Formule 1 v roce 2026 otočí pravidla naruby. Auta budou menší, lehčí a dostanou i „blinkry“

Nová sezona Formule 1 se blíží a s ní i výrazná úprava pravidel, která má změnit nejen chování vozů na trati, ale i jejich vzhled. Monoposty pro rok 2026 mají být menší, lehčí a obratnější. A zároveň se na nich objeví prvek, který na první pohled připomíná běžná osobní auta. V zrcátkách se rozsvítí světla, kterým fanoušci už teď říkají „blinkry“, i když jejich smysl je úplně jiný než při běžném provozu.

Menší, lehčí a s novým přístupem k aerodynamice

Základní směr je jasný. F1 chce snížit aerodynamický odpor a dostat monoposty do kompaktnějších rozměrů. Rozvor náprav se zkrátí o 200 milimetrů na 3400 milimetrů a celková šířka klesne o 100 milimetrů na 1900 milimetrů. Zužuje se také podlaha, konkrétně o 150 milimetrů.

S rozměry jde ruku v ruce hmotnost. Cílem pravidel bylo ubrat přibližně 30 kilogramů oproti vozům zavedeným od roku 2022. Výsledkem má být hmotnost 768 kilogramů. Podle rozpisu FIA jde o 722 kilogramů vozu a odhadovaných 46 kilogramů pneumatik.

Změny se dotknou i přítlaku a odporu. Pravidla počítají se snížením přítlaku o 30 % a omezením odporu vzduchu o 55 %, aby se zlepšila efektivita, ovladatelnost a také možnost závodit těsněji za sebou.

Pneumatiky zůstávají na 18palcových kolech, ale i tady se ladí detaily. Přední gumy se zúží o 25 milimetrů a zadní o 30 milimetrů, což má pomoct s další úsporou hmotnosti. FIA přitom počítá s „minimální ztrátou“ gripu. Šéf Pirelli pro motorsport Mario Isola k očekávaným zatížením dodal: „Podle simulací, které jsme dostali od týmů, budou zatížení v roce 2026 o něco nižší než dnes, ale víte, jak dobré týmy jsou ve vývoji aut.“ A pokračoval: „I když začnou s nižším zatížením, během první sezony ho určitě rychle zvýší, proto jsme navrhli kompromis mezi hmotností a nosností pneumatik.“ Podle něj by změny mohly ušetřit zhruba 5 kilogramů na jednu sadu čtyř pneumatik.

Aktivní aerodynamika místo DRS a víc elektřiny v pohonu

Vedle rozměrů a hmotnosti přichází i zásah do toho, jak se budou auta „čistit“ od aerodynamického odporu na rovinkách a jak se budou chovat v zatáčkách. Systém DRS má vystřídat aktivní aerodynamika. Monoposty dostanou pohyblivá přední a zadní křídla, která mají podpořit těsnější souboje. Přední křídlo bude o 100 milimetrů užší a má mít klapku se dvěma prvky. Zadní křídlo má mít tři prvky a spodní část má zmizet.

Systém počítá s různými režimy. Při standardním režimu Z se prvky na předním i zadním křídle otevřou a natočí tak, aby vozy dosahovaly vyšší rychlosti v zatáčkách. Jezdec pak může přepnout do režimu X, který je nastavený na nízký odpor a má maximalizovat rychlost na rovince změnou úhlu klapek vpředu i vzadu. Aktivace má být v rukou jezdce a použití se počítá v místech tratě, kde je nižší přítlak bezpečný. FIA očekává, že systém bude dostupný na rovinkách delších než tři sekundy.

Součástí snahy o závodění „blíž u sebe“ jsou i úpravy kolem kol a podlahy. Zmizet mají přední kryty kol, část karoserie kolem kol bude naopak předepsaná, aby se lépe zvládal proud vzduchu za vozem. Přibydou prvky pro řízení proudění u přední části bočnic a podlaha má být „částečně“ plochá. Difuzor má být menší, což má omezit extrémní ground effect (přisávání k zemi) a snížit závislost na velmi tvrdých a nízko nastavených vozech. Právě to má ulevit i problémům, které týmy v posledních letech řešily v souvislosti s poskakováním aut.

„Blinkry“ v zrcátkách a další posun v bezpečnosti

Ze všech novinek ale fanoušky často nejvíc praští do očí jedna. Světla v zrcátkách. Vypadají jako blinkry, jenže neslouží k naznačování změny směru. Mají pomáhat viditelnosti monopostu ve zhoršených podmínkách, typicky v dešti a při snížené viditelnosti. Dosud byla blikající světla pro tyto situace vzadu na difuzoru a také na krajích zadního křídla. Tam zůstanou i u nových vozů, jen se k nim přidávají tato nová.

Tato boční bezpečnostní světla mají navíc pomoci rozpoznat i stav systému ERS ve chvíli, kdy vůz zůstane stát na trati, což má chránit jak jezdce, tak traťové maršály.

Tato změna zapadá do širšího balíku bezpečnostních úprav. Boční ochrana se má zvýšit hlavně v okolí kokpitu a ochrana kolem boků palivové nádrže se má více než zdvojnásobit. Upravují se pravidla pro přední nárazovou strukturu, nově má být dvoustupňová. Cílem je předejít situacím z posledních let, kdy se po prvním nárazu část konstrukce odlomila blízko bezpečnostního skeletu pro jezdce a auto pak zůstalo hůř chráněné pro případ dalšího kontaktu.

Další posílení se týká i ochrany jezdce při převrácení. Zatížení ochranného oblouku roste ze 16G na 20G a testovací zatížení se zvyšuje o 26 kN na 167 kN. Nová pravidla zároveň zmiňují i boční nárazy. Karbonový monokok kolem jezdce má nabídnout vyšší ochranu při bočním kontaktu a FIA se na to má zaměřit v nárazových testech. Bez jejich úspěšného absolvování týmy nedostanou povolení monopost do závodů nasadit.

Palivo jako tichá revoluce a sezona s novými jmény

A do toho přichází i změna filozofie pohonu. Výkon se má nově skládat z 50 % elektrické části a 50 % spalovacího motoru. Mění se i práce s hybridními komponenty, aby nový koncept dával smysl jak z hlediska výkonu, tak z hlediska pravidel.

A vedle toho tu je ještě jedna změna, která se odehrává mimo kamery. Palivo. Pravidla vyžadují stoprocentně udržitelné palivo z nefosilních zdrojů, které musí být takzvaně „drop in“, tedy chemicky kompatibilní se současnou infrastrukturou a spalovacími systémy.

Vznikat má z odpadní biomasy, zachyceného uhlíku nebo syntetickými procesy. Jako příklad se uvádí odpadní rostlinné oleje, které už nejsou použitelné pro lidskou spotřebu. V praxi to odstartovalo tichý souboj mezi dodavateli, protože složení paliva může ovlivnit výkon, a detaily směsí se proto drží pod pokličkou. Výzva je o to větší, že udržitelná paliva často mívají nižší energetickou hustotu než klasický benzin a bez pečlivé formulace může klesat rychlost jejich hoření ve válcích i účinnost.

K tomu se přidává ekonomická stránka. Udržitelná paliva jsou výrazně dražší na výrobu a vyžadují náročné postupy. Šéf Mercedesu Toto Wolff to v této souvislosti popsal takto: „To, co to dělá tak drahé, je fakt, že celý dodavatelský řetězec a energetický vklad musí být zelený.“ A doplnil: „Aby se toho dosáhlo, je potřeba určitá specifikace ingrediencí, která je velmi drahá. Vychází to mnohem dráž, než si kdokoli myslel. Musíme se podívat, jestli jde něco upravit, aby se cena na litr snížila. Chceme být otevření.“

Do roku 2026 vstupuje F1 i se změnami na startovní listině. První závod sezony se pojede 8. března ráno v Austrálii. Ještě před tím čekají týmy oficiální testy v Bahrajnu, první jsou naplánované od 11. února. Na roštu se má objevit i nový tým Cadillac a také Audi, které koupilo někdejší stáj Sauber. V sezoně 2026 se počítá celkem s 22 jezdci a 24 závody.

Štítky: F1, formule, formule 1, motorsport