U některých nehod je naprosto zřejmé, kdo havárii způsobil. Je tedy také hned jasné, která pojišťovna bude vyřizovat pojistné plnění. Občas se však objeví případ, nad kterým si i zkušení likvidátoři musejí chvíli lámat hlavu. Bylo tomu tak třeba při jedné srážce tří vozidel na dvouproudé silnici – Peugeotu, BMW a Dacie – který zachytila palubní kamera jednoho z nich.
Co se vlastně stalo? V tomto případě nešlo o klasickou hromadnou srážku, kdy řetězově nabourá jedno vozidlo do druhého. Prvním aktérem příběhu byl řidič bílé dodávky Peugeot, který jel v dešti příliš rychle a na dvouproudé silnici narazil do levých svodidel. Zůstal tedy stát v levém jízdním pruhu. Postupoval podle předpisů a na vozovku umístil výstražný trojúhelník.
Ve trojúhelník vidíme a vidíme také BMW v pravém pruhu. Podle pojišťovny Slavia, která tuto nehodu řešila, se nehody zúčastnilo i starší BMW, jehož řidič jel rychleji, než mu dovolovalo počasí, auto i jeho zkušenosti. Lekl se toho, co viděl před sebou, dostal smyk a naboural do pravých svodidel, od kterých se odrazil a směřoval ke středovým svodidlům. Za BMW už v dešti uháněl rychlostí i více než 145 km/h řidič Dacie. Z videa je zřejmé, že se počasím, kdy na silnici stojí voda, ani viditelností netrápil.
Kdo je podle předpisů viníkem nehody?
Na první pohled se může zdát, že škodu na ostatních autech způsobil nepřímo řidič Peugeotu, který vzhledem k vlastní kolizi „parkoval“ v levém pruhu. Ten si ale ve skutečnosti pouze způsobil škodu na svém vlastním vozidle. Náhradu škody by po něm mohl požadovat jen správce vozovky, resp. majitel svodidel.
V případě černého BMW byla situace obdobná. Přitěžujícím faktorem ovšem byla skutečnost, že této nehodě šlo předejít, kdyby byla jízda tohoto řidiče obezřetnější. Podobně tak u řidiče Dacie. Kdyby jel pomaleji a stihl zareagovat včas, měl šanci se nehodě zcela vyhnout.
Míra účasti u jednotlivých aktérů havárie byla tedy po prostudování mnoha faktorů následující: BMW 35 %, Dacia 65 % a Peugeot 0 %. Následky po této kolizi tak pojišťovny platily částečně z povinného ručení a částečně z havarijního pojištění. Pokud však majitelé těchto automobilů měli „havarijko“ sjednané. Jinak by si museli část škody zaplatit sami.