Odborníci slibovali, že přibližně v polovině letošního roku by se měla „čipová krize“ zlepšit. Nejnovější vyhlídky ale tak optimistické nejsou a tvrdí, že výraznější zlepšení této situace čekat nemůžeme.
Nedostatek čipů brzdí automobilovou výrobu, protože dnešní moderní auta se bez polovodičů ani nerozjedou. Na chipy fungují třeba i světlomety a po jednom z chipů v zadních světlometech má třeba i Škoda Fabia a třeba každé BMW má v sobě chipů tisíce. Ovšem problémem není jen samotný nedostatek chipů, ale také jejich cena, která se v posledních letech o stovky až tisíce procent zvýšila.
To, že zlepšení nemáme očekávat, říká analytická společnost Roland Berger. Ta před pár dny vydala studii s názvem „Jak překonat krizi polovodičů. Přetrvávající strukturální selhání vyžadují strategickou reakci automobilového průmyslu“. V té se mimo jiné píše, že poptávka po polovodičích narostla od roku 2020 do roku 2022 o 17 %, ale výroba se zvýšila jen o 6 %. Současná kapacita výrobců polovodičů pro automobilový průmysl je prý aktuálně na 97 %.
Šéf této analytické společnosti Stefan Schaible si nemyslí, že optimismus, který mají ohledně konce čipové krize šéfové velkých automobilových značek a další lidé z automotive průmyslu, je na místě. Naopak tvrdí, že v tuto chvíli není možné, aby se čipová krize nějak vyřešila. Rozdíl mezi poptávkou a výrobou se bude – v případě, že výrobci nepostaví nové linky – dále rozšiřovat, protože auta budou stále „chytřejší“.
Hyundai chce nedostatek čipů vyřešit po svém. Bude si je vyrábět
A výrobci čipů s největší pravděpodobností nové linky na polovodiče pro automobilky opravdu nepostaví, protože automobilky chtějí staré typy polovodičů. Studie také tvrdí, že změnu musejí udělat i automobiloví výrobci. Na krizi prý vyzraje ten, kdo přestane používat staré chipy a přizpůsobí se těm novým, lepším, chytřejším, ale také znatelně dražším. ale to nebude úplně jednoduché, protože každá generace auta je na trhu přibližně 8 let a minimálně přibližně poloviční dobu trvá vývoj té nové.
Dalším alespoň částečným řešením by mohla být změna výroby, kdy by se to u chipů mělo změnit z tzv. „just-in –time“ na „just-in-case“, tedy na větší skladové zásoby, ze kterých by se dalo čerpat. To by ovšem znamenalo další finanční náklady, protože by automobilka musela držet sklad, ale také vydat více peněz za materiál.
Studie společnosti Roland Berger říká, že většího zlepšení se v letošním roce nedočkáme. Pokud by nějaké zlepšení mělo přijít, pak by to mohlo být až v roce 2023 nebo dokonce 2024. Do té doby se musíme připravit na to, že dlouhé dodací lhůty aut i jejich neustálé zdražování neskončí.
Podobný pohled na to má i šéf Volkswagenu anebo také nastupující šéf společnosti Bosch Stefan Hartung. I ten předpovídá, že problémy s nedostatkem polovodičů budou přetrvávat po celý rok 2022. „Řekněme si na rovinu, že čipovou krizi se zatím vyřešit nepodařilo,“ komentoval situaci Hartung v rozhovoru pro časopis Focus, který zveřejnila agentura DPA a dodal: „Každý chybějící chip může znamenat, že elektronický systém řízení, a tedy vlastně auto jako celek, nebude možné vyrobit. Toto nás bude stát dost energie i v roce 2022.“