Revoluce u BMW! V Mnichově postavili ostrou předokolku, konkurenci mainstramovým hot-hatchům. Vychází ze současné generace řady 1, jmenuje se BMW 128ti a my jsme ji vyzkoušeli v rámci redakčního testu.
Dvoulitr, automat a samosvor
Spousta lidí teď bude ohrnovat nos a brblat, že tohle přece není BMW, vždyť je to předokolka, ale pojďme zahodit předsudky stranou a podívat se na auto důkladněji. Jasně, je to hatchback, který nemá pohon zadních kol, jeho základem je upravená podvozková platforma z MINI, ale ladili ji i lidé, za kterými stojí opravdu ostrá eMka.
BMW 128ti nestojí na vrcholu nabídky řady 1, ale zůstává těsně pod tím. Tím nejlepším v nabídce je totiž M135i xDrive, ale to může mít pouze pohon všechen kol. Pokud ale čtyřkolku nechcete a spokojíte se s výkonem o přibližně čtyřicet koní nižším, pak je tu pro vás právě 128ti.
To z M135i xDrive vychází, protože inženýři ho vzali jako základ a upravili. 128ti má pomalejší převod řízení, má jinak naladěné tlumiče i tužší pružiny (+8 %), díky čemuž se auto přiblížilo o dalších 10 mm k asfaltu, a také tu je upravená geometrie náprav. Navíc je i kvůli absenci poháněných zadních kol 128ti o cca 80 kg lehčí než M135i xDrive.
Pod přední kapotou je dvoulitrový, turbodmychadlem přeplňovaný čtyřválec s výkonem 195 kW/265 koní a velmi slušným točivým momentem 400 Nm. I přestože jde všechno jen na přední kola, ta s tím na suchu takřka nemají problém. S přenosem na silnici jim totiž pomáhá klasický mechanický samosvorný diferenciál Torsen. Jenže i kvůli tomu je potřeba držet volant pevně, protože má tendence na nekvalitním povrchu tahat za ruce. Volant má ovšem tradičně tlustý věnec a skvěle padne do ruky.
Tuhý podvozek a agilní reakce
Podvozek 128ti je hodně tuhý a lépe – ostatně jako celé auto – funguje ve chvílích, kdy začnete využívat potenciál motoru i zbytku auta. Jakmile začnete šlapat na plynový pedál a auto probudíte k životu, odvděčí se vám poslušností, jistotou a rychlostí. Na jakýkoliv pohyb volantem reaguje opravdu ochotně a předek mění směr s radostí. I motor reaguje (ve sportovním režimu, kdy automaticky vypne Start/stop) na pohyby levačkou rychle a docela rád se vytáčí.
A nakonec i brzdy jsou příjemně ostré, přesto vcelku dobře dávkovatelné. Aby také ne, když jsou pod 18″ disky na přední nápravě čtyřpístkové třmeny zakusující se do kotoučů s rozměry 360 x 30 milimetrů a na zadní plovoucí třmeny s kotouči 300 x 20 milimetrů.
Rychlá jízda na okreskách BMW 128ti jde, přičemž je při ní opravdu jisté a jet s ním rychle není tak složité. I když v M135i xDrive je z řidičského pohledu rychlost dostupná ještě jednodušeji. Vlastně by se dalo říci, že BMW 128ti je bezpečně rychlé. A to není výtka, ba právě naopak!
Na delší cesty?
A pak zpomalíte… A přiznám se, že při pomalé jízdě mě 128ti úplně nepotěšila. To auto zůstává tvrdé od podvozku, ale i reakcemi. Převodovka i reakce motoru jsou i v komfortním režimu stále poměrně ostré a auto sebou poškubává. Je to jako byste vzali závodního koně a chtěli po něm, aby cválal na přehlídce. Rozhodně by si 128ti trochu více jemnosti zasloužila.
Potěší ale projevem motoru i jeho zvukem. Motor je na komfortní režim docela jemný, zrychluje lineárně a jeho zvuk je v nízkých otáčkách decentní. Není podpořen žádným zvukem z reproduktoru a ze dvou koncovek výfuku na zádi se toho mnoho neline.
A spotřeba paliva? Ta se mi při běžné jízdě dařila držet kolem 8 až 9 l/100 km, při ekologickém stylu jízdy se dá dostat i pod 8 l/100 km. K tomu je tady docela velká 50litrová palivová nádrž.
Rozpoznáte ho na první pohled
BMW 128ti dostalo několik specifických designových prvků, díky nimž ho poznáte na první pohled. K jakékoliv barvě karoserie totiž dostává červené doplňky. Jde o vertikální části v předním nárazníku i zadním nárazníku a červené kryty na prahy a samolepky „ti“ před zadními koly. Zajímavým detailem jsou také černé vnitřky předních světlometů. Jasně rozpoznatelná je verze 128ti také v kabině. Ta dostala sportovní přední sedadla a na loketní opěrce je vyšité logo „ti“. Všude je navíc kontrastní prošívání červenou nití.
Subjektivně mám ale rozporuplné pocity z toho, že se tu objevují nejen loga „ti“, ale také typická loga „M“. Přijde mi, že toho je tu moc a emka bych si už odpustil. Testované auto je mělo na předních blatnících a na volantu.
Závěr a cena
Testované BMW 128ti je v nabídce německého výrobce autem poměrně netradičním a jako BMW, na které jsme zvyklí, nejezdí. To ale neznamená, že by jezdilo špatně. Funguje velmi dobře při rychlejší jízdě, kdy se kola pevně drží asfaltu a jízdu doprovází překvapivá jistota. Jet s autem rychle není složité, ale přesto ho díky mechanickému samosvoru musíte držet pevně. Osobně se mi moc nelíbil určitý neklid při opravdu pomalé jízdě.
Pohled do ceníku ukáže, že automat i samosvor jsou v základní výbavě, stejně jako poměrně slušná komfortní výbava. Cena BMW 128ti startuje na částce 1 102 400 Kč s DPH.
Typ vozu | Nový |
Značka | BMW |
Typ | 128ti |
Motor | zážehový čtyřválec |
Objem válců | 1998 ccm |
Plnění motoru | turbodmychadlo |
Palivo | benzin |
Pohon | předních kol + samosvor Torsen |
Výkon | 195 kW/265 koní při 4750 – 6500 ot./min |
Točivý moment | 400 Nm při 1750 – 4500 ot./min |
Zrychlení 0-100 km/h | 6.1 s |
Maximální rychlost | 250 km/h |
Převodovka | sedmistupňová automatická |
Spotřeba paliva (l/100 km) | 7.5 – 6.9 |
Emise CO2 | 170 – 157 g/km |
Objem nádrže | 42 litrů |
Délka | 4319 mm |
Šířka | 1799 mm |
Výška | 1434 mm |
Rozvor | 2670 mm |
Provozní hmotnost | 1520 kg |
Objem zavazadlového prostoru | 380 / 1200 litrů |