Čínské automobilky už jsou za branami Evropy. Zatím se sem dostávají pomalu a postupně, ale jejich snahy obsadit starý kontinent jsou nezpochybnitelné. Některé čínské automobilky už tady navíc jsou a jejich prodejní čísla nejsou vůbec špatná. Jejich nevýhodou jsou teď vysoká cla na elektromobily, které se vyrábějí v Číně, ale to by se mohlo brzy změnit. Bude tady totiž pravděpodobně několik volných automobilových továren, na které už si čínské automobilky brousí zuby.
Evropa uvalila od října loňského roku poměrně vysoká dovozní cla na elektromobily, které se vyrábějí v Číně a do Evropy se dovážejí, což jejich cenu zvýšilo o desítky procent. Jejich prodej tu tedy znatelně poklesl. Spalovacích aut se to sice nedotklo, ale čínské automobilky už střádají plány, jak se podobným poplatkům vyhnout. Například společnost BYD oznámila výstavbu výrobních závodů v Maďarsku a Turecku, Leapmotor v Polsku a Chery ve Španělsku. A továrnu v Evropě chce i MG. Upozorňuje na to agentura Reuters.
Agentura Reuters informuje také o tom, že že čínští výrobci aut už sledují německé továrny, které mají být kvůli přebytečné kapacitě a velkým restrukturalizačním plánům uzavřeny. Týká se to hlavně koncernu Volkswagen i samotné automobilky Volkswagen. Zavřené továrny by totiž Číňané mohli koupit a tím, že by vyráběli přímo v samém srdci Evropy, vyhnuli by se na evropském trhu nejen dodatečným dovozovým clům, ale i původním clům. Je to podobný postup, jaký Čína už v Německu předvedla v sektoru telekomunikací nebo robotiky.
MG chce do Evropy i do světa ve velkém stylu. Postaví novou továrnu v Egyptě
Nejblíže jsou možné prodeje továren VW v Drážďanech a Osnabrücku, které mají být uzavřeny v rámci největších chystaných úsporných opatření automobilky. Zdroj agentury Reuters navíc prozradil, že Volkswagen by se prý prodeji továrny v Osnabrücku čínskému vlastníkovi nebránil. „Zavázali jsme se najít další využití této kapacity. Cílem musí být životaschopné řešení, které zohlední zájmy společnosti a zaměstnanců,“ uvedl mluvčí VW, přičemž situaci dále odmítl konkrétněji komentovat. Prý by prý nebyly ani odbory. Stephan Soldanski, zástupce odborového svazu z Osnabrücku, řekl, že zaměstnanci továrny nebudou mít nic proti výrobě pro některého z čínských partnerů: „Dokážu si představit, že bychom vyráběli něco pro čínský společný podnik, ale pod logem VW a podle standardů VW. To je klíčová podmínka.“
Německo bylo v rámci působení Angely Merkelové na pozici německé kancléřky s Čínou v úzkém kontaktu, ekonomiky obou zemí se poměrně významně propojily, i kvůli čínským investicím v Německu anebo exportu německých automobilek do Číny. Po tom, co Merkelová skončila, se vztahy naopak prudce ochladily. Aktuální vedení Německa totiž naopak tlačí na snížení závislosti Německa na Číně. Ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková dokonce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga popsala jako „diktátora“ a Čínu jako rivala. Úspěch Číňanů v Německu tak bude záviset právě i na rozhodnutích nové německé vlády, která vznikne po chytaných únorových volbách.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí k této záležitosti řekl, že společnostem, které chtějí v Německu investovat, by to mělo být umožněno. „Čína zavedla řadu opatření s cílem vytvořit nové obchodní příležitosti pro zahraniční společnosti. Doufáme, že i německá strana bude mít otevřenou mysl a poskytne čínským firmám spravedlivé a nediskriminační podnikatelské prostředí pro investování,“ uvedl mluvčí ve vyjádření pro agenturu Reuters. Agentura navíc dodává, že podle jimi osloveného bankéře by mohl být prodej továren pro Volkswagen levnějším a výhodnějším řešením, než jejich úplné uzavření. Za každou z nich by přitom mohlo VW inkasovat asi 100 až 300 milionů eur.
Čína ale nepokukuje jen po továrnách Volkswagenu, v hledáčku prý má továrnu Fordu v Saarlouis v Německu nebo továrnu Audi v Bruselu, kde bude 28. února 2025 ukončena výroba elektromobilu Audi Q8 e-tron.