Že bylo o Green dealu slyšet až moc? Není se co divit. Nizozemský deník De Telegraaf totiž přišel s poměrně zásadními informacemi. Ve svém článku tvrdí, že Evropská komise prý použila více než 20 milionů eur na jeho skrytou podporu. Tyhle peníze měla komise posílat různým nevládním organizacím, které měly s propagací Green dealu pomáhat. Měly dostávat konkrétní úkoly a přitom lobbovat u europoslanců a podporovat v tomto směru i veřejné mínění.
Finanční prostředky na tento skrytý, přesto nakonec vlastně vcelku účinný lobbing měly primárně pocházet z programu EU s názvem LIFE. Ten je primárně určen k tomu, aby chránil životní prostředí a navrhoval opatření ke zlepšení klimatu. Problémem ale je, že program LIFE patří v rámci EU mezi významné zdroje financování projektů zaměřených na snižování emisí, ochranu biodiverzity i adaptaci na změny klimatu. Pracuje s obrovským rozpočtem, vždyť v období od roku 2021 do roku 2027 to je celkem 5,4 miliardy eur (v přepočtu asi 136 miliard korun). I když z tohoto rozpočtu se problém týká nakonec „jen“ 20 milionů eur (v přepočtu je to něco kolem půl miliardy korun), i tak jde stále o obrovské peníze.
Podle informací, které zveřejnil nizozemský deník De Telegraaf, měly být zmíněné peníze použity na různé kampaně, které měly přesvědčovat občany, že s klimatem na zeměkouli je potřeba něco dělat. Týkat se měly podpory zákazu spalovacích motorů, elektromobility, širšího využívání obnovitelných zdrojů anebo třeba udržitelného zemědělství. Například podle smlouvy, kterou De Telegraaf prověřil a má ji k dispozici, mělo být asi 700 tisíc eur z dotací využito na ovlivnění debaty o zemědělství. Jejím výsledkem je, že byla přijata pravidla šetrnější k životnímu prostředí namísto těch, která by pravděpodobně lépe fungovala v praxi.
Šéf evropského automobilového svazu vyzývá EU ke zmírnění pravidel pro ochranu klimatu
Součástí těchto aktivit bylo kromě lobbingu u občanů a v europarlamentu pravděpodobně také pořádání různých akcí, rozsáhlé mediální výstupy, ale i setkávání se se zástupci národních institucí. Nebylo přitom vždy zřejmé (nebo to bylo dokonce zamlčeno), že část nákladů je hrazena právě z těchto peněz. Tento zvláštní způsob financování prý již přiznali i někteří představitelé Evropské komise.
Zveřejnění takových informací samozřejmě rozpoutalo bouři. Někteří europoslanci chtějí zahájení oficiálního vyšetřování. To by mělo prověřit, zda nedošlo k porušení etických norem nebo dokonce k porušení zákona. Požadují rovněž zveřejnění seznamu podpořených projektů a organizací, které se tohoto tzv. stínového lobbingu mohly účastnit.
Takové odhalení nakonec může být docela velký problém. Evropská unie se totiž stále snaží o to, aby lidé Green deal, jehož cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, podporovali. Ono to ale obecně moc nefunguje a například elektromobily se bez dotací příliš neprodávají. Pokud by se ovšem potvrdilo, že Evropská komise opravdu skrytě financovala svou vlastní kampaň zaměřenou na skryté přesvědčování europoslanců i občanů, mohlo by to vyvolat negativní odezvu nejen v jednotlivých členských státech, ale i v samotném Evropském parlamentu a také mezi lidmi (jejich voliči). V sázce teď tedy není jen reputace Evropské komise a fungování programu LIFE, ale i důvěra v již dříve schválená ekologická opatření.
Situace by se měla vyjasnit v následujících týdnech. Pokud by se však tvrzení deníku De Telegraaf potvrdila, mohlo by to znamenat velký průšvih. Mohlo by (a vlastně by asi spíš i mělo) dojít ke zpřísnění kontrolních mechanismů a ke zpřísnění podmínek pro přidělování finančních prostředků na komunikační kampaně ve prospěch ekologických cílů. Mnozí to dokonce považují za zkoušku důvěryhodnosti institucí EU, které dlouhodobě zdůrazňují zásady transparentnosti a oddělení veřejného zájmu od soukromých lobbistických iniciativ. Ale je tomu opravdu tak?