Mezi sportovními modely a speciály značky Škoda patří jedno z čelných míst vozu Škoda Sport, doposud poslednímu českému automobilu, který nastoupil do slavného čtyřiadvacetihodinového vytrvalostního závodu Le Mans s českou posádkou.
V letošním roce si Škoda Auto připomíná 120 let od počátku svých sportovních aktivit. V památném roce 1901 byl firmou Laurin & Klement vyslán – jako první tovární jezdec – na tehdy nejtěžší soutěž Paříž–Berlín, dlouhou 1196 km, známý motocyklový závodník Narcis Podsedníček a hned napoprvé si vedl znamenitě. Automobilka z Mladé Boleslavi si své sportovní úspěchy letos postupně připomíná prostřednictvím osmnácti závodních speciálů, které v různých obdobích šířily její slávu doma i v zahraničí.
V 50. letech minulého století byly automobilové závody v Československu vším možným, jen ne perspektivní disciplínou – vojenská doktrína počítala hlavně s motocykly. Na počátku této dekády, v roce 1950, se ale jel také první ročník nově vzniklého seriálu vozů formule 1 a už rok předtím se konal první poválečný ročník slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans.
Sport se základy modelu Škoda 1101 „Tudor“
Touha vyzkoušet československý výrobek v mezinárodním porovnání, jakož i snaha ověřit životnost sériových dílů a propagovat vozy Škoda v zahraničí vedly ke stavbě sportovního derivátu vozu Škoda 1101 „Tudor“, představeného v roce 1946. Nový závodní vůz Škoda Sport dostal odlehčený podvozek typu Škoda 1101. Kvůli malé výšce muselo být upraveno rozmístění agregátů. Páteřová roura byla zkrácena o 400 mm, zatímco přední rozvidlení bylo prodlouženo. Byla pozměněna i poloha řízení a pedálů. Vůz získal nízkou otevřenou dvousedadlovou karoserii, ručně vyrobenou z hliníkového plechu. Palivová nádrž byla přesunuta za sedadla, dodávku paliva zajišťovalo elektrické čerpadlo. Maska vozu dostala pětici žeber, stejnou jako u modernizovaných sériových vozů, a dva světlomety. Škoda Sport používala převážně sériové díly Tudorů, včetně české 12V elektroinstalace PAL nebo pneumatik Barum. Byly vyrobeny dva vozy opatřené motorem 1,1 litru, oba v modrém laku. Jeden vůz, určený pro starty ve třídě do 1500 cm³, byl vybaven Rootsovým kompresorem, se kterým dosahoval výkonu 56 koní. Vůz bez kompresoru, určený pro skupinu do 1100 cm³, měl výkon 42 koní.
Z Brna do Le Mans
Oba vozy poprvé startovaly 25. září 1949 v závodě o Cenu města Brna, který předcházel dodnes poslední Velké ceně Československa pro monoposty Grand Prix. Na voze bez kompresoru startoval Jaroslav Netušil a třídu do 1100 cm³ vyhrál, Václav Bobek na přeplňovaném voze skončil ve třídě do 1500 cm³ druhý.
Pro start v Le Mans doznala Škoda Sport řady dalších úprav, souvisejících s vytrvalostním charakterem závodu. Vybrán byl vůz bez kompresoru, který byl na základě dosavadních zkušeností a francouzských předpisů přepracován. Jeho rozvor byl zvětšen o 180 mm, po stranách masky přibyly dva přídavné světlomety a vůz dostal lak v národních barvách. Dále byl kvůli symetrii doplněn štítek u spolujezdce a pro závod byl opatřen pneumatikami Michelin. Plně natankovaný vůz vybavený nářadím a náhradními díly (jen ty se směly během závodu použít k opravám) vážil stále vynikajících 700 kg. Pod přední kapotou pracoval osvědčený vodou chlazený čtyřválec objemu 1089 cm³, který díky zvýšenému kompresnímu poměru 8,6:1, osazení karburátorem Solex 40 UAIP a dalším úpravám dával výkon 37 kW/50 koní při 5200 ot./min. Na tehdy obvyklé závodní palivo, směs benzínu, etanolu a acetonu, dosahovala Škoda Sport rychlosti až 140 km/h při spotřebě jen asi 12 l na 100 km. Na plnou nádrž se dalo jezdit čtyři hodiny, takže Václav Bobek a Jaroslav Netušil byli s to zvládat bez zastávek citelně delší úseky než jejich konkurence.
Škoda Sport v závodě 24 h Le Mans 1950
Závod byl odstartován 24. června 1950 ve čtyři hodiny odpoledne klasickým způsobem – vozy na jedné straně dráhy, jezdci na druhé a poklusem, kdo skočí za volant dřív. Střídající se tovární jezdci Václav Bobek s Jaroslavem Netušilem si od samého startu vedli velmi dobře. Po třinácti hodinách, ve 121. kole, ale vůz ztratil výkon a musel z nadějně rozjetého závodu odstoupit. Kvůli neuvěřitelné maličkosti – prasklé pojistce pístního čepu. Opravovat se smělo pouze pomocí dílů vezených s sebou v závodícím automobilu… Do té doby si však Škoda Sport vedla znamenitě: Tovární posádka se průměrnou rychlostí 126 km/h probojovala na 2. místo třídy do 1100 cm3. Působivé bylo také její 5. místo v celkovém průběžném hodnocení podle koeficientu výkonnosti. Nebylo žádnou útěchou, že do cíle nakonec nedorazil žádný ze soupeřů třídy do 1100 cm³. Ze 112 toho roku přihlášených zájemců přitom pořadatelé pustili na trať rekordně vysoký počet posádek – 60.
Úspěch na Le Mans byl pro Škodu Sport před 70 lety na dosah. Zkazila ho součástka za pár haléřů
V dalším ročníku Le Mans se již vůz Škoda na startu z politických důvodů neobjevil, a tak se můžeme jenom dohadovat, jak by se mu dařilo, kdyby ho technická závada nepotkala – v roce 1951 debutovalo v Le Mans ve třídě do 1100 cm³ Porsche 356 a jeho časy na jedno kolo za výkony vozu Škoda Sport v předešlém ročníku zaostávaly! Do Le Mans se Škoda Sport ve své době sice už nikdy nevrátila, v následujících dvanácti letech se ale zúčastnila dalších 80 závodů a většinou velmi úspěšně. Žel šlo především o závody pouze československé nebo východoevropské, v nichž startovaly posádky z dalších lidově demokratických zemí.
Škoda Sport byla postupně osazována čím dál silnějšími motory. V posledním stadiu vývoje přišla karburátorová verze o výkonu 120 koňských sil, pak motor se dvěma kompresory, který dosahoval až impozantních 190 k. Po některých aerodynamických modifikacích dosáhl vůz z Le Mans roku 1953 československého rychlostního rekordu ve třídě do 1100 cm3: 160,1 km/h. Po vyřazení ze škodovácké tovární stáje speciály skončily v rukách soukromých jezdců, kteří s nimi závodili až do roku 1963.
V roce 2020 byl u příležitosti 70. výročí posledního startu v Le Mans plánován start vzorně zrenovovaného vozu Škoda Sport, skutečného účastníka památného závodu, ve vzpomínkovém klání Le Mans Classic, pandemie Covid-19 však vedla ke zrušení závodu.