Okolo motorových vozidel se vyskytují místa, kam jejich řidiči nevidí. Především řidiči kamionů a autobusů často nemají úplnou kontrolu nad oblastí těsně před vozidlem, za ním, ale i po jeho stranách. Právě tam může být motorkář, cyklista či automobil, ačkoli o něm řidič nemá tušení. Účastník silničního provozu, který se pohybuje v těsné blízkosti vozidla, může řidiči zcela zmizet z pohledu.
Místu, kde se chodec, cyklista, ale i jiné auto může ocitnout, se říká slepý úhel. Řidič totiž nemůže na objekt v tomto místě včas reagovat, protože o něm prostě neví. Především u velkých nákladních aut jsou při couvání a takzvaném zlomení návěsu taková místa velká a omezený výhled z kabiny ještě větší než jindy. Přesto ale řada řidičů toto nebezpečí vůbec nebere na zřetel.
„I když se v policejních statistikách dopravních nehod nevykazují nehody způsobené takzvaným slepým úhlem přímo, jsou velmi časté. Problém mrtvých úhlů je spojen s příčinami ‚nesprávné otáčení nebo couvání‘ a ‚jiný druh nesprávné jízdy‘,“ uvádí Martin Bednář ze společnosti Dekra. Mimochodem, právě tyto příčiny nehod se pravidelně umisťují v top 5 nejčastějších příčin dopravních nehod.
Není dobré spoléhat se na elektroniku
Kde přesně onen slepý úhel vlastně je? Podle Dekry jde o zóny po obou stranách vozidla, ale především v úrovni kabiny, dále těsně před vozidlem a za celou zádí vozidla. Především chodci a cyklisté by se měli kolem aut, hlavně pak těch nákladních nebo kolem autobusů, pohybovat v dostatečné vzdálenosti. Tedy tak, aby si byli jisti, že na ně řidič z kabiny dobře vidí. A pozor, platí to i pro osobní auta. Je pravdou, že většina motorových vozidel, včetně náklaďáků, má dnes systém, který hlídá mrtvý úhel a to, jestli se v něm někdo nepohybuje, ale není dobré se na něj stoprocentně spoléhat.
V případě řidičů osobních aut je dobré vědět, že ve slepém úhlu se nacházíme prakticky vždy, když máme skoro stejnou rychlost jako auto jedoucí vedle nás. Právě tato takřka vedle sebe jedoucí auta jsou si navzájem velmi nebezpečná. Z okna totiž řidič druhé auta neuvidí, v zrcátku také ne, protože to vidí dál, než auto jede. A tak si často myslí, že může přejet do vedlejšího pruhu. Ideální je aby se řidič při takové změně jízdního pruhu raději přesvědčil na vlastní oči. Jen tak může mít jistotu, že žádné auto nebo třeba motorkáře nemá ve slepém úhlu.