 320 Nm. A to nejsou vůbec špatné hodnoty, navíc pokud se podíváte na to, že zrychlení z 0 na 100 km/h je otázkou jen 6.6 sekundy a maximální rychlost je 240 km/h.
Rychlost mu vážně nechybí
Základní Z4 20i sDrive je tedy na papíře rychlé auto, ale co na silnici? Tam je to stejně, protože v přímce nedostatkem dynamiky trpět nebudete. Ve srovnání s vrcholnou Z4 M40i sDrive je samozřejmě výkonový deficit znát, ale pocitově – tím spíše se staženou střechou – v přímce víc výkonu ani nutně nepotřebujete. Tedy za předpokladu, že budete používat řadící páku a držet motor v těch správných otáčkách.
Líbí se mi i naladění podvozku, který je příjemně poddajný a v zatáčkách se Z4 zapírá o zadní vnější kolo. Výkonu je dostatek, nikoliv přespříliš, takže se v zatáčkách můžete do plynového pedálu opřít hodně. Z4 bude příjemně jistá a nerozhodí ji ani nerovnost, pořád drží stopu. Projíždět s ní úzké, ale i široké zatáčky je nakonec docela zábava. Pokud budete sledovat rychloměr, budete možná překvapení, jakými rychlostmi – a přitom jistě – jedete.
Je škoda, že projev motoru je vlastně plochý. Jak ručička otáčkoměru prochází stupnicí, nic se výrazně nemění, není tu žádná špička, žádné vzrušení na konci. To auto prostě jede, výkon negraduje, ale na druhé straně ani neuvadá.
A co zvuk, který se line z dvojice reálných koncovek výfuku v zadním nárazníku? Je sytý, ale nepřidává k tomu žádné prskání, ale ani střílení. A to je škoda, protože u kabrioletu nebo roadsteru by se přesně něco takového hodilo. Jenže to je prostě dnešní doba, která do výfuků přidává filtry pevných částic, ale i hlukové limity, takže ani dospělá BMW M už neznějí tak, jako v minulosti. Zvuk si ostatně můžete poslechnout ve videu.
Kompaktní karoserie je skvěle vyztužena. Ani při ostřejší jízdě nebo na nerovnostech prakticky nebyl znát žádný krut. Skelet Z4 působí pevně a auto se vlastně nijak nepříjemně nekroutí.
Závěr a cena
Základní motorizace BMW Z4, kterou je bezmála 200koňový benzinový dvoulitr, překvapila dynamikou. Zrychlení i pružná dynamika je rozhodně více než dostatečná, jen na blbnutí v zatáčkách to úplně není, protože tolik výkonu tu zase není. Skvěle naladěný je i podvozek, ten je totiž o poznání komfortnější než u vrcholného šestiválce a i díky tomu se do něj lze v zatáčkách pěkně opřít. A manuál? Je to návrat do devadesátek, k původní Z3, protože řazení je pořád stejné, vtáhne vás do děje, auto je v tu chvíli „jen vaše“ a vy jedete, kam chcete a jak chcete. Nebudete rychlejší než s automatem, ale klikaté okresky si jednoznačně užijete víc.
A co vás to bude stát? Jak už tu několikrát zaznělo, testovaná verze je tou základní, tedy v ceníku s nejnižší cenou. BMW ji nacenilo na 1 034 800 Kč s DPH.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,BMW
Typ:,Z4 20i sDrive
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1998 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzin
Pohon:,zadních kol
Výkon:,145 kW/197 koní při 4500 – 6500 ot./min
Točivý moment:,320 Nm při 1450–4200 ot./min
Zrychlení 0–100 km/h:,6.6 s
Maximální rychlost:,240 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.4-7.3 / 5.4-5.0 / 6.1-5.8
Emise CO2:,139-133 g/km
Objem nádrže:,52 litrů
Délka:,4324 mm
Šířka:,1864 mm
Výška:,1304 mm
Rozvor:,2470 mm
Provozní hmotnost:,1480 kg
Objem zavazadlového prostoru:,281 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]