Nastoupení do auta v těchto extrémně horkých dnech nám dává poznat, jak se asi cítí kuře ve chvíli, kdy jej dáváme do trouby. Nic moc. A není se co divit, že řadu z nás napadne okamžitě nastavit klimatizaci na co nejnižší teplotu, pustit si foukání přímo na tělo, ideálně i na obličej, a tak vyrazit vstříc letnímu dobrodružství. To vše je ale špatně a takovým používáním klimatizace si akorát zaděláváme na nepříjemné zdravotní obtíže.
Nejdříve větrat, pak přiměřeně chladit
Kdo z vás také parkuje na sluníčku, ví, že interiér auta se může opravdu podobat peci. Než vůbec vyjedete, je tedy ideální otevřít všechny dveře a na chvíli nechat auto trochu vyvětrat. Tím se zbavíte toho nejhoršího horka. Zároveň tak ulevíte právě klimatizaci, která nebude muset ochlazovat tak rozpálený interiér.
Jakmile je v autě snesitelněji, nasedněte a pusťte klimatizaci. Jen si pamatujte, že nastavení minimální teploty opravdu není dobrý nápad. Nedoporučujeme ale nastavení ofuků klimatizace přímo na tělo. Důvod je prostý. Jakmile by ledový vzduch foukal například na hlavu či obličej, snadno si otevřete cestu k migréně, ale i k takové lahůdce, jakou je obrna lícního nervu. Za příval chladného vzduchu by vám nepoděkovaly ani klouby. Pamatujte, že potřebujete ochladit vzduch v interiéru, ne tělo.
Pamatujte si, že nastavení minimální teploty opravdu není dobrý nápad. Velký teplotní rozdíl mezi interiérem a exteriérem by mohl velmi nepříznivě působit na děti, kardiaky nebo starší osoby. Ale i když nepatříte ani do jedné z těchto skupin, teplotní šok by vám mohl způsobit nepříjemné zdravotní obtíže, angínu nevyjímaje.
Ideální je mít v autě nastavenou teplotu o asi 5 – 8 stupňů nižší než je venku. Nicméně je pochopitelné, že ve chvíli, kdy venku teploty šplhají k 37 stupňům, není to prakticky možné. V takovou chvíli je plně vyhovující teplota kolem 23 stupňů. Pamatujte ale, že těsně před dojezdem do víle otevřete okna auta. Stačí jen trochu, ale vzduch se naředí a vystoupení pak nebude provázet nepříjemný šok.