Slavia pojišťovna se dlouhodobě zabývá tématem nepozornosti za volantem, zejména s přihlédnutím k chování mladých řidičů. Studie z různých zemí opakovaně ukazují, že zatímco jistá míra nepozornosti za volantem se týká každého, mladí řidiči do cca 25 let věku jsou z hlediska rizikovosti specifickou kategorií. Kvůli fyziologii mozku je normální, že některé situace zkrátka vnímají jinak, což zvyšuje jejich nebezpečnost v provozu. “Kombinace objektivní osobnostní nevyzrálosti a obav daných malou mírou zkušeností je špatným základem pro bezpečnou jízdu,” říká Radek Ambler, vedoucí likvidace pojistných událostí motorových vozidel ve Slavia pojišťovně.
Pro mladé řidiče jsou podle diplomové práce Zuzany Šejdové, obhájené na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obecně společné tyto vlastnosti: impulsivnost; sebestřednost, a z toho plynoucí preference práv před povinnostmi; nižší pocit odpovědnosti za svá rozhodnutí a jednání, netolerance k potřebám a pocitům ostatních; vyhledávání nebezpečí a dobrodružství; experimentování, jednání na zkoušku, chybné vyhodnocení výsledku a další. To všechno jsou obecné charakteristiky mladších dospělých, které se projevují i na jejich řidičských schopnostech.
“Jednou z hlavních příčin nebezpečnosti mladých řidičů je jejich přeceňování vlastních řidičských schopností – takové výsledky lze zjistit například sebehodnotícími metodami v porovnání s ostatními řidiči. Mladí řidiči (muži) se považují nejen za výborné a schopné řidiče, ale dokonce i za lepší řidiče, než jsou jejich starší kolegové,” uvádí se v magisterské práci.
Toto sebehodnocení se zásadně rozchází s výsledky, které za sebou mladí řidiči nechávají na silnicích v podobě následků nehod. „Z celkové populace řidičů tvoří začátečníci pouze tři procenta. Přesto tito řidiči způsobí cirka jedenáct procent všech dopravních nehod. Nepoměr jasně říká, že je třeba směřovat úsilí k jejich vzdělání,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka při zavádění tzv. řidičáku na zkoušku, který v ČR funguje od ledna letošního roku. Jen během prvního měsíce fungování vrátil do autoškol čtyřiadvacet řidičů, kteří během dvou let od obdržení svého prvního řidičského oprávnění spáchali závažný dopravní přestupek.
Studie, která byla před několika lety publikovaná ve Velké Británii, zase na druhou stranu ukázala, že začínající řidiči mají obavy ze zcela běžných situací, jako je jízda po dálnici, předjíždění pomalejších vozidel, nebo zvládnutí komplikovanějších křižovatek. U zkušenějších řidičů naopak hrozí riziko, že v rámci po léta rostoucí jistoty začnou za volantem zkoušet dělat činnosti, které tam rozhodně nepatří. Podle studie z Německa se až čtvrtina řidičů věnuje za volantem činnostem, které odvádí jejich pozornost. Mezi nejčastější příklady těchto činností patří například úprava zevnějšku ve zpětných zrcátkách nebo nasazování si hodinek, šperků či jiných doplňků. Někdo se ale při řízení i převléká, přezouvá nebo bere léky.