Po vstupu koncernu VW do automobilky Škoda v roce 1991 začal rozsáhlý investiční program. Jedním z klíčových milníků bylo uvedení přelomové modelové řady Škoda Octavia, pro kterou vznikla zcela nová výrobní linka v mladoboleslavském závodě. Právě před 30 lety, 14. února 1995, položili její základní kámen tehdejší prezident České republiky Václav Havel a předseda představenstva koncernu Volkswagen Ferdinand Piëch.
Investice dosáhla 11 miliard korun a výroba se v hale M13 rozjela již v září 1996. Tato moderní, vysoce flexibilní výrobní linka se dnes přizpůsobuje měnícím se požadavkům zákazníků a vyrábí modely Octavia s výkonnými spalovacími motory, stejně jako plně elektrické modely Enyaq a Elroq.
„Před třiceti lety byl položen základní kámen naší moderní montážní haly M13, která s modelem Octavia zahájila novou kapitolu úspěšného příběhu společnosti Škoda Auto. Díky špičkovým technologiím, inovativnímu modulárnímu výrobnímu systému a silnému důrazu na udržitelnost přináší tato investice koncernu Volkswagen společnosti Škoda Auto i nadále prospěch. Dnes Octavia stále sjíždí z výrobní linky M13, a to i jako mild-hybrid, vedle našich plně elektrických modelů Elroq a Enyaq. Díky této flexibilitě zůstává mladoboleslavský závod Škoda jedním z nejefektivnějších výrobních závodů v Evropě s roční kapacitou haly M13 přibližně 330 000 vyrobených vozů,“ říká Andreas Dick, člen představenstva Škoda Auto za výrobu a logistiku.
Výstavba moderní výrobní haly trvala pouze 1,5 roku
Symbolické poklepání na základní kámen budoucí výrobní haly proběhlo 14. února 1995 za přítomnosti prezidenta České republiky Václava Havla a předsedy představenstva koncernu Volkswagen Ferdinanda Piëcha. Slavnostního aktu se rovněž zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý a tehdejší předseda představenstva Škoda, a.s. Ludvík Kalma.
Samotná výstavba haly, za jejímž architektonickým řešením stál ateliér Güntera Henna z Mnichova, trvala přibližně 1,5 roku, otevření proběhlo již 3. září 1996. Byl to jeden z nejmodernějších výrobních závodů v Evropě a díky mnoha významným investicím a transformaci na e-mobilitu jím je dodnes. Díky modulárnímu přístupu k výrobě je montážní proces optimalizován přepravou karoserií po dopravníkovém pásu přes hlavní část haly, kde byly na určených stanovištích podle principu just-in-time instalovány kompletní konstrukční díly a podskupiny (například: motory, sedadla nebo kola). Tento systém přinesl vysokou efektivitu i značnou úsporu nákladů.
V souvislosti s novou výrobní linkou došlo i k zásadním investicím do modernizací provozů lisovny, svařovny a stavbě nové lakovny. Tím, že Škoda vyrábí v okolí také baterie pro plně elektrické modely dalších modelů koncernu Volkswagen, vytváří další synergie, které přinášejí prospěch zákazníkům i jejímu obchodnímu modelu.
Škoda Octavia nasměrovala automobilku ke globálnímu úspěchu
Od samého počátku bylo zřejmé, že plný potenciál značky Škoda může být naplněn pouze zcela novým, moderním vozem. Zlom nastal v roce 1996, kdy byl na trh uveden model Škoda Octavia. Z nové tovární haly, která disponovala výrobní plochou 32 000 m² a měla startovací roční kapacitu 90 000 vozů, začaly od 3. září 1996 vyjíždět modely Škoda Octavia první novodobé generace.
Tento zcela nový model zásadně změnil dosavadní směřování značky a odstartoval cestu ke skutečnému globálnímu úspěchu mladoboleslavské automobilky. Škoda Octavia vycházela z platformy PQ34 koncernu Volkswagen a díky tomu měla přístup k široké škále nejmodernějších komponent, ať už šlo o pohonné ústrojí, výbavu či oblast bezpečnosti. Octavia tak jako první vůz značky Škoda dostala do výbavy i boční airbagy, které byly do té doby běžné jen ve vozech vyšších tříd, a premiérově se díky ní ve voze značky Škoda objevil třeba i elektronický stabilizační program ESP. Tato modelová řada, aktuálně ve čtvrté novodobé generaci, je dodnes bestsellerem značky i v jubilejním roce, kdy si automobilka Škoda připomíná 130 let od svého založení.