Navrhování autonomního vozidla budoucnosti vyžaduje širokou paletu těch nejtalentovanějších odborníků: automobilové a softwarové inženýry, odborníky na senzorové technologie a umělou inteligenci, počítačové vědce, výrobní specialisty a mnoho dalších.
Nicméně jedna profese, kterou byste za konstruktérským stolem nečekali – antropolog – hraje při vývoji autonomního vozidla společnosti Nissan nové generace klíčovou roli. Analyzuje interakce člověka při řízení, aby bylo zajištěno, že vozidlo se na silnici bude chovat jako „slušný člověk“.
„Automobilové technologie se neustále vyvíjejí a mění,“ říká Melissa Cefkin, hlavní výzkumná pracovnice a konstruktérská antropoložka ve výzkumném středisku Nissanu v Silicon Valley. „A nyní… tomu dáváme autonomní rozměr…, který přinese další změny ve společnosti, včetně změny způsobu našich každodenních interakcí a chování na silnici.“
S pojmem antropolog si můžeme spojovat jména jako Claude Levi-Strauss, Margaret Mead a Gregory Bateson; Melissa Cefkin zastupuje tu modernější odnož tohoto oboru. Je podnikovou a konstruktérskou antropoložkou specializovanou na etnografii – obor systematicky studující chování lidí a kultur z hlediska zkoumaného tématu.
V případě autonomního řízení to podle Melissy Cefkin vyžaduje nový pohled na to, jak lidé interagují s „hluboce a bytostně kulturním objektem“ – automobilem – a porozumění tomu, jak by nové technologie mohly takové chování interpretovat a na základě toho jednat.
„Jestliže (v autonomním vozidle) někdo sedí na sedadle řidiče, tato osoba ještě nemusí vůz fyzicky řídit. A v budoucnu můžeme jít ještě dále, až k vozidlům zcela bez řidiče, takže na sedadle řidiče už nebude muset sedět vůbec nikdo.“
Melissa Cefkin a další členové jejího týmu se soustředí na třetí milník programu autonomních vozidel Nissan – vývoj schopnosti vozidla zvládnout jízdu ve městě a na křižovatkách bez zásahu řidiče.
Očekává se, že tento systém bude představen v roce 2020. V červenci 2016 zatím společnost představila první z technologií Nissanu pro autonomní řízení s označením „ProPILOT“, technologie autonomního řízení určená pro použití na dálnici v provozu v jednom jízdním pruhu. V roce 2018 se pak očekává uvedení systému pro „samostatnou jízdu ve více jízdních pruzích“, který dokáže samostatně zhodnotit rizika a případně s vozem přejet do jiného jízdního pruhu.
Když Melissa Cefkin v březnu 2015 nastoupila k Nissanu, po svém předchozím působení ve společnostech IBM, Sapient Corp. a vlivném ústavu Institute for Research on Learning v Silicon Valley, začala společně se svým týmem dokumentovat nejen interakce ve městě týkající se řidičů, ale také interakce mezi vozidly a chodci, cyklisty a dalšími prvky zapojenými do provozu.
„Snažíme se z naší práce vytěžit… klíčová zjištění o tom, co bude autonomní vozidlo muset znát – jak vnímat okolní svět a jak tomu má porozumět, vyhodnotit a jednat, aby dokázalo efektivně interagovat s těmito rozmanitými systémy,“ uvedla.
Melissa Cefkin zmiňuje křižovatky „se čtyřmi stopkami“ jako „problematickou a neuvěřitelně zajímavou“ situaci, kterou její tým podrobně zkoumal.
„To, co se děje na křižovatce se čtyřmi stopkami, se dá interpretovat mnoha různými způsoby,“ vysvětluje. „Ano, musím zastavit … (ale) po zastavení už mi to neříká, kdy se mám znovu rozjet, takže je na mně, abych se rozhodl.“
První zjištění ze studie ukazují, že řidiči, chodci a cyklisté se v takových situacích často „dorozumívají očima“ a používají různé formy přímé komunikace, jako je mávnutí rukou, aby jednoznačně signalizovali svůj záměr, doplňuje Melissa Cefkin.
„ …pracujeme na samém srdci, jádru hlavní technologie a naše zjištění a pochopení zvyků člověka a jeho prožívání přenášíme přímo do základních principů systému.“
Tyto poznatky vedly k předběžnému plánování, jak by mohlo autonomní vozidlo dávat najevo svůj další krok. Jednu takovou vizi již prezentoval koncept Nissan IDS.
Melissa Cefkin říká, že některé prvky ukázané ve videu se mohou v podobné formě objevit v autonomních vozidlech Nissan příští dekády – například světlo „potvrzující“, že vozidlo si je vědomo přítomnost chodce. Tým rovněž zkoumá, jak by bylo možné dávat najevo záměr vozidla v situacích, ve kterých figuruje mnoho účastníků, například velký počet chodců nebo cyklistů. Klíčové bude najít způsob, jak komunikovat, co vozidlo právě dělá, „např. zastavuje, čeká, dává přednost, chystá se rozjet, jede a podobně,“ a to způsobem, který pochopí všichni stejně.
Melissa Cefkin říká, že takové studie prokazují, jak je moudré zapojit antropologa do co nejdřívější fáze návrhu vozidla, namísto zásahů a úprav v pozdějších fázích produktového cyklu, jako je tomu u některých jiných automobilek.
„Pro nás je to jiné v tom, že pracujeme přímo se srdcem, jádrem hlavní technologie a naše zjištění a pochopení zvyků člověka a jeho prožívání přenášíme přímo do základních principů systému,“ dodává.
