Automobilka Land Rover letos slaví 65 let a při té příležitosti jsme mohli okusit legendu v podobě Defenderu a jeho modernějšího nástupce (tedy prapůvodně, nakonec zůstaly oba modely ve výrobním programu pospolu), model Discovery 4, na silnici, na polních cestách, ale i v těžším terénu. A věřte nám, že jsme oba modely prověřili opravdu důkladně.

Když jsme dorazili na místo setkání do restaurace nedaleko Prahy, stály tam v řadě vyskládané vozy – vedle několika velkých a moderních Discovery 4 se krčily vysoké úzké a na pohled nemoderní Defendery. Jejich vzhled se za celé dekády prakticky nezměnil. Vybírat jsme mohli z několika verzí – speciální edice Rough, Double Cab Pick Up nebo s klasickou karoserii Station Wagon.

První volba padla na speciální edici Rough, kterou lze na první pohled poznat podle několika vcelku výrazných odlišností. Edice Rough totiž nabídne bronzovohnědou (jako v našem případě) nebo stříbrnou metalízu kontrastující s černou střechou, speciální černá litá kola s terénními pneumatikami, masku chladiče v barvě karoserie, nášlapy prahů na boků a na zádi světla tvořená diodami (!) a pár dalších detailů.

Netrpělivě v ruce svírám klíč od auta a přívěsek s dálkovým ovládáním centrálního zamykání a pomalu kráčím k autu. Stiskem tlačítka odemykám, sahám po klice a otevírám dveře. Vyskočím do vysoké kabiny a zavírám dveře s typickým kovovým cvaknutím. Miluju ten zvuk! 🙂 Zasouvám klíček do spínací skříňky umístěné vlevo od volantu a startuju. Defender naskočí a zaplní kabinu typickým naftovým zvukem. Už to ale není ten starý brutální klapot, protože před dvěma lety se pod kapotu nastěhoval nový motor původem z Fordu Transit. Byla to nutnost, plní normu Euro 5.

Z objemu 2,2 litru vyždíme výkon 90 kW/122 koní a točivý moment hodně slušných 360 Nm. Defender mě při jízdě velmi mile překvapil. Po silnicích se s ním dá jezdit hodně svižně a ani na dálnici se neztratí. Pokud si nedáte pozor, klidně schytáte pokutu od dálničního Passata… 😀 Omezovač zasahuje až ve 145 km/h a rozdíl mezi 110 km/h a necelými 150 km/h stěží poznáte. Je to adrenalin tak i tak a se vzrůstající rychlostí už se pocit z jízdy moc nemění…

To ale mluvíme stále o edici Rough s širokými a hlučnými terénními pneumatikami. Standartní Defender s úzkými a vysokými silničními užovkami je o poznání nestabilnější, což se ještě více projeví na mokré silnici. I převod řízení je tak obrovský, že abyste trochu zatočili, je potřeba volantem otočit skoro o jednu otáčku. Odměnou vám je ale pocit, který v dnešních autech nezažijete, totiž Defendera musíte řídit! 🙂

Zcela jiná kapitola to je v Discovery 4. Ten si – i díky příplatkovému vzduchovému odpružení – po silnici jen tak pluje. V kabině vládne ticho, klid a pohoda a kilometry ubíhají. Nástrahy silnic vyžehlí vysoké pneumatiky a komfortní podvozek tak, že skoro ani nepoznáte, že jste projeli dírou a naftový šestiválec pod kapotou si jen tiše brumlá.

A hodně podobná situace nastane i v terénu. Defender se tam přece jen cítí lépe než na silnici a samozřejmě také lépe než Discovery 4. I tady jde však o zcela odlišná auta. Discovery 4 vám jízdu v terénu dá skoro zadarmo, v Defenderu si to musíte oddřít.

Defender disponuje šestistupňovou manuální převodovkou s redukcí a v základní výbavě uzavíratelným středovým diferenciálem, který ne vždy zafunguje na poprvé… Jinak ale nemá nic. Žádné ESP, žádné asistenty… Jen volant, dvě páky, tři pedály a řidič. Discovery 4 také nabídne redukční převodovku, i když automatickou, jen o zbytek se postará elektronika – výškově stavitelný vzduchový podvozek, nastavení jízdních režimů Terrain Response či všemožné další asistenty (sjíždění kopců, a podobně). Řídící jednotky takřka vše udělají za řidiče.

Obě auta vyjedou i takové terény, kam byste se pěšky neodvážili, jen to každý z nich zvládne úplně jinak. V Defenderu je to poctivá řidičova práce doplněná o neskutečné záplavy adrenalinu, kdežto v Discovery 4 jen šlapete na pedály a točíte volantem a ve finále si řeknete, že je to nuda (samozřejmě pouze ve srovnání s Defenderem).

Jenže zatímco Defender si jízdu v těžkém terénu opravdu náramně užívá, Discovery 4 z něj už tak nadšený není. Přeci jen byl vyvíjen s ohledem na to, aby se s ním dalo jezdit pohodlně také po silnici. Po výjezdu z terénu, kde vyberte pár pořádně bahnitých louží, se vám zanesou čidla, mezi kryty kotoučů a kotouče samotné se dostanou kamínky a ty zvuky, které pak auto vyluzuje, vás budou tahat za uši.

Na těchto dvou autech je opravdu poznat, jak doba za více než půl století postoupila. Když teď zapomeneme na Defendera, který by se s námi měl za dva roky s příchodem nové generace už, bohužel, definitivně rozloučit, a vezmeme v potaz nové modely, tak narozdíl od většiny ostatních rádoby terénních SUV-éček si automobilka Land Rover zachovává u VŠECH svých modelů (i u Range Roveru nebo Range Roveru Evoque) to, proč prapůvodně tato auta vznikla – možnost zdolat i těžší terén. Přesto se auta neztratí na silnici a můžete s nimi bez problémů zajet i třeba večer na představení do divadla. Takových aut už dnes moc není, napadají mě snad jen dvě: Toyota Land Cruiser či Mitsubishi Pajero… A je to škoda! 🙁

Podívejte se do fotogalerie, že jsme auta opravdu nešetřili. Pokud byste něco podobného chtěli zažít také, není nic jednoduššího než se přihlásit na Land Rover Experience! 😉

-PS-