Škoda 1000 MB letos navíc slaví už své 55leté výročí. A byl to právě tento model, který byl v historii automobilky jedním z těch přelomových. Proč? Protože jako vůbec první škodovka dostal samonosnou karoserii, ale také velmi moderní motor.
Tento motor s hliníkovým blokem nakonec vydržel ve výrobě po další desítky let a z klenotu, od něhož se učily i zavedené západní automobilky, šlo o kus prehistorie. Vždyť se v drobně modernizované podobě dával ještě do novodobé felicie.
Než vzniklo „embéčko“ v podobě, v jaké ho známe dnes, bylo potřeba vůbec vymyslet, jaká koncepce pro zcela novou generaci automobilů bude vhodná. Uvažovalo se o totiž o koncepci ne nepodobné předchozí Škodě Octavia, která měla motor vpředu a pohon zadních kol. Nakonec se to neujalo kvůli „zastaralosti“. Další možností byl motor vzadu a pohon zadních kol, která nakonec vyhrála nad třetí možností, jíž bylo ještě umístění motoru vpřed a pohonem předních kol. Tato koncepce byla tehdy ale příliš nákladná.
Všechny tři prototypy musely být ale otestovány. Auta se totiž před prodejem, respektive před předáním zákazníkům testovala vždy. V průběhu let se jen tyhle testy mění. Testování Škody 1000 MB ale bylo velmi zajímavé.
Jakkoliv šlo o běžné auto, automobilka s ním hodně jezdila mimo silnici, v poměrně náročném terénu. Dokazují to fotky z archivu automobilky, na kterých jsou vidět prototypy v místech, kam bychom s takovým autem nikdy nejeli.
Jen do května 1962 ujelo 50 prototypů celkem 1 598 840 kilometrů, mimo jiné při extrémních mrazech na území Sovětského svazu. Zkoušky brzdové, palivové a chladicí soustavy se odehrávaly na Kavkaze, kde trojice vozů čelila až 45°C ve stínu.
Mimochodem víte, že kromě klasického čtyřdveřového sedanu vyrobila automobilka i další modely? Poměrně známé je kupé Škoda 1000 MBX. Méně známé jsou však kabriolet nebo Škoda 1000 MB kombi, kterému se díky motoru naležato přezdívalo „Hajaja“.