S jarem se všude roztrhl pytel s dělníky, bagry a opravami. Bylo by to dobře, ostatně naše silnice opravdu nestojí za nic, kdyby ovšem u toho plánování oprav a rekonstrukcí někdo přemýšlel hlavou a ne kolenem.
Proč? Neumíme si totiž vysvětlit, že je rozkopané prakticky celá Praha, a to takovým způsobem, že doprava všude tam, kde nejsou dělníci, zcela kolabuje. Zkusili jste někdy jet z dálnice D6 na Prahu? Sjezd na okruh je uzavřený a Karlovarská ulice nezvládá (a ani nemá šanci) nápor aut, která nemají z dálnice kam jinam jet. Částečně ty kolony ředí D7, ale vzhledem k tomu moc prima umístěnému semaforu, jejím rozměrům a hustotě dopravy jsou zde neustálé kolony. A když už z nich vyjedete, zastavíte se na rekonstruovaném Pražském okruhu.
Rozkopaná je ale i Libušská, dělníci se vrhli i na Husitskou a totální peklo se děje na Českobrodské. Navíc jsou všechny tyto opravy pro nás opravdu zcela nepochopitelně plánovány na dlouhé měsíce a výjimkou není třeba ani rok a půl. To je případ právě Českobrodské ulice, jejíž oprava začala 5. 3. 2018 a skončit by měla, a teď se podržte, 31.8.2019. Jak je tohle možné?
No, a teď ta třešnička na dortu. Rekonstrukce by se brzy měla dočkat i jedna z nejvytíženějších ulic metropole, tedy Vinohradská ulice. Je to prý už opravdu potřeba, protože kolejové vedení v této ulici je v zoufalém stavu a pokud by neprošlo touto velkou rekonstrukcí, nemohly by zde tramvaje jezdit. Oprava by měla trvat asi půl roku, přičemž celou tuto ulici velmi omezí. Vše by mělo odstartovat během několika týdnů. Připravte si tedy pevné nervy.