Přes snížené počty dopravních nehod s fatálními důsledky, zůstávají v meziročním srovnání mladí řidiči nejrizikovější skupinou řidičů. Způsobili 9 % nehod a 15 % úmrtí. Vinou mladých řidičů do 24 let bylo usmrceno 84 osob (meziročně o 10 méně, tj. -11 %), dalších 272 osob bylo těžce zraněno (meziročně o 125 méně, tj. -32 %). Nejvyšší podíl „bodovaných“ řidičů byl potom evidován u řidičů ve věku 24 let.
Mladí řidiči do 24 let zaviní každoročně kolem 10 tisíc nehod. V roce 2019 došlo k meziročnímu snížení počtu těchto nehod o 5 % (celkem 9 574 nehod).
„Stále platí, že nejvíce usmrcených a těžce zraněných zapříčiní mladí řidiči s délkou praxe 1 rok, a to především muži. Tito řidiči tíhnou k tomu na silnici riskovat, nemají ale odhad na limity vozidla a na to, jak řešit krizovou situaci. V roce 2019 mladí řidiči s 1letou praxí usmrtili 24 a těžce zranili 83 osob. Mezi nejčastější příčiny patří nepřizpůsobení rychlosti, vjetí do protisměru a nevěnování se řízení,“ řekl vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Přestože mladí řidiči do 24 let mají v porovnání s ostatními věkovými skupinami výraznější podíl na nehodách s úmrtím, pozitivní zprávou je vývoj u této skupiny a postupné snižování počtu závažných nehod, kde figurují jako viníci.
„Za rok 2019 evidujeme nejnižší podíl (15,4 %) usmrcených a těžce zraněných (12,9 %) osob vinou mladých řidičů od roku 2006. V počtu usmrcených i těžce zraněných bylo dokonce dosaženo předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu,“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu.
Každý druhý postih z povinného ručení je z důvodu jízdy pod vlivem alkoholu
Alkohol a drogy: každá 8. osoba těžce zraněna
„V roce 2019 došlo k meziročnímu snížení počtu usmrcených vinou mladých řidičů pod vlivem alkoholu nebo návykových látek o 15 osob, tj. -79 %. V počtu těžce zraněných, naopak došlo k meziročnímu nárůstu o 3 %,“ říká Mgr. Tomáš Neřold a dodává: „I přes výrazné snížení počtu usmrcených evidujeme vysoký počet nehod (337) mladých řidičů, u kterých byla naměřena hladina alkoholu v krvi 1,51 ‰ a více.“
Krajské srovnání
Nejvyšší podíl na usmrcených osobách vinou mladých řidičů byl v uplynulém roce evidován v Jihočeském a Pardubickém kraji (shodně 26 %), na těžce zraněných osobách pak v Ústeckém kraji (20 %).
Nejvíce usmrcených (17) a těžce zraněných mladých řidičů (45) bylo evidováno ve Středočeském kraji. Vysoký počet usmrcených (15) a těžce zraněných (40) mladých řidičů zaznamenal také Jihočeský kraj. Naopak nejméně usmrcených bylo v Libereckém kraji, kde nebyl usmrcen nikdo. Karlovarský kraj byl potom krajem s nejmenším počtem těžce zraněných mladých řidičů (5).
Řidiči mohou nově zjistit informace o spáchaných přestupcích na Portálu občana
Neopodstatněná jistota
„Mladí účastníci silničního provozu jsou rizikoví jak nedostatkem zkušeností, tak ne vždy zodpovědným chováním, které je pro jedince v tomto vývojovém období specifické, což se odráží ve faktorech podílejících se na vzniku nehod,“ uvádí Veronika Valentová, ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu a dodává: „U řidičů do 24 let je nejčastější selhání na úrovni identifikace, kdy se jedná o chybné vyhodnocení náročnosti trasy.“
Mladí řidiči mají obecně tendenci přeceňovat své řidičské schopnosti a současně podceňují možná rizika, což se projevuje v jízdním stylu, ale také s tím souvisejících příčinách a faktorech přispívajících vzniku nehod.
Z odborných studií vyplývá, že obecně rizikové jednání mladých řidičů je dáno určitým poměrem čtyř faktorů:
- omezená schopnost identifikace rizika
- zvýšená důvěra ve vlastní řidičské schopnosti
- zvýšená potřeba podstupovat riziko
- osobnostní a sociokulturní faktory
Začínající řidiči si poměrně rychle osvojí dovednosti potřebné k řízení motorového vozidla, trvá však podstatně déle, než si vlivem zkušeností osvojí všechny percepční a kognitivní schopnosti nezbytné pro bezpečnou interakci v dopravním prostředí. S přibývajícím věkem a získanými zkušenostmi, dochází k poklesu rizikového chování a nezralosti řidičů.
Mezi nejčastější příčiny nehod mladých řidičů patří nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (19 usmrcených, tj. 24% podíl) a jízda po nesprávné straně – vjetí do protisměru (12 usmrcených, tj. 15% podíl). Třetí nejčastější příčinou mladých řidičů bylo nevěnování plné pozornosti při řízení vozidla (11 usmrcených, 14% podíl).