Německé dálnice jsou v Evropě jediné, kde na některých úsecích neplatí žádné omezení rychlosti. Pro některé řidiče je to symbol svobody, ale jiní (nejen) řidiči naopak tvrdí, že neomezená rychlost patří do minulosti. A do této debaty vstupují nová data. Extrémně rychlá jízda je na německých dálnicích mnohem vzácnější, než by se mohlo zdát. Přestože řidiči v Německu na dálnici mohou jet tak rychle, jak chtějí, zpravidla toho nevyužívají.
Data z navigačních systémů TomTom za rok 2024 ukazují, že rychlostí nad 180 km/h jezdí pouze 0,3 % sledovaných řidičů. Nejrychlejší desetina se pohybuje v průměru kolem 160 km/h. To dobře ukazuje rozdíl mezi „možností“ a „skutečným chováním řidičů“. Německé dálnice sice na řadě úseků dovolují jet rychleji než jinde v Evropě, ale provoz, hustota dopravy, práce na silnici, počasí i spotřeba paliva nebo odvaha drží většinu aut v podstatně nižších rychlostech.
Nejrychlejší úseky nejsou automaticky extrémně rychlé
Mezi nejrychlejší dálniční tahy v Německu patří A19 v Braniborsku a A95 v Bavorsku. Na A19 vychází průměrná rychlost na 129 km/h, na A95 na 124 km/h. Nejde tak o rychlosti, které by se daly na dálnici s neomezenou rychlostí čekat.
Zajímavé jsou i regionální rozdíly. V Dolním Sasku patří k rychlejším trasám dálnice A31, která vede od Emdenu směrem k dálničnímu uzlu Bottrop. U ní se uvádí průměrná rychlost 123 km/h. Na některých částech dálnice A7, například mezi Soltau a Bispingenem, jede polovina aut nejméně 130 km/h. Nejrychlejší desetina vozidel se tam dostává alespoň na 150 km/h.
Naopak vytížené úseky, kde se rychlost přirozeně řídí provozem, vypadají úplně jinak. Na dálnicích A59 a A40 se provoz pohybuje v průměru kolem 95, respektive 94 km/h. I to připomíná, že otázka rychlosti na německých dálnicích není jen o tom, zda někde formálně platí nebo neplatí limit. Reálné tempo určuje hlavně intenzita provozu.
Do sledování nebyla zahrnuta rychlost nákladních aut, takže čísla ukazují především chování osobních vozidel a dalších uživatelů navigačních dat. Přesto jde o dostatečně silný signál, že slavná německá dálniční volnost není ve skutečnosti využívaná tak masově, jak si část veřejnosti představuje.
Spor o rychlost se vrací kvůli emisím i bezpečnosti
Debata o plošném limitu 130 km/h se v Německu pravidelně vrací, ale jak vidno, ono toto omezení není zase tak moc potřeba. Zastánci omezení rychlosti na 130 km/h upozorňují, že se tím dosáhne nižší spotřeby paliva, nižších emisí, tiššího provozu a větší bezpečnosti. Odpůrci naopak namítají, že většina řidičů stejně nejezdí extrémně rychle, takže plošné omezení by podle nich mělo menší přínos, než si od něj jeho příznivci slibují.
Při plošném limitu 130 km/h by se na německých dálnicích mohlo ušetřit přibližně 1,3 až 2 miliony tun CO₂ ročně. Vyšší teoretický scénář, v němž by auta byla technicky omezena na maximálně 130 km/h, pracuje až s 4,2 milionu tun CO₂ za rok. Pro srovnání, osobní auta a lehká užitková vozidla vyprodukovala na německých dálnicích v roce 2023 celkem 38,7 milionu tun CO₂.
Další důležitý údaj se týká samotné rychlosti provozu. Na sledovaných dálničních úsecích byla v roce 2024 zjištěna průměrná rychlost 114,9 km/h, tedy o 2,1 km/h méně než v roce 2014. Za poklesem může stát více faktorů, mimo jiné rostoucí podíl elektromobilů, dražší paliva a změny v chování řidičů.
Zdroj: spiegel.de, bmv.de, umweltbundesamt.de, adac.de