50 let mladé kupé ŠKODA 110 R patří k ikonickým sportovním vozům české historie. V ladně splývající zádi samonosné karoserie pracovala jedenáctistovka s hliníkovým blokem, dvojitý karburátor jí pomohl zrychlit lehké a snadno ovladatelné „Erko“ na 145 km/h. Slavné deriváty v čele s „Porsche Východu“ Š 130 RS řadu let excelovaly na evropských okruzích i rallye.
Atraktivní sportovní vozy jsou neodmyslitelnou součástí nabídky mladoboleslavské značky již více než 110 let. Konstruktéři těží z bohatých zkušeností získaných vítězstvími v závodech a soutěžích. K nejzdařilejším poválečným modelům patří ŠKODA 110 R.
Vývoj odstartoval v roce 1966. Elegantní „Erko“ sdílelo technický základ se sedany Škoda 100/110, karoserie kupé se lišila mírnějším sklonem čelního skla, dvojicí širokých dveří se skly bez rámů, klenutou střechou a především elegantně splývající zádí. Veřejnosti se sportovní novinku z Kvasin představila 5. září 1970 na strojírenském veletrhu v Brně. Během října vzbudilo české kupé pozornost také na významných autosalonech v Paříži, Londýně a Turíně. Nabídka nestačila poptávce, ŠKODA 110 R přitom začínala na 78 tisících korunách, ekvivalentu asi 40 měsíčních platů. Prioritu dostal export, v roce 1973 zamířilo za hranice již 93 % z šesti tisíc tehdy vyrobených kupé.
ŠKODA 110 R byl kompaktní sportovní automobil dlouhý 4155 mm, široký 1620 mm a vysoký 1340 mm. V zádi samonosné karoserie pracoval čtyřválec 1107 cm³ s dvojitým karburátorem a výkonem 38 kW/52 koní. Blok motoru stejně jako skříň čtyřstupňové přímo řazené převodovky byly vyráběny špičkovou technologií tlakového lití hliníku, podle původního českého patentu. Místo dynama se v palubní elektroinstalaci uplatnil efektivnější alternátor. Na kolech s radiálními pneumatikami 165 SR 14 dosahovala ŠKODA 110 R rychlosti až 145 km/h.
Tomu odpovídaly efektivní dvouokruhové brzdy, vpředu kotoučové v licenci anglické firmy Dunlop a vzadu bubnové. Na jízdní vlastnosti měla příznivý vliv i nízká pohotovostní hmotnost 880 kg a poloha těžiště: u plně zatíženého vozu připadalo 57 % hmotnosti na zadní poháněná kola, „Erko“ proto snadno zdolávalo například zasněžená prudká stoupání.
Interiéru dominovala palubní deska s povrchem imitujícím dřevo a pěti kruhovými přístroji, červená zóna otáčkoměru začínala v 5750 ot./min. Nechyběl rychloměr cejchovaný do 180 km/h, manometr mazání motoru vybaveného chladičem oleje, teploměr chladicí kapaliny a palivoměr. Bohatá základní výbava zahrnovala sportovní volant se dvěma kovovými odvrtanými rameny i anatomicky tvarovaná přední sedadla, jejichž odklopení usnadnilo přístup k dvojici zadních míst pro osoby menšího vzrůstu. Za opěradly se nacházel zavazadlový prostor, další byl k dispozici pod přední kapotou.
Během desetileté kariéry dostala průběžně modernizovaná ŠKODA 110 R například přední masku se čtyřmi světlomety, hlavové opěrky předních sedadel či kola o palec menšího průměru, s pneumatikami 165 SR 13. Do 30. prosince 1980 vyjelo z Kvasin celkem 57 085 „Erek“. Dochované exempláře se těší velké oblibě sběratelů, vyjádřené také tržní hodnotou. Nástupci se stala kupé ŠKODA GARDE a RAPID, vyráběný do roku 1990.
ŠKODA 110 R se stala základem několika zajímavých prototypů kategorie Gran Turismo. ŠKODA SUPER SPORT (1971) z Kvasin měla laminátovou karoserii včetně bezpečnostního oblouku a unikátního jednodílného odklápěcího krytu kabiny. O deset let později byla přestavěna na hlavní rekvizitu filmového hororu „Upír z Feratu“. Ještě slavnější byly závodní speciály na bázi „Erka“: Škoda 180 RS/Škoda 200 RS s motory OHC a především ŠKODA 130 RS, jeden z nejúspěšnějších závodních vozů přelomu 70. a 80. let kategorie do 1300 cm³. Toto „Porsche Východu“ ovládlo Mistrovství Evropy cestovních vozů na okruzích (1981), ve své třídě vyhrálo nejen na Rallye Monte Carlo (1977).